Stanjurovy „diskutabilní nástroje“ jak dostat desítky miliard do rozpočtu. Na koho dopadnou

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s novým ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem (STAN) konečně prozradili, co chtějí dělat s chybějícími více než deseti miliardami na dotace na zelené zdroje. V návrhu rozpočtu na příští rok opravdu zůstane Stanjurova částka pouze osm a půl miliardy. Když to nebude stačit, prý se peníze v rozpočtu najdou v rámci jiných výdajů a schodek se nenavýší. Už dříve mluvil resort průmyslu o tom, že podporu nakonec dle zákona vyplatí státní Operátor trhu s elektřinou (OTE). To by ve výsledku mohlo znamenat, že se peníze „najdou“ tak, že se vyvedou do mimorozpočtových fondů. Aktuálně v návrhu rozpočtu chybí až 50 miliard. U několika položek jsou totiž buď výrazně nadhodnocené příjmy, nebo naopak podhodnocené výdaje. Stanjura i premiér Petr Fiala (ODS) chybějící desítky miliard opakovaně zlehčovali.

Ve středu proběhlo ve Sněmovně první čtení návrhu rozpočtu na příští rok. Stejně tak proběhlo jednání vlády, kde jedním z bodů byl právě vládní návrh na snížení částky vyplácené na podporu zelených zdrojů.

Podhodnocený výdaj 8 a půl miliardy, který ministr financí do návrhu rozpočtu zapsal, a které má stát příští rok na podporované zdroje vynaložit, byl jedním z bodů závažné kritiky Národní rozpočtové rady (NRR). Ta kritizovala především to, že dává Stanjura do rozpočtu o tolik nižší výdaj, když neví, zda se mu podaří snížení podpory opravdu docílit. „NRR nerozumí nesouladu ve vládou schváleném návrhu státního rozpočtu na rok 2025 a zatím neschváleného návrhu MPO na krytí dotací na obnovitelné zdroje energie. Z dosud předložených materiálů a veřejných vyjádření představitelů vlády vyplývá, že redukce požadované částky na rozpočtovaných 8,5 miliard korun si nejspíše vyžádá změnu legislativy. NRR však upozorňuje, že návrh rozpočtu by měl zohledňovat aktuálně platnou legislativu a nemá být založen na možných scénářích, jejichž konkrétní podoba v době sestavování rozpočtu není známá,“ stojí ve vyjádření rady.

Platí, že výše podpory je závislá na tom, kolik stojí silová elektřina na trhu. Takže čím je elektřina levnější, tím více musí stát provozovatelům elektráren dorovnávat, protože mají garantovanou výkupní cenu. Účet za solární boom, který si stát přislíbením dotací sám zapříčinil, příští rok vyjde alespoň podle dřívějších čísel resortu průmyslu na rekordních 31,2 miliardy. A to právě jak kvůli tomu, že vzhledem k poklesu tržní ceny silové elektřiny stát doplácí víc, tak kvůli tomu, že okruh příjemců dotací se rozšiřuje.

Stanjura dlouhodobě tvrdil, že má „sadu několika nástrojů“, jak snížení objemu dotace nejen na příští rok docílit. A teď je tedy alespoň zhruba představil. Jde vlastně jen o to, že vláda chce přesněji a individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010, tedy právě z doby tzv. solárního boomu. Teprve na základě toho vyhodnocení bude poskytovat dotace.

V rámci omezení vyplácených dotací by měli provozovatelé podporovaných elektráren předkládat údaje o výnosnosti svých zařízení, zatímco dosud se posuzoval sektor daného typu elektráren jako celek. Takzvané vnitřní výnosové procento elektráren se navíc bude posuzovat i se zohledněním provozu po ukončení státní podpory. Vláda bude také podporu vyplácet na nižší úrovni než dosud, aby byla v souladu s tím, jakou veřejnou podporu Česku schválila Evropská komise.

Aktuálně je vnitřní výnosové procento pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2006 a 2012 stanoveno na 8,4 procenta, podle Stanjury je to ale horní hranice a vnitřní výnosové procento může v souladu s evropskými pravidly klesnout až na 6,3 procenta. Od roku 2026 se také na starší obnovitelné zdroje energie bude prý vztahovat pravidlo, že v době záporných cen elektřiny na trhu, což je stále častější jev, se provozní podpora nevyplácí.

Co není jasné

Dotud je to pochopitelné. Otazníky jsou nad tím, proč tak dlouho trvalo, než Stanjura s alespoň nějakým konkrétním vysvětlením přišel a do rozpočtu o tolik nižší částku zapsal. Další věc je, že Stanjura tvrdí, že nemá obavy z případných arbitráží proti Česku ze strany vlastníků solárních elektráren, protože všechna opatření jsou v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem a nemění se podle něj zásadně pravidla podpory, jen se bude důkladněji kontrolovat jejich dodržování. Hned se ale ozvali zástupci solárníků s tím, že stát „hazarduje s českou energetikou“.

Největší otazník visí nad tím, kde se vezmou potřebné peníze na podporu, pokud se částka osm a půl miliardy opravdu ukáže jako nedostatečná. Stanjura tvrdí, že „ministerstvo financí přijde s úsporami výdajů v jiných oblastech“. Prostředky na podporu vyplácí dle zákona Operátor trhu s elektřinou. Ministerstvo průmyslu ještě pod vedením Jozefa Síkely uvádělo, že bude usilovat o to, aby se operátorovi navýšily prostředky. Tyto peníze by ale stát musel někde najít. A proto, pokud by jak uvádí Stanjura neměl být navyšován schodek, mohlo by opět dojít k vyvedení části výdajů do mimorozpočtových fondů. Tím se vytváří skryté dluhy a rozpočtová rada tuto pochybnou praktiku opakovaně kritizovala.

Stanjurův a Vlčkův návrh bude ve čtvrtek předložen jako pozměňovací návrh v rámci novely energetického zákona, tzv. Lez OZE 3. Ta jde do druhého čtení. Konečné schválení čeká Stanjura před třetím čtením státního rozpočtu.

Stanjura i Fiala situaci bagatelizují

Ministr financí také opět uvedl, že chybějících až 50 miliard korun se v návrhu rozpočtu ztratí. Že chybějící desítky miliard vlastně nevadí, tvrdil nedávno i premiér Petr Fiala. „Výdaje rozpočtu mají být 2,3 bilionu a Národní rozpočtová rada mluví o nižších desítkách miliard. Jsem připraven se o tom bavit. Největší položkou, kterou nám rada vyčítá, jsou emisní povolenky. Gesční orgán pro povolenky je ministerstvo životního prostředí, které stojí za svým odhadem. Veřejnost to nemusí vědět a rozpočtová rada, ta to musí vědět úplně perfektně. Jenže ono to tak není. Výnos z emisních povolenek vychází z toho, jak se bude vyvíjet trh. A když gesční ministerstvo říká, že to bude takto, tak nemám důvod tomu nevěřit,“ uváděl Fiala pro CNN Prima News.

Prezident by rozpočet aktuálně vetoval

Docela kriticky se k návrhu rozpočtu vyjádřil poradce prezidenta David Marek. Uvedl, že v případě nevyjasnění rozpočtových položek, na které upozornila Národní rozpočtová rada, prezident rozpočet bude vetovat.

„Je to snaha lakovat tu situaci narůžovo, opticky snižovat schodek, který ve skutečnosti bude jiný. Samozřejmě asi každá vláda bez ohledu na to, kdo zrovna tu vládu sestavuje, se snaží sestavit rozpočet co nejpříznivěji. Nicméně měli bychom se snažit dosahovat těch výsledků v rozpočtu takovým způsobem, který je poctivý a transparentní. To znamená, pokud nemáme vyjasněné položky v řádu 40, možná 50 miliard korun, je rozpočet s deficitem 240 miliard korun je v podstatě rozpočtem s deficitem 280 až 290 miliard korun. A to už kvalitativně mění hodnocení postoje fiskální politiky, respektive návrhu státního rozpočtu na příští rok. Zásadně to proměňuje, jak se k takovému rozpočtu postavit,“ vyjádřil se v České televizi Marek.

V rozhovoru zmínil i mimořádnou daň windfall tax, kterou považuje za „diskutabilní nástroj“, která má celou řadu velkých negativních vedlejších efektů. Návrh rozpočtu s příjmy přes 30 miliard z této daně, které z majoritní části opět zaplatí polostátní ČEZ, počítá i v příštím roce. Za objektivní důvod její další platnosti považuje Marek právě to, že je to „dobrý“ příjem rozpočtu. „Bez toho by samozřejmě ten rozpočet vycházel jinak, respektive nevycházel. Vidím objektivní důvody daně v podobě mimořádných výdajů státu souvisejících s energetickou krizí. To byla ta příčina. Energetická krize ale není, inflace není, válka nás přímo nezasahuje, ekonomika konečně stabilizovaná. Takže si myslím, že teď proto už tak jednoduché vysvětlení přijmout nemůžeme,“ domnívá se Marek.