Kdo ztratí nárok na pomoc státu? Jaké podmínky si klade schválená superdávka

Reforma sociálních dávek dostala ve sněmovně finální podobu a s ní i podmínky nového majetkového testu. Pokud tedy nenarazí v Senátu, pravděpodobně začne platit řada jasných majetkových kritérií, bez jejichž splnění lidé o sociální podporu přijdou. Podle kritiků však na otázku, kdo kvůli reformě přijde o dávky či se mu výrazně sníží, zatím není jasná odpověď. Kromě majetku totiž hraje roli řada dalších aspektů a informativní kalkulačku chce ministerstvo vytvořit až po ukončení legislativního procesu. Kromě toho, že by o dávky mohla přijít část lidí, která je nepotřebuje, tak podle kritiků hrozí i negativní dopad na některé zranitelné domácnosti.

Nová dávka se bude skládat ze čtyř částí, a to z peněz na živobytí, na bydlení, na děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše se odstupňuje podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku byť jen o korunu pomoc od státu ztrácí. Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj.

Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, druhou by ale musela do tří let prodat. Vozidlo by mohl mít po sněmovních úpravách vládního návrhu v průměru každý dospělý v rodině. Rozhodovala by i výše úspor. Ve sněmovně se objevil i návrh, aby domácnosti žijící v nájmech mohli držet na účtech dvojnásobek úspor.

Ty však podle schválené předlohy mohou být do 200 000 až 400 000 korun podle počtu členů domácnosti. Sněmovna tak hraniční částky neupravila, byť navýšení některých z nich doporučoval sociální výbor. Horní hranice úspor začíná na 200 tisících a s každým členem domácnosti roste o 50 tisíc korun.

Návrh reformy dávek ale obsahuje také výslovný seznam způsobů uložení financí, které se do majetkového testu nepočítají. „Za peněžní prostředky se pro účely tohoto zákona nepovažují a) peněžní prostředky na daňově podporovaných produktech spoření na stáří a daňově podporovaném pojištění dlouhodobé péče, b) peněžní prostředky na produktech stavebního spoření se státním příspěvkem, c) peněžní prostředky získané z prostředků fundace, a d) peněžní prostředky z veřejných sbírek podle zákona o veřejných sbírkách,“ uvádí návrh. Domácnost či i jedinec tak může mít své úspory uložené například v penzijním připojištění či na stavebním spoření. Myšlenka těchto výjimek spočívá v tom, že by podle ministerstva zahrnutí takto uložených peněz působilo demotivačně směrem k zodpovědnému nakládání s penězi.

Poslanci dnes schválili revizi dávek. Od původního návrhu se „superdávka“ i díky připomínkám PAQ zlepšila.

I kvůli odmítnutí pozměňovacích návrhů bohužel v reformě zůstaly chyby. Jejich opravu má nyní v rukou Senát.

🧵o pozitivech i slabinách

— PAQ Research (@paq_research) March 26, 2025

Předlohu kritizují nyní opoziční Piráti, vadí jim, že dosud nevznikl nástroj pro jasný výpočet nových dávek. „Celý návrh může mít katastrofální následky pro zranitelné rodiny. Neexistence kalkulačky, která by ukázala, jak se návrh dotkne lidí, je prostě špatně. Vláda to tají, místo aby ukázala, co bude znamenat pro rodiny. Což takhle ukázat lidem, jak to bude vypadat ve skutečnosti? Jak na tom budou rodiny, které žijí z jednoho platu? Jaké budou konkrétní dopady téhle změny na jejich životy? Vláda to chce ututlat, namísto jasných podkladů,“ řekla místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale nejde o banální výpočty. Kalkulačku bude možné vypracovat potom, co bude známá schválená podoba všech parametrů, uvedl.

Dopady vládního návrhu na rozpočet se podle propočtů ministerstva pohybovaly od snížení výdajů asi o 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení zhruba o 7,4 miliardy korun. Vliv předlohy na rozpočet po poslaneckých úpravách ale není znám.

Část podpory na živobytí by připadla jen domácnostem s příjmem pod 1,43násobek životního minima jejich členů. Podpora na bydlení by měla být dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu, částka by vycházela z normativních nákladů a z energetického paušálu. Částky paušálu sněmovna podle pozměňovacího návrhu Martina Dlouhého (TOP 09) snížila s cílem úspor až 1,2 miliardy korun ročně. Mezi zranitelné osoby s vyšší podporou poslanci zařadili také lidi s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok pozůstalé manžele či partnery, jak to prosazovali sociální výbor a Jan Bauer (ODS).

Podmínkou pro získání peněz na dítě by byla práce či její hledání a školní docházka dětí. Celkovou dávku by navýšil pracovní bonus, který budou moci mít podle schválené úpravy sociálního výboru také lidé na rodičovské. Úřad práce bude moci podle schválené úpravy Lucie Šafránkové (SPD) vyzvat lidi se sociální dávkou kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti, aby si nechali po 380 dnech přezkoumat zdravotní stav. Není podle ní možné, aby někdo žil ze sociálních dávek řadu let s tvrzením, že je nemocný. „Buď si zažádají o invalidní důchod, nebo se vrátí do práce,“ uvedla.

Opoziční SPD neprosadilo zejména ponechání přídavků na děti v nynější podobě. Jejich začlenění do takzvané superdávky kritizovalo také opoziční ANO, protože se podle jejího poslance Aleše Juchelky míchají chudinské dávky s prorodinnými. Sociální dávky může podle nynějších pravidel čerpat až 29 procent obyvatel Česka. Podporu ve skutečnosti pobírá asi osm procent lidí. Po reformě by se měl okruh lidí s nárokem na pomoc od státu zúžit podle dřívějších odhadů asi na 22 procent lidí.