V Česku se zlepšuje kvalita vody, ocenilo to i OSN. Pomáhá i zatopení starých lomů
KVLALITA VODY V ČESKU
Česká republika se od devadesátých let zlepšuje ve statistikách čistoty vody. Zatímco v Evropě je ve statistice čistoty vody ke koupání, co se týče bakterii, na 14. místě, v čistotě řek jsme na druhém místě hned za Rakouskem. Nedávno snahy ČR ocenilo i OSN. S čistotou vody pomáhá i zatopení některých starých lomů jako je jezero Milada, Barbora či Komořanské jezero, které brzy vznikne v bývalém Lomu ČSA.
„Příznivou vlastností jezer ve velkých zatopených zbytkových jamách je právě poměrně velká hloubka a malý přítok vody, a tedy velká odolnost proti eutrofizaci (obohacování vody o živiny jako dusík a fosfor, pozn. red.). Výhodou proti přehradním nádržím je i velmi malé kolísání vodní hladiny. Díky oligotrofii (malému množství živin, pozn. red.) se jen pomalu zanášejí sedimentujícími látkami, mají šanci vydržet desetitisíce let," komentuje hydrobiolog Ivo Přikryl z neziskové organizace ENKI ENKI trend zaplavování starých lomů.
Řada současných jezer se však potýká s problémem vypařování a nutností vodu dopouštět z blízkých říčních toků. V případě Barbory se dopouští z řeky Ohře, v případě Milady se jedná o vodu z jiného již zatopeného lomu.
Energetická společnost Sev.en Česká energie však chce u nového Komořanského jezera problém vyřešit přirozeným zapojením místních potoků a napustit lom přirozenou cestou. Dalším opatřením, které má pomoci zachovat kvalitu vody je i instalace plovoucích solárních panelů, které povedou k částečnému zastínění hladiny a tím snížení odparu. Součástí nového jezera bude i schopnost výroby vodíku.
Ke kvalitě vody v jezeře jezera pak napomůže specifické podloží. „Kvalita vody v jezeře bude ovlivněna především podložím budoucího dna, a to čistotě vod pod Krušnými horami přeje. To je dobře patrné i na sousedním mosteckém jezeře, které vzniklo rovněž zatopením zbytkové jámy hnědouhelného lomu, ″ vysvětluje Petr Urban, hydrolog z skupiny Sev.en Česká energie.
Čistší řeky má už je Rakousko
Zaplavování starých lomů, je jenom jedna z možností jak zvýšit kvalitu vody v Česku. V posledních třiceti letech obecně došlo k výraznému zlepšení došlo zejména během devadesátých let společně s omezením, či zrušením výroby, která výrazně poškozovala životní prostředí, a s výstavbou nových čistíren odpadních vod. Jejich počet narostl za posledních 20 let v Česku o 50 %.
Díky tomu má Česko druhé nejčistší řeky v rámci evropské sedmadvacítky, lépe na tom jsou už jen v Rakousku. Dlužno ale dodat, že se jedná o porovnání na základě výskytu vybraných bakterií, které mohou být nebezpečné při koupání, v řekách se ale stále vyskytují další formy znečištění. Nicméně české řeky si v posledních třech dekádách prošly celkovou výraznou proměnou k lepšímu. „Za posledních 30 let došlo k významnému zlepšení jakosti vody našich toků, konkrétně v průměru ze stupňů 3–5 na 1–4 z 5bodové škály znečištění, kdy jednička je nejlepší, kterou se hodnotí znečištění povrchových vod podle ČSN 75 7221. Jde tedy o zlepšení o 1–2 kvalitativní stupně. I na takových řekách, jako je řeka Bílina nebo Olše, je ve většině profilů kvalita vody přijatelná,“ vysvětluje Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářství T. G. Masaryka.
Řeky jsou výrazně znečišťovány antidepresivy či antikoncepcí
V současných koncentracích sice tyto znečišťující prvky nepředstavují pro člověka riziko, nicméně ohrožují říční živočichy. „Tyto mikropolutanty jsou přítomny stále v množstvích, kdy na rozdíl od bakteriálního znečištění či sinic neohrožují člověka – ve smyslu přímého ovlivnění zdraví – a to ani v pitných, ani v koupacích vodách či řekách. Co mohou tyto látky ale ovlivnit, je zdraví a chování citlivých živočichů – ryby, mlži –, například pod vyústěním výtoku ČOV (čistírna odpadních vod, pozn. red.), kdy je slabá ředící schopnost toku vlivem např. nízkých průtoků, může ‚kontaminační mrak‘ dosahovat délky stovek metrů až jednotek kilometrů. Tam se můžeme setkat např. s oboupohlavnými rybami nebo živočichy, kteří přestanou přijímat potravu a podobně,“ říká Hrdinka.
