Část německé CDU boří zeď k ostrakizované AfD. Chce s ní jednat jako s normální stranou

Několik politiků německé konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) vyzvalo ke změně v přístupu ke straně Alternativa pro Německo (AfD) ve Spolkovém sněmu. Mělo by se s ní podle nich začít jednat jako s jinými opozičními stranami. Návrh vyvolal kritiku levicových stran i některých spolustraníků. CDU bude od května nejsilnější vládní stranou a AfD, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou, nejsilnější opoziční stranou.

S návrhem, aby se s AfD ve Spolkovém sněmu v organizačních záležitostech zacházelo stejně jako s jinými opozičními stranami, přišel místopředseda frakce konzervativní unie CDU/CSU a bývalý ministr zdravotnictví Jens Spahn. Podpořil ho například saský premiér Michael Kretschmer. AfD je podle něj „pravicově extremistická strana, která chce odstranit demokracii“, a proto s ní není možné spolupracovat v politické rovině. Jejím poslancům by ale měla být zaručená stejná práva jako zástupcům jiných stran. „Jinak ji nebudeme oslabovat, ale posilovat,“ dodal Kretschmer, který je i místopředsedou CDU.

Také další politik CDU Johann Wadephul, o kterém se spekuluje jako o možném ministrovi zahraničí v příští vládě Friedricha Merze, se vyslovil proto, aby se změnil způsob zacházení s AfD v parlamentu. Jejím poslancům by podle něj měly připadnout jako členům nejsilnější opoziční strany některé předsednické posty v parlamentních výborech. To dosud většina stran odmítala. AfD od roku 2017, kdy se poprvé dostala do Spolkového sněmu, neměla nikdy ani místopředsedu parlamentu.

Podle Wadephula situace, kdy ostatní strany brání AfD v získávání vlivných postů ve Spolkovém sněmu, přiživuje „mučednický status“ strany. „Byl bych pro to, aby byli kandidáti AfD do funkcí předsedů výborů voleni, pokud v minulosti nijak negativně nevyčnívali,“ řekl Wadephul.

Návrhy politiků si vysloužily ostrou kritiku nejen od sociálních demokratů či zelených, ale i od spolustraníků z CDU. „AfD není opoziční strana jako každá jiná,“ řekla poslankyně za stranu Zelených Irene Mihalicová. Podle ní mohou demokratické strany proto s AfD jednat jen jedním způsobem: bránit před ní parlamentní demokracii a její instituce.

Po vzniku nové vlády CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) bude AfD ve Spolkovém sněmu nejsilnější opoziční stranou. Na celoněmecké úrovni je strana kvůli podezření z krajně pravicového extremismu v hledáčku Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), tedy německé obdoby kontrarozvědky. Ve třech spolkových zemích na východě – v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku – ji místní tajné služby vedou dokonce jako prokazatelně krajně pravicovou. V dalších šesti spolkových zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá. V posledních týdnech jí v průzkumech veřejného mínění výrazně roste podpora. Podle jednoho z nich by dokonce nyní volby vyhrála se ziskem čtvrtiny hlasů.

Před volbami vyvolal v Německu desetitisícové demonstrace postup CDU/CSU ve Spolkovém sněmu, v němž schválila rezoluci o zpřísnění migrační a azylové politiky jen pomocí hlasů AfD. Hovořilo se tehdy o tom, že padla takzvaná protipožární zeď. Tímto termínem je označován princip, na základě kterého CDU/CSU odmítá spolupracovat s AfD.