Němečtí lídři: Byznysmen Merz, nepopulární Scholz a ekonomka s doktorátem v čele AfD

Tři klíčové osobnosti se v nedělních volbách utkají o hlasy německých voličů v předčasných volbách. Jasným favoritem na pozici kancléře je milionář, někdejší rival Angely Merkelové a šéf CDU Friedrich Merz. Proti němu stojí končící sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz, který během své vlády přišel o značnou část podpory. V opozici téměř s jistotou skončí lídryně Alternativy pro Německo, vystudovaná ekonomka s doktorátem žijící v registrovaném partnerství Alice Weidelová.

Odvěký rival Merkelové

Německý politik, právník a manažer Merz je představitelem konzervativního křídla CDU, která je podle předvolebních průzkumů favoritem nadcházejících parlamentních voleb. Stranu vede od ledna 2022, loni v září byl ustanoven jejím lídrem do voleb. Předtím se léta věnoval právní praxi, pracoval v mezinárodní advokátní kanceláři Mayer Brown LLP a zasedal v dozorčích a správních radách.

Merz před volbami hlásá návrat k tradičním hodnotám a tvrdý postoj k imigraci, aby zadržel vzestup Alternativy pro Německo (AfD), která je v předvolebních průzkumech na druhém místě. Na nedávném sjezdu své strany vyloučil jakoukoliv povolební spolupráci s touto stranou.

ECHO SALON: „Lidé by nás pověsili.“ Topolánek, Havlíček a Skopeček o konci Green Dealu a rozpadu EU

Vládní sociální demokraté (SPD) rádi poukazují na „nezkušenost“ Merze, který sice nezastával žádnou vládní funkci, ale má za sebou řadu mandátů v německém Bundestagu a také v Evropském parlamentu v letech 1989 až 1994. Jeho kariéru formovala rivalita s Angelou Merkelovou. Ona byla pragmatickou, umírněnou političkou, on byl zarytý hodnotový konzervativec na jedné straně a ekonomický liberál na druhé. Jejich rivalita pro Merze skončila dlouhou pauzou v politice od nástupu Merkelové do úřadu kancléře až do jejího odchodu v roce 2021.

Listopadový průzkum institutu Forsa ukázal, že 47 procent dotázaných Němců věří v jeho schopnost oživit ekonomiku, zatímco kancléři Olafu Scholzovi věří jen 16 procent z nich.

V polovině ledna Merz představil pětibodový plán na zpřísnění migrační a azylové politiky, kterým reagoval na nedávný útok v Aschaffenburgu, kde psychicky nemocný Afghánec zaútočil na děti ze školky, zabil dvouletého chlapce a 41letého muže. Ve svém plánu požaduje CDU/CSU mimo jiné zavedení trvalých kontrol na hranicích se všemi sousedy, důslednější deportace či odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli právo na mezinárodní ochranu.

Merzova CDU rovněž hlasitě podporuje Ukrajinu, která se už třetím rokem brání ruské invazi. Z podpory napadené země učinila jeden z klíčových bodů své předvolební kampaně. Merz prohlásil, že válka na Ukrajině musí skončit ukrajinským vítězstvím, tedy obnovou ukrajinské územní integrity. Ve srovnání s kancléřem Olafem Scholzem je Merz zastáncem ostřejšího postupu proti Moskvě. Ukrajincům by dodal i střely s plochou dráhou letu Taurus, které Scholz Kyjevu poskytnout opakovaně odmítl. V květnu 2022 byl Merz prvním vysoce postaveným německým politikem, který se do Kyjeva vypravil od začátku invaze v únoru toho roku.

Merz patří mezi zastánce energie z jádra a v roce 2022 v reakci na energetickou krizi způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu prosazoval prodloužení provozu posledních tří německých jaderných elektráren. Jaderná energetika by podle něj v současné geopolitické situaci měla hrát roli při přechodu k udržitelným zdrojům. Kandidát konzervativců slibuje odlišnou hospodářskou politiku a odstřižení se od politiky současného ministra hospodářství Roberta Habecka ze Zelených, případnou povolební koalici s touto stranou ale nevylučuje.

Nepopulární Scholz s neblahou bilancí

Německou vládu z pozice kancléře vedl sociální demokrat Scholz od prosince 2021, ve funkci nahradil předchozí dlouholetou kancléřku Angelu Merkelovou. Předtím byl mimo jiné starostou Hamburku a ministrem financí. Jeho vláda však nevydržela celé volební období, na konci loňského roku z ní odešli svobodní demokraté (FDP) poté, co kancléř odvolal jejich ministra Christiana Lindera po neshodách v hospodářské a finanční politice. Proto Scholz požádal Spolkový sněm o hlasování o důvěře. Ten mu ji však nevyslovil, z 717 hlasujících ho podpořilo 207 poslanců.

Prezident Frank-Walter Steinmeier poté vyhlásil předčasné volby, které se původně měly uskutečnit až letos v září. Sociální demokracie Scholze oficiálně nominovala jako svého kandidáta na kancléře koncem loňského listopadu, byť se předtím spekulovalo, že by ho mohl nahradit výrazně oblíbenější ministr obrany Boris Pistorius. Ten se ale nakonec rozhodl nekandidovat.

Bilance Scholzovy vlády je po třech letech v úřadu podle médií neblahá. Německá ekonomika se propadá do krize, kromě toho Němce znepokojuje i migrace a nedávné případy brutálních útoků přistěhovalců, stejně jako vládní klimatické vize a ceny energií. Samotný Scholz, který při svém zvolení patřil mezi nejoblíbenější politiky v zemi, zaujal podle nedávného průzkumu agentury INSA v žebříčku obliby politiků poslední, dvacáté místo.

Scholzovi sociální demokraté utrpěli loni v září historickou porážku v zemských volbách ve spolkových zemích Durynsko a Sasko. V Durynsku získali jen 6,1 procenta hlasů, což byl nejhorší výsledek v zemských volbách od vzniku spolkové republiky v roce 1949. Loni v červnu propadli i v eurovolbách. Scholz se tehdy ocitl po tlakem opozice, například bavorský premiér Markus Söder z CSU už tehdy volal po vypsání předčasných parlamentních voleb.

V dubnu 2023 skončila v Německu po 62 letech jaderná éra ukončením provozu posledních tři reaktorů; přitom Německo kdysi vyrábělo z jádra až třetinu energie. O ukončení výroby energie z jádra rozhodla už předchozí vláda Angely Merkelové a Scholz nejdřív odmítal prodloužit životnost posledních tří jaderných elektráren, později s tím ale kvůli energetické krizi souhlasil.

Ekonomka s doktorátem v čele AfD

Spolupředsedkyně německé Alternativy pro Německo (AfD) a kandidátka na kancléřku Alice Weidelová vede stranu často označovanou za krajně pravicovou. Tato strana je v předvolebních průzkumech druhá za konzervativní unií CDU/CSU, a to se zhruba 20 procenty hlasů, je však nepravděpodobné, že by se po volbách podílela na vládě. Relevantní německé politické strany se totiž zavázaly, že s ní nebudou spolupracovat.

Členkou této strany je Weidelová od roku 2013, o čtyři roky později stanula v čele poslanecké frakce AfD ve Spolkovém sněmu. V letech 2020 až 2022 byla šéfkou AfD v Bádensku-Württembersku. V letech 2017 a 2021 vedla stranu do parlamentních voleb, tehdy ovšem v tandemu. Tentokrát se AfD rozhodla pro jediného volebního lídra a poprvé od založení si oficiálně zvolila kandidáta na kancléře.

Weidelová je přitom spíše netypickou členkou této protiimigrační strany, které dominují muži. Ekonomka s doktorátem na téma čínský penzijní systém dříve pracovala pro nadnárodní banky, žije v registrovaném partnerství s ženou původem ze Srí Lanky a vychovává s ní ve Švýcarsku dvě děti. Na volebních kandidátkách AfD je jen 11 procent žen.

„Nechci, aby se k mým dětem přiblížil někdo s jejich genderovou idiocií,“ řekla například v roce 2016. Trvá však na tom, že nemá problém s tím, aby se děti ve školách učily o homosexualitě, ale až po dosažení puberty. Německému tisku také před lety řekla, že na rodinnou politiku má liberálnější názor než její strana. „Rodina je tam, kde jsou děti,“ řekla.

V předvolebním programu AfD původně požadovala, aby Německo vystoupilo z EU (zmínka o takzvaném dexitu ale v programu nakonec není), a usiluje o návrat německé marky. Rusko je podle ní dodavatel levného plynu, se kterým je třeba opět začít obchodovat. Ukrajina by se měla podle strany stát neutrálním státem „mimo EU a NATO“. Také například žádá, aby umělé přerušení těhotenství „bylo absolutní výjimkou“ a aby bylo možné jen na základě „kriminologických a medicínských doporučení“.

Weidelová je kritičkou německé migrační politiky bývalé kancléřky Angely Merkelové. Při výrocích o migrantech si nebere servítky a vyslovuje se pro zákaz burek a nikábů. Na rozdíl od některých svých kolegů je zastánkyní členství Německa v EU, kvůli řecké dluhové krizi se ale silně vymezuje proti euru.