Dvacet miliard visí v nejistotě. Fiala neví, zda najde většinu pro změnu kontroly solárů

Skoro 20 miliard úspor pro státní rozpočet čeká na rozhodnutí sněmovny. Premiér Petr Fiala (ODS) ale neví, jestli bude mít jeho vláda pro návrh týkající se přísnější kontroly solárních elektráren dostatečnou podporu, aby přehlasovala odmítnutí Senátem. Podle hnutí ANO vláda skoro určitě 101 hlasů ve sněmovně dohromady nedá.

Senát se koncem ledna postavil proti novým podmínkám individuálních kontrol části solárních elektráren, které jsou součástí novely energetického zákona přezdívané Lex OZE III. „Mě to mrzí, já si myslím, že je to správná věc. Když někomu poskytujeme dotace, proč bychom ho neměli kontrolovat,“ řekl premiér Fiala. Připustil zároveň, že úprava kontrol fotovoltaických elektráren nemá ve sněmovně podporu dříve vládních Pirátů a koaliční hnutí STAN se zatím k věci nevyjádřilo.

Teprve se podle Fialy ukáže, jestli je ve sněmovně k přehlasování senátních úprav novely potřebná většina. „Což v tuto chvíli nedokážu říct. Kdyžtak projde senátní verze bez té kontroly,“ řekl premiér. Připomněl, že on sám i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) slíbili, že pokud se kontroly nepodaří prosadit, stát to bude muset v rozpočtu dofinancovat. Zdůraznil, že změny nezvýší ceny energií pro občany ani pro firmy.

ECHO PORADA: Češi jako největší moralizátoři Evropy, nebo jen šašci? Konec migračního snu a adorace diverzity

Na obnovitelné zdroje chce stát letos stejně jako loni vyčlenit 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom původně podle stávajících pravidel počítalo s 31,2 miliardy korun. Snížení výdajů měly přinést právě změny v kontrole solárních elektráren, které ve sněmovně do novely prosadil ministr Stanjura. To vyvolalo kritiku od solárníků mimo jiné i proto, že energetickou politiku by měl dělat ministr průmyslu a obchodu (Lukáš Vlček ze STAN), nikoliv ministr financí.

Cílem novely je hlavně zavést pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Senát spolu s novými podmínkami individuálních kontrol části solárních elektráren v rámci novely energetického zákona také odmítl omezovat městské stavební předpisy. Obě sporná ustanovení vložila do vládní předlohy sněmovna. Důslednější kontroly měly podle Stanjury zabránit tomu, aby provozovatelé některých solárních elektráren získali vyšší podporu, než na jakou mají nárok.

Podle stínového ministra dopravy Martina Kolovratníka (ANO) ministr Stanjura v tuto chvíli téměř s jistotou nemá 101 hlasů na to, aby Senát přehlasoval. „My jako ANO, opozice a rozumní poslanci z koalice, budeme hlasovat pro senátní verzi. V tu chvíli bude ministerstvu průmyslu chybět 23 miliard korun právě na vyplácení podpor,“ podotkl Kolovratník.

„Žadatelé se dostali do role sprostého podezřelého, aby oni sami mohli dokládat až 15 let zpátky, jestli vůbec na podporu mají nárok. Ohromné narušení podnikatelského prostředí,“ dodal místopředseda sněmovního hospodářského výboru. Uvedl také, že původní předloha je v podstatě velmi dobrá a kvalitní, modernizuje energetickou síť, zavádí flexibilitu sítě či pravidla pro agregaci elektřiny a „opravdu pomáhá sektoru“.

TÝDENÍK ECHO: Zločin a bezmoc. Migrace hýbe předvolebním Německem

Na problém, který může potenciálně výrazně ohrozit pravděpodobnost splnění plánovaného deficitu na letošní rok, upozorňovali ekonomové v čele s Národní rozpočtovou radou. Předseda Výboru pro rozpočtové prognózy a analytik České spořitelny Michal Skořepa pro Echo24 už dříve řekl, že aktuální dění kolem státního rozpočtu inspiruje k určitým úpravám legislativy regulující tvorbu návrhů na státní rozpočet pro další rok. „Například by mohlo být v zákoně jasněji stanoveno, že návrh musí vycházet ze schválené legislativy, tedy nebýt podmíněný teprve chystanou změnou zákonů,“ uvedl Skořepa v narážce právě na legislativu týkající se solárů.

Stanjura dříve řekl, že při změně v kontrole solárních elektráren nemá obavy z případných arbitráží, všechna opatření jsou podle něj v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem. Důslednější kontroly mají podle šéfa státní pokladny zabránit tomu, aby provozovatelé některých solárních elektráren získali vyšší podporu, než na jakou mají nárok.

Další problém pro rozpočet mohou být podle expertů také údajně nadhodnocené příjmy z emisních povolenek a také nižší odhadovaný růst ekonomiky oproti srpnové predikci, z níž rozpočet do velké míry vychází.

„Už v době schvalování rozpočtu bylo zřejmé, že je postaven na velmi optimistickém makroekonomickém výhledu. Počítá totiž s růstem ekonomiky o 2,7 %, silnou spotřebou domácností, boomem investic a nižší nezaměstnaností. Z dnešního pohledu bude úspěchem, pokud bude vůbec růst začínat dvojkou, a to ještě ani neuvažuji o vlivu zvýšení amerických cel. Rozpočtu může chybět několik desítek miliard korun z daňových příjmů, prozatím zhruba 20 až 30 miliard podle toho, o kolik horší bude nakonec výsledek ekonomiky,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.