Sonda Juno pořídila dechberoucí snímky Jupiteru

Sonda NASA Juno dokončila svůj 66. průlet kolem Jupiteru. Poslední série snímků, které poslala na Zemi, je ohromující. Juno byla vypuštěna již v roce 2011 a k Jupiteru dorazila o pět let později, v roce 2016, po cestě dlouhé 1,7 miliardy kilometrů. Od té doby sonda prolétává kolem Jupiteru a jeho měsíců, pořizuje snímky a posílá zpět data plná detailů plynného obra.

Při svém posledním průletu neboli „perijóze“, dokončeném 23. října 2024, Juno opět dosáhla působivých výsledků. Během tohoto průletu se sonda přiblížila k pátému největšímu Jupiterovu měsíci Amalthea – skalnaté kouli široké pouhých 52 kilometrů. Ta se vyznačuje tvarem připomínajícím bramboru a malou velikostí. S poloměrem 84 km je výrazně menší než pozemský měsíc, připomněl magazín Forbes.

Na palubě sondy Juno je její proslulá kamera, přezdívaná „JunoCam“. Ta je se dvěma megapixely ve viditelném světle podle NASA určena „ke studiu dynamiky Jupiterových mraků a povrchových vlastností Jupiterových měsíců a k usnadnění vzdělávání a osvětové činnosti“.

Juno má i další přístroje, včetně magnetometru pro mapování magnetického pole Jupiteru a mikrovlnného radiometru pro měření množství vody a amoniaku v atmosféře planety, uvedl týdeník Newsweek.

Pozoruhodné je, že mise Juno nemá žádný specializovaný tým vědců pro zpracování snímků. Namísto toho si surová data, která kamera JunoCam pořizuje při svém otáčení, stahují nadšenci, kteří je pečlivě zpracovávají a nahrávají na speciální webové stránky mise, mnohé z nich v kreativních verzích.

Mezi největší úspěchy Juno patří první detailní snímky severního pólu Jupiteru. Ukázalo se, že tato zvláštní, neznámá oblast má centrální cyklónu, kterou obklopuje osm dalších, každá o průměru asi 2 500 km. Další cyklony byly spatřeny také při průletu nad jižním pólem plynného giganta.

Juno rovněž odhalila poznatky o nejznámější Jupiterově bouři, známé jako „Velká rudá skvrna“, která se zřejmě zmenšuje. Ještě v roce 1979 byla skvrna dvakrát větší než Země, ale nyní je jen 1,3krát větší než naše planeta.

Při průzkumu hloubky Velké rudé skvrny sonda Juno ukázala, že bouře je hluboká asi 200 mil - 50 až 100krát více než pozemské oceány.

Mise Juno však brzy skončí. Původně se předpokládalo, že absolvuje jen 33 perijovů a skončí v roce 2017. Toto datum se pak posunulo a předpokládá se, že mise Juno skončí v září 2025, kdy sonda provede „smrtící ponor“ do chaotické atmosféry plynného obra a bude zničena. K planetě plynného obra nyní míří dvě mise, které mají nahradit Juno. Jupiterův měsíc Callisto bude během blízkých průletů 21krát snímkován sondou JUICE Evropské kosmické agentury, která odstartovala v loňském roce a do Jupiterovy soustavy dorazí v roce 2031. Podle NASA nakonec gravitace Jupiteru Juno přitáhne a sonda se ponoří do chaotické atmosféry plynného obra.

JUICE bude fotografovat také měsíc Europa a nakonec se na 18 měsíců vydá na oběžnou dráhu kolem Ganymeda. Sonda NASA Europa Clipper, vypuštěná začátkem tohoto měsíce, dorazí k Jupiteru v roce 2030, aby procestovala jeho měsíce se zaměřením na Europu.