Snižujte konečně inflaci, zní varování pro Česko. Michl mezitím lidem dál znehodnocuje úspory

Přitvrdit v monetární politice je nutné, a i když je třeba dávat pozor na oslabení ekonomiky, jednoznačný zásah proti vysoké inflaci je prioritou. Tak se vyjadřuje Mezinárodní měnový fond (MMF) k růstu cen, který je v Česku stále utržený ze řetězu a je jedním z nejvyšších v EU. Bankovní rada pod vedením guvernéra Aleše Michla je však se svou politikou nezvyšování úrokových sazeb spokojená. Michl dokonce přichází s výroky o tom, že nikdo tak tvrdě nebojoval s inflací jako současná ČNB, hájí intervence ve prospěch silnější koruny, které probíhaly do loňského listopadu, a vyzývá lidi ke „spoření, skromnosti a píli“.

MMF zveřejnil pravidelné hodnocení české ekonomiky, kde se opět pustil do výšky naší inflace. Upozornil, že se nachází vysoko nad cílovou úrovní dvou procent, a doporučil další zvyšování úrokových sazeb. V příštím roce by pak podle odhadů měla sestoupit na 2,5 procenta a v roce 2025 na cílová dvě procenta. Zatím je inflace na prosincových 15,8 procenta, což je hodnota, na kterou zde po třicet let nikdo nebyl zvyklý.

Bankovní rada přitom na posledním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech s tím, že je připravena sazby zvýšit, „zejména pokud vzroste riziko poptávkové inflace“. Sedmiprocentní sazba při patnáctiprocentní inflaci je ovšem podle mnoha kritiků Michlovy politiky naprosto nedostačující k tomu, aby na tlumení inflace působila.

Guvernér Michl ve svém nedávném komentáři veřejnosti opět vzkázal, že důležité je „hlavně spořit“ a že jen „práce a píle“ nás posune dál. „S novou bankovní radou se, myslím, shodujeme na tom, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu vyšší, než jsme byli v předchozích deseti letech zvyklí. Chceme motivovat lidi a firmy ke spoření a investování. Berte to jako návrat k tradičním hodnotám, jako jsou úspory, nikoliv útraty,“ tvrdí Michl.

V textu zveřejněném na stránkách ČNB se pak guvernér odvolává na silnou korunu. „Važme si toho. Levněji dovážíme drahé suroviny. Plus k tomu navíc máme nejvyšší úrokové sazby za dvacet let. Motivujeme lidi spořit namísto útrat. Za tu dobu nikdo tak výrazně nebojoval s inflací jako nová bankovní rada,“ je přesvědčen Michl.

S Michlovým textem o nutnosti spořit polemizoval šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a připomíná dlouhodobý Michlův postoj prosazování nezvedání sazeb.

„Pokud dnes hovoří o tom, že je třeba, aby „úrokové sazby zůstaly po určitou dobu vyšší“, je potřeba připomenout to zásadní. Právě Michl k současné žádoucí vyšší hladině úrokových sazeb nepřispěl vůbec nijak. Od okamžiku, kdy inflace překročila cíl centrální banky, nehlasoval pro jejich zvýšení ani jednou! Ani jedinkrát nezvedl ruku pro brzdění inflace, stále hlasoval jen pro její přiživování a roztáčení. A dokonce i za celou dobu svého letitého mandátu od roku 2018 v průměru tlačil sazby stále dolů, což je úctyhodný výkon pro člověka, který dnes verbálně vyzývá ke spoření a chce odrazovat od utrácení,“ oponuje guvernérovým slovům Hampl.

Hampl také obhajoval intervence v podobě oslabování koruny, k nimž docházelo za jeho působení v bankovní radě na postu viceguvernéra. „Jen letmé nahlédnutí do statistik by mu ukázalo, že právě doba intervencí, tedy přesněji kurzového závazku, byla léty nejdelšího nepřerušovaného hospodářského růstu v našich moderních dějinách a zároveň supernízké inflace! Čili nastavení měnové politiky evidentně odpovídalo tehdejší situaci. Jaký kontrast s Michlovou dnešní realitou, kdy už rok a půl je inflace nekontrolovaně vysoká, není jí konce a k tomu míříme do recese,“ uvedl Hampl.

Také podle ekonoma Lukáše Kovandy v očích MMF naše centrální banka až příliš hazarduje s osudem tuzemského hospodářství. „Jestliže totiž nedojde ke zvýšení úrokových sazeb ČNB nyní a inflační očekává přestanou být ukotvena, pak bude nakonec třeba ještě daleko razantnějšího navýšení klíčových úrokových sazeb, než jaké žádá nynější situace. A razantnější navýšení úrokových sazeb v podstatě znamená hlubší ekonomický propad. Otálením se zvýšením sazeb tak ČNB podle Mezinárodního měnového fondu hrozí přivodit hlubší recesi, než jaká je nyní nevyhnutelná,“ uvedl ekonom pro deník Echo24.

Podle většiny bankovní rady je ovšem současná sedmiprocentní sazba dostatečně vysoká a bankéři se odvolávají na přílišné dušení ekonomiky. Podle MFF je ovšem více na místě další zvýšení sazeb a krocení inflace, než obava z oslabení ekonomické aktivity.

ČNB i ministerstvo financí jsou v odhadu dalšího vývoje celkově o něco skeptičtější než MMF. Celoroční inflace by podle prognózy ministerstva měla být 10,4 procenta, v roce 2024 by se měla pohybovat mezi třemi a čtyřmi procenty. V listopadové prognóze odhadovala letošní inflaci 9,1 procenta a návrat k rovnovážné dvouprocentní úrovni v první polovině roku 2024.

A co se týče výkonu ekonomiky, MMF vyhlíží pro letošek propad reálně o 0,5 procenta. Pro srovnání, ČNB pro rok 2023 prognózuje pokles tuzemské ekonomiky o 0,7 procenta, zatímco ministerstvo financí počítá se snížením jejího výkonu pouze o 0,2 procenta.