Zálohování PET láhví naráží na tvrdý odpor samospráv
ZÁLOHOVÁNÍ PETEK
Ministerstvo životního prostředí přichystalo novelu zákona o obalech, která chce od roku 2026 zavést zálohování PET láhví a plechovek. Podle ministerstva se velká část plastových plechovek nedostane do recyklace. Zálohování by zároveň podle ministerstva mělo obcím přinést další zdroj příjmů. S tím ale velká část sdružení ať už v odpadním průmyslu či sdružení obcí nesouhlasí.
Ministerstvo novelu přestavilo již v první polovině roku. „Díky zálohování se nám podaří skutečně z použitých nápojových lahví a plechovek vyrobit zase nové. To se teď neděje, z recyklovaných plastových lahví se vyrábí maximálně mikiny nebo koberečky do aut. Chceme také, aby se PET lahve a plechovky nepovalovaly v ulicích, v parcích ani v příkopech. A navíc zálohování přinese nejen Praze, ale všem obcím a městům přilepšení do rozpočtu. A pomocí zálohového systému splníme i nastavené požadavky evropské směrnice,“ uvedl v minulých měsících ministr životního prostředí Petr Hladík (KDÚ-ČSL). Novela zákona o obalech má zavést čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a konzervy a zřídit 11 000 míst pro jejich sběr.
K návrhu se však v připomínkovém řízení sešly desítky připomínek. S novelou nesouhlasí například Hospodářská komora. Svaz měst a obcí, Asociace krajů, Sdružení místních samospráv, Asociace krajů, jednotlivé kraje, Unie zaměstnavatelských svazů, Rada seniorů, Svaz obchodu a cestovního ruchu či Asociace českého tradičního obchodu. Řada těchto sdružení upozorňuje, že ČR je na evropské špici, co se recyklace odpadů týče, a změna systému je podle nich zbytečná. Upozorňují také na to, že v současnosti řada obcí v nedávné době investovala do systému separace odpadů. Některá sdružení se obávají, že dojde také k odlivu zákazníků od menších prodejen na vesnicích, kdy budou lidé jezdit do větších obchodů, kde bude možné zálohované obaly vracet.
„Při zavedení zálohování vzniknou dva paralelní systémy, které si budou do jisté míry konkurovat. Je otázka, zda občané nerezignují na možnost separace ostatních komodit, kterou jim dnes umožňují obce zdarma jen proto, že jim za to nikdo „neplatí“. Stejně tak stávající způsob sběru je 7x levnější než ten prostřednictvím zálohování. Je nutné vzít v potaz také zmaření investic do stávajících systémů na obcích a technologií v podobě třídících linek, které i přes zavedení zálohového systému (za 5 mld. Kč investičních a 1,3 mld. Kč provozních) budou muset pokračovat, neboť česká i evropská legislativa klade požadavky i na další komodity a nejen ty zálohované,“ uvedla pro Echo24 mluvčí Sdružení místních samospráv Šárka Kuželová.
Hospodářská komora pak upozornila, že návrh MŽP považuje za nesystémový, když řeší pouze zálohování dvou komodit odpadů. „Domníváme se, že novela obalového zákona rezignuje na šanci využít příležitosti podpořit plnění vícero cílů odpadového hospodářství. Cíl ve sběru nápojových plastových lahví a plechovek je předřazen dalším neméně důležitým cílům, a to bez dostatečného odůvodnění a ekonomického zhodnocení. Není možné, aby stát nestavěl přípravu zásadních zákonů na odborných a ekonomických faktech. Novela se navíc zříká moderních a inovativních řešení, která by zajistila potřebnou motivaci spotřebitelů a podpořila sběr vybraných obalů,“ uvedla pro Echo24 mluvčí komory Eva Rajlichová.
Jedno z takových řešení by mohla být digitalizace sběru zálohovaných PET lahví, to by podle komory mohlo vyjít výrazně levněji a lépe by se integrovalo se současným systémem tříděného sběru.
Některá uskupení, která kritizují návrh ministerstva upozorňují na systém v Belgii. Ta nedávno spustila systém zálohování PET lahví u sběru pomocí QR kódů.
Některá města novelu kritizují také kvůli načasování. Například města Ostrava či Brno nedávno upozornily, že do modernizace separace odpadů v nedávné době investovaly mezi 25 až 30 miliony korun. Mohlo by se tak podle Sdružení místních samospráv jednat i o zmařenou investici.
Naopak Praha novelu podporuje. Podle magistrátu by zálohování mělo zvýšit příjmy města. „Co se týče ekonomického dopadu, tak uvedu příklad: pokud by se snížila frekvence svozů na tři dny v týdnu ze současných čtyř, hlavní město by teoreticky ušetřilo téměř 18 milionů korun ročně. V případě nádob, které se nyní vyváží třikrát týdně, by snížení frekvence svozu na dva dny v týdnu mohlo přinést úsporu až 34 milionů korun ročně,“ vysvětluje náměstkyně primátora Jana Komrsková.
