Vzkaz českým statistikům. Eurostat koriguje skutečný schodek rozpočtu, předčil i covidové roky

Podle posledních statistik zveřejněných Eurostatem dosáhl český státní rozpočet v roce 2023 závratného schodku, který překonal i rozpočtové deficity během pandemie koronaviru. Eurostat potvrdil, že vláda hospodařila se schodkem ve výši 346,9 miliardy korun, což je druhý nejvyšší nominální deficit v historii České republiky. Evropské údaje jsou ale dlouhodobě v rozporu s čísly, která předkládá Český statistický úřad (ČSÚ) a jimiž pak argumentuje vláda. To však české ministerstvo financí rozporuje.

Eurostat zároveň uvedl, že během roku 2023 postupně revidoval schodková čísla. Tyto revize zahrnovaly dluhy, které vláda původně vyvedla mimo státní rozpočet, aby snížila optický rozsah deficitu, a také část dividendy od společnosti ČEZ, kterou vláda zahrnula do rozpočtu v rozporu s mezinárodní metodikou.

Výsledná čísla tak ukázala, že vládní deficit překonal i schodek z pandemického roku 2020, který činil 344,7 miliardy korun. „Schodek byl nominálně vyšší dokonce i než ten z covidového roku 2020, což ukazuje, že se vláda potýká s vážnými problémy při správě veřejných financí,“ argumentuje ekonom Lukáš Kovanda.

Český statistický úřad (ČSÚ) však prezentuje odlišné údaje. Podle jeho statistiky, která byla zveřejněna 2. října 2024, dosáhl deficit vládních institucí trochu jiných čísel. „Eurostat na základě pravidelných konzultací ověřil a potvrdil schodek hospodaření vládních institucí za rok 2023 ve výši 288,1 mld. Kč a zadlužení sektoru vládních institucí na úrovni 42,4 HDP,“ tvrdí ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková. To se však liší od údajů prezentovaných Eurostatem, které zahrnují i dříve opomíjené položky.

„Rozpočet, který naši budoucnost dávno vzal. Nevzal ale jen budoucnost. Vzal i minulost zásad a pravidel tvorby rozpočtu, kterou u nás zavedli ekonomové ODS,“ kritizoval někdejší ministr financí Miroslav Kalousek s tím, že současná vláda ODS porušuje pravidla, která její vlastní strana v minulosti prosazovala, což podle něj ohrožuje ekonomickou stabilitu země.

Letošní rozpočet

Ministerstvo financí nedávno oznámilo, že státní dluh na konci třetího čtvrtletí roku 2024 dosáhl rekordních 3,334 bilionu korun, což představuje nárůst o 223,1 miliardy korun od začátku roku. Ministryně financí se hájí tím, že vláda průběžně kryje rozpočtový deficit prodejem dluhopisů a pokladničních poukázek. Na celý rok 2024 pak ministerstvo plánuje schodek ve výši 282 miliard korun, který byl zvýšen kvůli krytí povodňových škod.

„Za poslední pět let se výše státního dluhu ČR zdvojnásobila, a to v důsledku pokračujícího deficitního hospodaření státního rozpočtu. Od roku 2020 totiž stát hospodaří se stamiliardovými schodky, a jak plyne z rozpočtového výhledu, hodlá tak činit i v následujících letech,“ poznamenal hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Dufek sice připouští, že Česko patří mezi méně zadlužené země v evropském srovnání, ale zároveň varuje před rostoucími úrokovými náklady, které budou mít stále větší vliv na státní rozpočet.

Resort financí nesouhlasí

Ministerstvo financí ve své reakci interpretaci odmítlo. Kovanda podle něj komentuje deficit hospodaření centrální vlády za rok 2023 ve výši 347 miliard Kč, což zahrnuje státní rozpočet, státní fondy a další veřejné instituce, zatímco ČSÚ uvádí deficit celého sektoru vládních institucí ve výši 288 miliard Kč, což zahrnuje navíc nemocnice, zdravotní pojišťovny a tisíce dalších institucí. Tento rozdíl v údajích je způsoben tím, že oba zdroje sledují různé sektory veřejných financí, a jejich přímé srovnání proto není možné.

Ministerstvo rovněž upozorňuje, že pro smysluplné srovnání by měly být deficity vztaženy k HDP, což Kovanda neudělal. Při srovnání s pandemií je deficit za rok 2023 ve výši -3,8 procenta HDP nižší než v letech 2020 a 2021. Kromě toho ministerstvo odmítá tvrzení, že údaje ČSÚ a Eurostatu nejsou kompatibilní.

Obě čísla jsou správná, říká odborník

Analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta už dříve pro Echo24 uvedl, že ačkoliv je česká debata zaměřena zejména na hotovostní výsledek státního rozpočtu, jinými slovy na číslo, které svítí ve státní pokladně 31. prosince daného roku, schodek centrální vlády za daný rok je trochu něco jiného. „Zatímco ve státní pokladně svítilo v prosinci -288,5 miliardy, schodek centrální vlády je za rok 2023 -346,9 miliardy. Obě čísla jsou samozřejmě správná,“ uvedl Bárta.

V čem je tedy rozdíl? „Do centrální vlády spadají kromě státního rozpočtu také například státní fondy, veřejné vysoké školy, Správa železnic a mnoho dalších institucí. Státní fond dopravní infrastruktury hospodařil v roce 2023 deficitně (cca – 20 miliard) a tento deficit se tak musí přičíst do deficitu centrální vlády. NRR na tuto skutečnost upozorňovala a tuto praktiku vždy kritizovala, zároveň ale zmiňovala, že se tomuto deficitu utéct nedá a do schodku centrální vlády to tak či onak bude na konci dne započítáno,“ uvedl Bárta s tím, že těchto cca 20 miliard bylo k deficitu přičteno již v rámci prvních dubnových notifikací.

Vyčíslení schodku veřejných financí se podle něj řídí společnou evropskou metodikou (ESA 2010). „Dle této metodiky nelze do příjmů vládního sektoru zahrnout tu část dividend ze státem vlastněných či spoluvlastněných firem, které přesahují běžný provozní zisk dané firmy. Eurostat ani ČSÚ samozřejmě nemůže nikdy zmiňovat konkrétní firmy. Lze ale předpokládat, že se jednalo o dividendu ze společnosti ČEZ a již v rámci prvních dubnových notifikací Eurostat nezapočítal do příjmové strany cca 27 miliard. Ačkoliv samozřejmě hotovostně do státní pokladny tyto peníze přišly,“ vysvětlil Bárta.

Již v dubnu tak byl schodek centrální vlády „zhoršen“ a vyčíslen na -333,7 miliardy. Poslední úpravou je skutečnost, že zatímco schodek státního rozpočtu sledujeme na hotovostní bázi, schodek veřejných financí se řídí akruální metodikou. „Jednoduše to znamená, že příjmy a výdaje řadíme do roku, do kterého věcně a fakticky patří, nikoliv do roku, kdy došlo k pohybu na účtu státní pokladny. V první polovině roku 2024 byla podána daňová přiznání firem a ukázalo se, že zálohy na DPPO za rok 2023 převýšily skutečnou daňovou povinnost firem za rok 2023 o cca 20 miliard korun,“ řekl analytik.

Tyto vratky (vypláceny v roce 2024) ale věcně a fakticky patří do roku 2023 a právě o tuto hodnotu tak ČSÚ/Eurostat snížil výnos DPPO za rok 2023. Přesně k těmto účelům (akrualizace daní po sběru daňových přiznání) slouží tzv. druhé říjnové notifikace. V říjnu tak byl schodek centrální vlády upraven na konečných -346,9 miliardy.

„Takto probíhá proces vyčíslení deficitu centrální vlády, potažmo celých veřejných financí, každý rok. Na konci roku je zřejmé jen hotovostní pokladní plnění státního rozpočtu a státních fondů. Následuje tak první dubnová a druhá říjnová notifikace statistickými úřady (ČSÚ a Eurostat), které do statistik zahrnou i ostatní jednotky vládního sektoru a provedou akrualizaci dat,“ dodal Bárta.