„Rozpočet nemůžou táhnout pracující.“ Maláčová se vrací a chce „skutečnou sociální politiku“
SJEZD SOCDEM
Exministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová oznámila svou kandidaturu na post předsedkyně sociální demokracie. Zavázala se k oživení strany, která se po neúspěších v posledních volbách ocitla mimo Poslaneckou sněmovnu, a to prý prostřednictvím návratu k tradičním hodnotám sociálně demokratické politiky. Maláčová deníku Echo24 řekla, že chce obnovit důvěru voličů zaměřením na tři hlavní témata: nízké mzdy, drahé bydlení a nespravedlivé daňové zatížení. Zda to bude na extrémně skeptické voliče stačit, není jasné – pochybují o tom i politologové.
„Chtěla bych skutečnou sociálně demokratickou politiku. Zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech, ideálně v ústavním zákoně. Dále obnovit výchovné a pak jsou jasné tři priority – máme nízké mzdy 30 procent pod výkonem ekonomiky, neustále se jen mluví o tom, že se musí udělat něco s drahým bydlením, a poslední věcí jsou daně. Nelze, aby státní rozpočet táhlo zdanění pracujících a spotřeba,“ uvedla Maláčová pro Echo24.
Více své záměry odhalovat před sjezdem strany 5. října nechce. „Příští týden máme naplánovanou schůzku se spolustraníky, následuje sjezd a teprve pak bych chtěla své priority říkat více veřejně,“ dodala.
Někdejší ministryně se také distancovala od spekulací o možných politických koalicích a spolupráci s jinými stranami, například s koalicí Stačilo!, s jejíž komunisty sociální demokraté historicky koketovali. „To teď není na pořadu dne. Sjezd bude o tom, aby se dala sociální demokracie dohromady, a prvním krokem bude postavit se pětikoalici,“ prohlásila Maláčová.
Skeptické pohledy
Navzdory jejím záměrům mnozí politologové vyjadřují hluboké pochybnosti o schopnosti sociální demokracie znovu získat relevantní postavení na politické scéně. Politolog Otto Eibl patří mezi ty, kteří nevěří v oživení strany. „Na vzkříšení SOCDEM nevěřím, to ale nebrání jmenovaným, aby usilovali o to být zvoleni do čela strany. Po této straně v tuto chvíli jednoduše není poptávka,“ říká Eibl. Dle něj strana ztratila kontakt se svými voliči a její pozici na levici obsadila jiná uskupení, především hnutí ANO.
Podobně se vyjadřuje i politolog Petr Just, který vnímá problém ve snaze ČSSD napodobit politiku jiných stran místo toho, aby se vrátila k autentickým sociálně-demokratickým hodnotám. „Strana by se měla vrátit ke svému tradičnímu programovému vymezení, k tradiční sociálně-demokratické hodnotové politice. V poslední době se příliš často snažila vést na vlně politiky, která dopomohla k růstu stran typu ANO. Tím však ztratila řadu svých tradičních voličů a žádné nové nezískala,“ uvedl Just.
Jedním z hlavních úkolů nové předsedkyně, pokud by jí Maláčová byla zvolena, bude podle odborníků nejen oživit program strany, ale také najít lídry, kteří budou schopni tento program věrohodně reprezentovat. „Musí to být lidé, kteří budou programovou linii reprezentovat věrohodně a energicky,“ poznamenal Just a jako jednoho z potenciálních lídrů zmínil spíše pardubického hejtmana Martina Netolického.
Eibůlův kolega Roman Chytilek vyjádřil ještě větší skepsi. Podle něj je situace strany natolik komplikovaná, že jakékoliv snahy o restart naráží na řadu překážek, které mohou být neřešitelné. „Jediné faktory, které podporují šanci SOCDEM na vzkříšení, jsou relativně slušná finanční situace, to, že jde o tradiční politický směr, který kdysi měl hodně voličů, a stále i některé populární lokální politiky jako Petr Vícha, kterým stranická krize nijak neuškodila,“ uvedl Chytilek. Zároveň však dodává, že tito lokální politici nemají ambice stranu vést, což znamená, že strana nemá žádné výrazné osobnosti, které by mohly přivést stranu zpět do popředí.
Chytilek také varuje před hlubokými vnitrostranickými rozpory a snižující se členskou základnou, která ztrácí vliv. „Strana je už velmi slabá a tím pádem málo viditelná na exekutivní úrovni. Rapidně jí poklesla členská základna, řada dříve výrazných politiků se od značky distancovala,“ zdůraznil politolog.
Strana v ústraní
Sociální demokracie se v politickém ústraní ocitla především po neúspěchu ve volbách v roce 2021. K tomu nejstarší českou politickou stranu částečně přivedlo bývalé vedení v čele s Janem Hamáčkem a spojení s hnutím ANO v menšinové vládě Andreje Babiše. Podle expertů právě ANO sociální demokracii voličsky výrazně „vysálo“. K lepším výsledkům stranu pak nedotáhl ani šéf Michal Šmarda. Běžně má v průzkumech okolo dvou tří procent.
Předseda Šmarda už dříve oznámil, že nebude usilovat o znovuzvolení. Jeho odstoupení otevřelo cestu Maláčové a dalším kandidátům, kteří budou muset přesvědčit členy strany o svém plánu na její obnovu. Do čela hodlá znovu kandidovat také stranický matador a exministr zahraničí Lubomír Zaorálek.