Digitalizací snížíme stavy až o 10 procent. S ministrem Jurečkou o jeho sociální reformě

V následujících týdnech bude sněmovna hlasovat o sadě zákonů, které výrazně mění sociální systém. „Dnes platíme 300 tisícům domácností příspěvky na bydlení a vůbec se jich neptáme, jaké mají úspory na účtech a jaký je jejich celkový majetek,“ říká v rozhovoru pro Týdeník Echo ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. To se má brzy změnit. Teď navíc dokončuje digitalizaci resortu.

Ve druhém čtení leží v Poslanecké sněmovně vaše reforma sociálních dávek. Proč jste se rozhodl sloučit jejich čtyři různé typy do jedné superdávky? Bylo hlavním cílem zjednodušit systém, nebo zamezit zneužívání? 

Dosavadní sociální systém nebyl motivační. I zdravý a mladý člověk nemusel pracovat, a prošlo mu to. To by mělo skončit. Takže výchozím předpokladem bylo znovu vracet lidi do práce. A taky zlikvidovat byznys s chudobou, který vyrostl kvůli neadresným příspěvkům na bydlení. Předpokladem bylo, že tým kolem IT manažera Karla Trpkoše nám na ministerstvu řadu postupů zdigitalizoval.

Pokud si někdo nebude aktivně hledat práci a posílat děti do školy, může přijít až o třetinu superdávky. Je to tak? 

Neziskovky mě za to kritizují, ale já tvrdím, že nejvíc děti trestá rodič, který kašle na jejich výchovu. My ho naopak chceme přimět, aby si vůči nim plnil své povinnosti, a věřte, že finanční motivace funguje nejvíc. Proto jsme to tam dali. Jinak chceme s lidmi začít pracovat hodně individuálně, dát jim podpůrný plán, nasměrovat je na aktivizační služby, ale musí poskytovat součinnost. Jinak stát už tak štědrý nebude.

Jste si vědomi toho, že různé příspěvky na bydlení celkově nejvíc vzrostly za vaší vlády?

Ano, protože to bylo v návaznosti na energetickou krizi. Tehdy jsme jasně řekli, že nechceme nechat lidi padnout, takže jsme zvýšili normativy, a to podle toho, jak rostly ceny elektřiny a plynu. Dnes jsou nižší než před dvěma lety, takže už snižujeme míru podpory a vracíme se na původní hodnoty.

Vedou se spory, jestli bylo smyslem vaší superdávky celkově ušetřit, nebo ne. 

Nikdy to nebyla hlavní motivace. Ideálem je být rozpočtově neutrální. Férově říkáme, že superdávka může uspořit přes dvě miliardy korun, ale může také přinést zvýšené výdaje přes šest miliard. Tenhle rozptyl je dán tím, že u třetiny ohrožených lidí podpora vzroste, u třetiny zůstane stejná a u třetiny lidí klesne. Realisticky to vidím na plus dvě tři miliardy korun. Systém je však dnes přísnější v boji proti zneužívání sociálních dávek. Současně je komfortnější si o superdávku elektronicky požádat.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.