Ministři chtějí od Stanjury desítky miliard navíc. Nejvíce žádá Jurečka

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) má na stole požadavky od svých vládních kolegů na navýšení rozpočtů jejich resortů ve výši asi čtyř desítek miliard. Největší požadavek – cca 20 miliard korun – předložil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Naopak ministři z ODS až na menší výjimku o žádné navýšení nežádají. Stanjura chce o navýšení rozhodnout, až bude znát plnění rozpočtu za první polovinu roku.

Ministerstvo financí respektive vláda Petra Fialy (ODS) má na stole požadavky ministerstev ve výši desítek miliard korun. Tyto požadavky by pravděpodobně prohloubily schválený deficit státního rozpočtu na letošní rok ve výši 252 miliard korun. „Všechny požadavky resortů, které teď chtějí navýšit výdaje svých rozpočtových kapitol, bude projednávat v příštích měsících vláda jako celek. Ministr financí několikrát uvedl, že nejlepším časem pro takové debaty je polovina roku, protože tehdy budeme přesněji vědět, jak se vyvíjí a bude vyvíjet stav letošního státního rozpočtu,“ řekl pro Echo24 mluvčí MF Filip Běhal.

Během takových jednání vlády se podle něj všechny požadavky seřadí podle priorit a bude se postupovat vyškrtáváním těch nejméně významných až k těm nejdůležitějším, u kterých se bude hledat cesta, jak jim vyhovět. „Například zapojením nároků z nespotřebovaných výdajů, vládní rozpočtové rezervy a případných vyšších příjmů státního rozpočtu nad rámec předpokládaných příjmů, se kterými počítá zákon o státním rozpočtu na rok 2024,“ uvedl Běhal s tím, že prioritou ministerstva financí „pochopitelně bude, aby nebyla překročena schválená výše deficitu státního rozpočtu pro rok 2024, tedy 252 miliard korun“.

Největší objem peněz žádá resort práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), celkem má jít o 20,6 miliardy korun navíc. „Na co tyto prostředky potřebujeme, umíme říct naprosto přesně,“ řekl pro Echo24 mluvčí MPSV Jakub Augusta. Jedná se o 7,82 miliard na důchody, 6,5 miliardy na humanitární dávku, 3,525 miliardy na příspěvek na péči, 1,4 miliardy na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a stejnou částku na podporu v nezaměstnanosti.

„Důležité je zdůraznit, že se jedná o mandatorní výdaje, které na základě současných předpokladů budou muset být vyplaceny,“ sdělil redakci Augusta.

MPO chce miliardy na POZE

Ve výši požadavků následuje resort průmyslu a obchodu se žádostí o 9,6 miliardy. „Předložili jsme ministerstvu financí požadavek na uvolnění dodatečných prostředků ze státního rozpočtu. Tento požadavek navazuje na již oznámená opatření vlády, jako je snížení plateb za příspěvek na OZE pro subjekty na vysokém a velmi vysokém napětí nebo poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro energeticky náročné podniky. Jde také o mandatorní výdaje OTE ČR,“ uvedla pro Echo24 mluvčí MPO Miluše Trefancová.

Ministerstvo zemědělství požaduje 7,5 miliardy korun, píše Deník N. Méně významné požadavky na zvýšení rozpočtu pro letošní rok vznesli ministři vnitra a školství Vít Rakušan a Mikuláš Bek (oba STAN). Vnitro žádá podle o dodatečných 2,7 miliardy korun, mimo jiné na boj s dezinformacemi a kyberkriminalitou nebo na agendu migrační azylové politiky. Ministr školství potvrdil, že žádá přidat dvě miliardy korun, z toho jednu pro vysoké školy a jednu na soukromé a církevní školství.

Menší částky chtějí i další ministři. Ministerstvo pro místní rozvoj žádá navíc 1,6 miliardy korun a resort zahraničí necelou miliardu. Ministerstvo kultury přišlo s požadavkem na necelých 400 milionů a ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) chce téměř 300 milionů korun. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) si přeje, aby se celkové výdaje jeho resortu příliš nenavyšovaly. Ministryně obrany Jana Černochová a ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS) o žádné navýšení pro letošek nežádají.

V letošním roce by měl stát podle schváleného rozpočtu hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 252 miliard korun. Ke konci února schodek podle údajů ministerstva financí vzrostl na 102,5 miliardy korun z lednových 26 miliard korun. Je to druhý nejhlubší únorový deficit po loňském roce.