„Na navyšování platů nejsou peníze.“ Stanjura odmítl Jurečkův plán přidat od září státním zaměstnancům

Zářijové zvyšování platů státním zaměstnancům, jak ho požaduje lidovecký ministr práce Marian Jurečka, by bylo celé na dluh. Nejprve ho zkritizovala drtivá část ostatních ministerstev, teď ho zásadně odmítl i samotný resort financí. Ten uvedl, že vládní rozpočtová rezerva je vyčerpaná a není kde brát. Přidávání by mělo zvýšit platy buď o sedm, nebo o deset procent víc, a stálo by až šest a půl miliardy. Každý výdaj navíc znamená, že stát zaplatí ročně o miliardy víc jen na úrocích, obsluha státního dluhu je drahá.

Ministerstvo práce navrhuje od září zvýšit platový základ buď o sedm procent, nebo o deset procent asi 360 tisícům úředníků, pracovníků v kultuře, technických pracovníků v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogických sil ve školství a asi 70 tisícům státních zaměstnanců. Do konce roku by na přidání bylo potřeba buď 4,57 miliardy korun, nebo 6,53 miliardy. Odboráři veřejného sektoru budou s premiérem Petrem Fialou (ODS) jednat 21. srpna. O navýšení pak rozhodne vláda.

Odbory požadují ještě více a hrozí stávkami, kritici vládního rozhazování ale upozorňují na to, že to bude mít drtivý dopad na už tak ztrátový státní rozpočet. Ve stejném duchu se ozvala i některá ministerstva, která chtějí, aby vláda vysvětlila, kde na přidávání vlastně vezme, jak jsme psali zde. 

Nyní se vymezilo i ministerstvo financí. Podle něj je vládní rozpočtová rezerva vyčerpaná a z podkladů k návrhu není jasné, z čeho se má přidání platit. Ministerstvo to uvedlo v připomínkách k připravovanému nařízení vlády s úpravou tarifů.

„Ministerstvo financí s předloženými variantami valorizace základní stupnice platových tarifů pro zaměstnance v pracovním a služebním poměru o sedm procent a deset procent zásadně nesouhlasí. Důvodem je skutečnost, že v materiálu není uveden zdroj financování tohoto navýšení platových tarifů. Upozorňujeme, že v současné době je stav vládní rozpočtové rezervy v podstatě vyčerpán,“ uvedlo ministerstvo financí.

Schodek státního rozpočtu na konci července vzrostl na 192,3 miliardy korun. Jde o pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka. Rozpočtové příjmy za prvních sedm měsíců roku dosáhly 1,107 bilionu korun, oproti loňsku vzrostly o 3,6 procenta. Výdaje státního rozpočtu do konce července dosáhly 1,299 bilionu korun, meziročně byly o 1,3 procenta vyšší. Celoroční plánovaný deficit je 252 miliard korun.

K výši rozpočtového schodku za první pololetí a dalším nebezpečným výdajům na dluh se vyjadřovala i ekonomická poradkyně premiér Helena Horská. „Státní rozpočet v prvním „poločase“ je minus 192 miliard korun. To hypoteticky, při rovnoměrném rozložení příjmů i výdajů, odpovídá devítiměsíčnímu schodku letošního rozpočtu. Před plánováním rozpočtu na příští rok by každý vlastník rozpočtové kapitoly měl mít před sebou graf vývoje nákladů na obsluhu dluhu. Každá dodatečná koruna výdajů na dluh nás nyní stojí ročně 4,21 % na úrocích. A v příštím roce jen na úrocích stát zaplatí přes 100 miliard korun. To je roční rozpočet ministerstva dopravy,“ varovala Horská.

Pro stát pracuje stále více lidí

Kritika přidávání na platech zaměstnanců států je slyšet i kvůli tomu, že navzdory obrovským nákladům na platy stát stále nabírá nové zaměstnance. Podle čísel z posledního státního závěrečného účtu vzrostl loni počet státních zaměstnanců téměř o sedm tisíc. Za poslední tři roky jde celkově o dvacetitisícový nárůst; znamená to, že aktuálně pracuje pro stát 484 tisíc lidí. Ti všichni jsou placeni přímo ze státního rozpočtu a loni šlo na jejich platy dohromady 258 miliard korun. To je částka, která se rovná téměř dvanácti procentům všech rozpočtových výdajů a 3,5 procenta HDP. Podrobněji se tím zabýváme zde.

S podrobnými čísly o struktuře lidí pracujících pro stát přišel nedávno think-tank IDEA působící při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Zcela nejvíc lidí pracuje v regionálním školství. To spadá pod příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem jsou většinou obce nebo kraje, a stát poskytuje prostředky na platy prostřednictvím krajů. Těchto lidí je zhruba 270 tisíc.

V bezpečnostních sborech, kam spadá policie, hasiči, celníci nebo vězeňská služba, jich je přes 80 tisíc, v armádě téměř 40 tisíc. Šestnáct procent ze všech státních zaměstnanců tvoří státní úředníci, je jich víc než 76 tisíc. Většina z nich, přes 49 tisíc, pracuje v tzv. neústřední státní správě, to znamená na finančních úřadech, ve správě sociálního zabezpečení nebo na úřadech práce. Na samotných ministerstvech je zaměstnáno necelých 23 tisíc úředníků. V ústředních orgánech, tedy například na Úřadu vlády ČR, a ve všech dalších státních úřadech pracuje přes 27 tisíc lidí. Nejvíc státních úředníků měl stát ještě za vlády Andreje Babiše v roce 2019, bylo jich 79 tisíc. Po nástupu vlády Petra Fialy tedy jejich počet klesl, ale jen mírně. Nejvíc se škrtalo na zmíněných úřadech práce nebo finanční správě. Naopak počet lidí na ministerstvech ještě narostl, i když jen mírně: o 158 lidí.

Na platy samotných státních úředníků šlo loni 34 miliard, tedy zhruba půl procenta všech výdajů státního rozpočtu. Úředníkům na ministerstvech se z toho zaplatilo přes 7 miliard. Ti také mají nejvyšší platy, loni činil jejich průměr 58 tisíc korun, nejvíc berou zaměstnanci resortu obrany. Úplně nejvyšší průměrný plat ale měli lidé na Generální inspekci bezpečnostních sborů, přes 71 tisíc. Naopak nejméně pobírali lidé na finančních úřadech a úřadech práce, někde taky jen 27 tisíc měsíčně. Vysoká inflace posledních let navíc způsobila rekordní propad reálných příjmů u zaměstnanců soukromého i státního sektoru. I proto ministr Jurečka navýšení platů sliboval.