Vládní deficit větší než Babišův za covidu? Eurostat zahrnuje fondy a nepočítá dividendu ČEZ

Deficit centrální vlády byl vloni podle Eurostatu o skoro 60 miliard vyšší, než jaký byl nominální deficit státního rozpočtu, který kabinet Petra Fialy (ODS) oficiálně vykázal. Důvodem je mimo jiné to, že Eurostat započítává státní fondy, zároveň došlo k přepočtu inkasa daně z příjmu právnických osob. A v neposlední řadě Eurostat neuznává mimořádnou dividendu ČEZu. Pro Echo24 rozebrali výpočet evropských statistiků experti, včetně Národní rozpočtové rady (NRR).

Během druhého notifikačního ověřovacího cyklu Eurostat opravil původní čísla a stvrdil zhoršení výsledku hospodaření českých veřejných rozpočtů v loňském roce o dalších 19,7 miliardy korun. Statistický úřad Evropské unie tím fakticky znatelně zhoršil výsledek loňského hospodaření vlády. Deficit ústředních vládních institucí tak loni činil takřka 347 miliard korun, zatímco dosud – na základě první, jarní notifikace Eurostatu – ČSÚ uváděl cifru necelých 334 miliard. I ta byla výrazně vyšší než deficit státního rozpočtu za loňský rok, který podle vlády činil necelých 289 miliard korun. Vláda Andreje Babiše v prvním roce covidu dle téže časové řady ČSÚ, respektive Eurostatu, hospodařila se schodkem necelých 345 miliard korun.

Analytik České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že v těchto takzvaných aktualizovaných údajích dochází zpětně k různým revizím. „Opravy konkrétně u inkasa daní z příjmů právnických osob jsou dány tím, že k úplnému vyrovnání zaplacených záloh a skutečných daňových povinností za předchozí rok dochází až během léta a podzimu aktuálního roku. Na jaře kteréhokoliv roku tedy Finanční správa celkový skutečný objem výnosu z této daně připadající na předchozí rok ještě přesně nezná. Daně ze zisku prošly v posledních dvou letech poměrně velkými výkyvy, takže podzimní velké úpravy jarních odhadů jsou vcelku pochopitelné,“ uvedl Skořepa.

Týdeník Echo: Varieté Petra Fialy. Piráti odcházejí, co bude s vládou? O strategii ODS s Markem Bendou

Podle nových údajů tak saldo hospodaření Fialovy vlády v roce 2023 bylo o zhruba dvě miliardy vyšší než saldo Babišovy vlády v prvním covidovém roce 2020. „Tady je ale třeba si uvědomit, že v mezidobí v české ekonomice prudce narostla cenová hladina a mírně se zvětšil i výkon ekonomiky. Vlivu těchto změn se zbavíme, pokud budeme namísto prostého deficitu sledovat jeho podíl na HDP: deficit v roce 2020 činil téměř 6 procent, kdežto ten loňský méně než 5 procent,“ dodal Skořepa.

Analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta pro Echo24 uvedl, že ačkoliv je česká debata zaměřena zejména na hotovostní výsledek státního rozpočtu, jinými slovy na číslo, které svítí ve státní pokladně 31. prosince daného roku, schodek centrální vlády za daný rok je trochu něco jiného. „Zatímco ve státní pokladně svítilo v prosinci -288,5 miliardy, schodek centrální vlády je za rok 2023 -346,9 miliardy. Obě čísla jsou samozřejmě správná,“ uvedl Bárta.

ČEZ, DPPO i státní fondy

V čem je tedy rozdíl? „Do centrální vlády spadají kromě státního rozpočtu také například státní fondy, veřejné vysoké školy, Správa železnic a mnoho dalších institucí. Státní fond dopravní infrastruktury hospodařil v roce 2023 deficitně (cca – 20 miliard) a tento deficit se tak musí přičíst do deficitu centrální vlády. NRR na tuto skutečnost upozorňovala a tuto praktiku vždy kritizovala, zároveň ale zmiňovala, že se tomuto deficitu utéct nedá a do schodku centrální vlády to tak či onak bude na konci dne započítáno,“ uvedl Bárta s tím, že těchto cca 20 miliard bylo k deficitu přičteno již v rámci prvních dubnových notifikací.

Vyčíslení schodku veřejných financí se podle něj řídí společnou evropskou metodikou (ESA 2010). „Dle této metodiky nelze do příjmů vládního sektoru zahrnout tu část dividend ze státem vlastněných či spoluvlastněných firem, které přesahují běžný provozní zisk dané firmy. Eurostat ani ČSÚ samozřejmě nemůže nikdy zmiňovat konkrétní firmy. Lze ale předpokládat, že se jednalo o dividendu ze společnosti ČEZ a již v rámci prvních dubnových notifikací Eurostat nezapočítal do příjmové strany cca 27 miliard. Ačkoliv samozřejmě hotovostně do státní pokladny tyto peníze přišly,“ vysvětlil Bárta.

Echo Porada: Vládní nekrize – potíže zůstávají. Co dělají Rakušané ve sklepě

Již v dubnu tak byl schodek centrální vlády „zhoršen“ a vyčíslen na -333,7 miliardy. Poslední úpravou je skutečnost, že zatímco schodek státního rozpočtu sledujeme na hotovostní bázi, schodek veřejných financí se řídí akruální metodikou. „Jednoduše to znamená, že příjmy a výdaje řadíme do roku, do kterého věcně a fakticky patří, nikoliv do roku, kdy došlo k pohybu na účtu státní pokladny. V první polovině roku 2024 byla podána daňová přiznání firem a ukázalo se, že zálohy na DPPO za rok 2023 převýšily skutečnou daňovou povinnost firem za rok 2023 o cca 20 miliard korun,“ řekl analytik.

Tyto vratky (vypláceny v roce 2024) ale věcně a fakticky patří do roku 2023 a právě o tuto hodnotu tak ČSÚ/Eurostat snížil výnos DPPO za rok 2023. Přesně k těmto účelům (akrualizace daní po sběru daňových přiznání) slouží tzv. druhé říjnové notifikace. V říjnu tak byl schodek centrální vlády upraven na konečných -346,9 miliardy.

„Takto probíhá proces vyčíslení deficitu centrální vlády, potažmo celých veřejných financí, každý rok. Na konci roku je zřejmé jen hotovostní pokladní plnění státního rozpočtu a státních fondů. Následuje tak první dubnová a druhá říjnová notifikace statistickými úřady (ČSÚ a Eurostat), které do statistik zahrnou i ostatní jednotky vládního sektoru a provedou akrualizaci dat,“ dodal Bárta.