Nový světový řád. Trump a Putin se dohadují o Ukrajině. Slabá Evropa je v slzách

Pouhé čtyři týdny vládnutí nové administrativy Donalda Trumpa v plné nahotě odhalily úpadek a bezradnost Evropy, zatímco americká reprezentace je na dramatické geopolitické změny připravena, píše Dalibor Balšínek v editorialu nového Týdeníku Echo. Evropané si musejí vybrat, jestli se chtějí nad Amerikou přezíravě ušklíbat, nebo být zděšeni, konstatuje k tématu Martin Weiss. „Když se Trump holedbal, že vyřeší ukrajinskou krizi hned po nástupu do Bílého domu během jednoho dne, byl čas ušklíbání. Když si tři týdny po nástupu do úřadu telefonuje s Putinem, je čas zděšení,“ dodává.

„Zastavit ukrajinskou válku neznamená jen dosáhnout nějakého, jakéhokoli příměří. Znamená to vymyslet takové bezpečnostní záruky, aby se konflikt nerozhořel za pár let znovu. A tady ministr obrany USA Pete Hegseth řekl něco, co působí jako studená sprcha, přestože to bylo předvídatelné. Návrat k hranicím „z roku 2014“ je nerealistický. Ukrajina se nestane členem NATO. V mezinárodních mírových jednotkách, jež bude žádoucí na Ukrajině rozmístit, nebudou američtí vojáci. A na jednotky se v případě střetu nebude vztahovat závazek NATO podle článku 5.“ Více v analýze Martina Weisse zde.

Němci budou doma menšinou. Je to ještě horší, než jsem předpovídal, říká Sarrazin. Pět let před začátkem migrační krize a svou proslulou větou „To zvládneme“ řešila německá kancléřka Angela Merkelová aféru člena představenstva tamní centrální banky Thila Sarrazina. Tomu tehdy vyšla skandální kniha o nezvládnuté integraci muslimské menšiny v Německu Deutschland schafft sich ab, posléze česky pod názvem Německo páchá sebevraždu. S 1,5 milionu prodaných výtisků se v žánru politické literatury stala nejprodávanějším titulem. Rozhovor se Sarrazinem vedl Daniel Kaiser.

Německo ještě odmítá léčbu. Volby přinesou pravicovou většinu, Merz ji ale nezvedne. Proč by předčasné volby, k nimž Němci půjdou 23. února, měly být významnější než obvykle, dokonce osudové? Píše o tom v analýze Daniel Kaiser.

„Lidé by nás pověsili.“ Topolánek, Havlíček a Skopeček o konci Green Dealu a rozpadu EU. Vývoj po nástupu Donalda Trumpa je překotný. To ale neplatí o Evropě, kde vše zůstává zakonzervované. Pokud velký byznys neřekne, že to odmítá, nestane se u nás vůbec nic, říká v debatě bývalý premiér, aktuálně stojící v čele Teplárenského sdružení, Mirek Topolánek. O českých zájmech, plivání na hrob Angely Merkelové nebo vykoupení akcionářů ČEZ Andrejem Babišem diskutovali s Markétou Malou také exministr průmyslu a místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček a místopředseda sněmovny, člen ODS Jan Skopeček.

Digitalizací snížíme stavy až o 10 procent. S ministrem Jurečkou o jeho sociální reformě. V následujících týdnech bude sněmovna hlasovat o sadě zákonů, které výrazně mění sociální systém. „Dnes platíme 300 tisícům domácností příspěvky na bydlení a vůbec se jich neptáme, jaké mají úspory na účtech a jaký je jejich celkový majetek,“ říká v rozhovoru s Bohumilem Pečinkou ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. To se má brzy změnit. Teď navíc dokončuje digitalizaci resortu.

Co je svoboda řeči? A proč je nesnadné dát jí smysl. V proslulém spise na obranu svobody řeči Johna Miltona Areopagitika (1644) najdeme tuto pasáž: „Jistě chápete, že když mluvím o toleranci a svobodě projevu, nemám na mysli katolíky. Ty totiž musíme vyhladit.“ Vyloučení některých kategorií lidí z práva být částí obce svobodné řeči je samozřejmým předpokladem každého diskurzivního pole, v každém narážíme na bariéru, kterou mlčky respektují všichni uživatelé „práva vzít si slovo“. Více v eseji filozofa Václava Bělohradského.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.