Švýcarsko se přiblížilo zakotvení plateb v hotovosti do ústavy

Švýcarští zákonodárci ve středu hlasovali ve prospěch zakotvení hotovosti do ústavy země. Tento krok přichází v době, kdy mobilní a bezhotovostní platby dominují trhu. Poslanci dolní komory parlamentu výrazně odmítli vládní protinávrh k referendu, které prosazuje libertariánské hnutí, píše sever France24. Podobný návrh nyní prochází legislativním procesem i v Česku, nedávno ho posvětil po dlouhé pauze v jednání senátní ústavně-právní výbor.

Švýcarské hnutí svobody (Swiss Liberty Movement) minulý měsíc předložilo více než 100 000 podpisů potřebných k vyvolání celonárodního referenda. Návrh s názvem „Ano pro svobodnou a nezávislou švýcarskou měnu v bankovkách a mincích (Hotovost je svoboda)“ by do ústavy přidal ustanovení, které zajistí, že švýcarský frank v podobě bankovek a mincí zůstane v oběhu.

Přestože vláda iniciativu nepodporuje, její vlastní protinávrh uznává „zásadní význam hotovosti pro ekonomiku a společnost.“ Hlasování v dolní komoře parlamentu znamená, že nyní se návrhem bude zabývat horní komora. Podle nejnovějšího průzkumu Swiss Payment Monitor se ve Švýcarsku v hotovosti uskutečňuje přibližně čtvrtina všech plateb. Průzkum ukázal, že v říjnu a listopadu minulého roku se poprvé nejčastěji platilo mobilními zařízeními, které získaly podíl 30,7 %. Následovaly debetní karty s 24,4 % a hotovost s 24,2 %.

Navzdory rostoucímu podílu mobilních a bezhotovostních plateb nový prezident Švýcarské národní banky Martin Schlegel v říjnu oznámil plány na novou sérii bankovek švýcarského franku. Zdůraznil, že hotovost zůstane „široce používaným platebním prostředkem i v budoucnu“, a poukázal na její výhody, včetně spolehlivosti při výpadcích elektřiny a technických problémech.

Podobná snaha v Česku

Rozhodnutí ve Švýcarsku uvítali i někteří čeští politici. Člen ústavně-právního výboru Senátu Zdeněk Hraba (za ODS) krok označil za skvělou zprávu. Patří totiž k předkladatelům podobného návrhu v Česku. Ten se v širším pojetí týká i práva na osvobození od povinného využívání digitálních prostředků.

Návrh v únoru získal posvěcení od ústavně-právního výboru v Senátu. Budí však naopak skepsi některých odborníků. Ti nerozporují nutně samotnou myšlenku, ovšem považují za zbytečné kvůli ní zasahovat do Listiny základních práv a svobod. Podle nich je totiž možné podmínky pro „nedigitální“ život zajistit i jinými, jednoduššími způsoby.

„Řešení nemusí být právní, má být zpravidla až to poslední,“ uvedl například profesor ústavního práva Jan Kysela z Karlovy univerzity na únorové diskusi v Senátu. Podle něj se mohou tvůrci digitálních reforem pohybovat v jiném vesmíru a ani je nenapadne, že někdo žije ve starém analogovém světě. Datové schránky a elektronické doklady stát zřizuje i těm, kteří je nechtějí, podotkl Kysela. Za podstatné ale pokládá ujasnit si před navrhováním regulací, co se vlastně chce a co přesně vadí, tedy zda vadí datové schránky, nebo to, v jaké míře se užívají nebo mají užívat.

Ústavní zakotvení práva na platbu v hotovosti nepokládá Kysela za nezbytnou. Podobně ústavní právník Karel Klíma z Metropolitní univerzity Praha míní, že je možné zajistit exekutivní cestou, aby komunikace s úřední mocí byla možná i nedigitálně. Jindřiška Syllová z Parlamentního institutu jako příklad uvedla Dánsko, kde právo na off-line nemají v ústavě, ale vtělený jako princip do jednotlivých zákonů.

Právo na hotovost má být zakotveno jako součást širšího práva být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků. Nikdo by podle návrhu nesměl být nucen vykonávat svá práva a povinnosti prostřednictvím elektronických sítí a úložišť nebo jiným podobným způsobem. Lidé by měli mít podle předlohy možnost hradit své peněžité závazky a také dostávat výplatu v platných bankovkách a mincích.

Data dlouhodobě ukazují odklon od placení hotovostí, Češi v tom patří dokonce k evropským premiantům, ačkoliv využívání táhnou především větší města. Stejně tak například čísla ukazují i na růst využívání digitálních služeb státu. Podporovatelé práva na život „offline“ ale argumentují mimo jiné i tím, že dochází k digitálnímu vyloučení či komplikacím v životě nemalé části populace, která zkrátka moderní technologie nevyužívá či k nim nemá přístup. Právo platit v hotovosti loni v červnu uzákonilo například Slovensko. V Evropské unii se řeší právo na odpojení, které má chránit zaměstnance v jejich pracovním volnu a dát jim možnost odpojit se od telefonu nebo počítače. O lepší ochranu práv před nucenou digitalizací usilují také spotřebitelské organizace a další nevládní organizace, které se zabývají ochranou lidských práv nebo digitálním vyloučením.