Rozkladný vliv dezinformací je konspirační teorie pro intelektuály

O málokterém tématu se v posledních letech popsalo tolik papíru jako o dezinformacích a svobodě slova. Přitom na tomto poli se v Česku nic zvláštního neděje, i když se to z obranářské rétoriky některých médií a politiků nezdá. V řadě sousedních zemí, včetně Německa, je svoboda slova velkým tématem. V Česku se tyto trendy zatím neprojevily. Proč?

Stále je u nás živá tradice antikomunistické revoluce z listopadu 1989. Šéfové velkých médií zažili ve formativním věku skutečnou nesvobodu, takže jsou na projevy cenzury, autocenzury a potlačování názorů mimořádně citliví.

V Česku také zatím nepřevládl úhel pohledu větší části západních intelektuálních kruhů, že v zájmu prosazování určitých hodnot je nutné regulovat svobodu slova. A to ať už s ohledem na zájmy menšin, migrantů, nebo planetární problémy lidstva.

Odlišností ve srovnání se situací v sousedním Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku jsou u nás společensky odpovědnější majitelé médií. Většina z nich si stále ještě uvědomuje význam svobodného střetu názorů pro společenskou debatu a až na výjimky nevřazují svá média do služeb některého z politických táborů výměnou za byznysové protislužby.

Na rozdíl od jiných středoevropských zemí také fungují v Česku bytelná veřejnoprávní média.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.