Účelové zestátnění výroby a „zločinecká akce“. Vláda drží akcionáře ČEZ v nejistotě

Stát má ještě více nakročeno k zestátnění největší energetické společnosti ČEZ. O nutnosti ovládnout strategickou výrobní část, tedy také nejdůležitější jaderné elektrárny, se mluví dlouhodobě. Akcionáři ale nečekali, že vláda na to půjde kontroverzní novelou zákona o přeměnách obchodních společností. Tu v prvním čtení schválila sněmovna a nyní bude rozhodující, jakých změn novela dozná v dalším projednávání.

Akcie ČEZ se nyní pohybují na hodnotě zhruba 955 korun. Velký propad poprvé nastal v květnu, když vláda nečekaně schválila návrh zákona, který snižuje potřebnou většinu hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev. Z hodnoty více než 1200 korun za akcii spadly pod tisícovou úroveň.

Loňské astronomicky vysoké ceny elektřiny zajistily ČEZ rekordní zisky. Stát jako majoritní vlastník toho využil a nechal si na konci června schválit vyplacení historicky nejvyšší dividendu 145 korun za akcii, čímž hodlá částečně zalepovat deficit a pokrývat další výdaje. Ze štědré dividendy se těšili samozřejmě i minoritní akcionáři. Ti ale netuší, co bude dál s jejich investicí právě vzhledem k nejasným plánům vlády na jejich vytěsnění a ovládnutí části energetického kolosu.

Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by totiž mohlo pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě za současného navýšení usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu. Tím se právě státu otevírá možnost ovládnout energetickou skupinu ČEZ, kde má podíl zhruba sedmdesát procent.

Michal Šnobr, jeden z nejvýraznějších minoritních akcionářů upozornil, že jakékoli změny parametrů zákona se budou řešit až ve druhém čtení. Už ale podle něj není pochyb o tom, že dojde k zestátnění výrobní části ČEZ. Novelu zákona o přeměnách obchodních společností proto nazývá „účelovkou“. Už při červnovém schválení návrhu zákona vládou v červnu mluvil o „zločinecké akci“.

Pro vládu by bylo výhodné ovládnout výrobní část ČEZ, tedy získat kontrolu nad klíčovými elektrárnami a dostavbou nových jaderných bloků. Naopak například ČEZ Prodej nebo ČEZ ESCO by se mohly dál obchodovat na burze.

Původně se očekával zcela jiný postup ovládnutí společnosti, a to takový, že třicetiprocentní podíl minoritních akcionářů stát vykoupí a nabídne jim k tomu prémii, což by pro menšinové investory mohlo být výhodné. Stejně to udělal i francouzský prezident Emmanuel Macron v případě tamní energetické společnosti EdF.

Zbavit se minoritních akcionářů je ale pro vládu výhodnější postup. Nejistota, která poslala akcie ČEZ dolů snížila hodnotu celé společnosti. Tím klesla i hodnota menšinového podílu, což je pro vládu výhodná pozice k ovládnutí výrobní části. Tržní hodnota ČEZ je nyní přibližně na 510 miliardách korun, pokud bychom ji určili násobením aktuální ceny akcie počtem vydaných akcií, což činí 537 989 759 kusů.

Na rozpor návrhu s Listinou základních práv a svobod upozornila ve stanovisku z května, které zveřejnil Šnobr, i Legislativní rada vlády. Výhrady vládních legislativců potvrdil rovněž poslanec ODS Karel Haas. Salon Echa o tzv. Lex ČEZ, kterého se Haas účastnil, si můžete přečíst zde. 

Premiér Petr Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura vládní novelu obhajují jako obecnou úpravu, která není zacílena na konkrétní firmu a je běžná v ostatních zemích EU. Nikde jinde v Evropě však podobně nízké kvorum pro rozdělení společnosti s nerovnoměrným poměrem neexistuje, na což upozornila právě i Legislativní rada vlády.