Zaplať, nebo si najdi jiného lékaře. Nelegální poplatky má řešit pokuta, nikdo je ale nekontroluje

Vláda schválila návrh, který má údajně zatočit s už poměrně tradiční nelegální praxí. Při té lékaři vybírají od lidí i tisíce navíc za péči, kterou jim přitom hradí zdravotní pojišťovny. Nemusí jít zrovna o malé sumy, ilustruje to třeba i dřívější případ uprchlice před válkou na Ukrajině, po které lékař vyžadoval za přijetí do péče i za její dceru několik tisíc korun. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) tedy navrhuje změny: vysoké pokuty a „převést“ kontrolu na krajské úřady. Jenže to může být úplně k ničemu, zásadní problém totiž je, že ke kontrolám vůbec nedojde.

Jde už o zcela běžnou nelegální praxi, u které se roky dívají bokem jak úřady a pojišťovny, tak samotní pacienti. Ti k tomu totiž mají pochopitelné důvody. Když nezaplatí kupříkladu „registrační poplatek“ tisícovku ročně, musí si hledat jiného lékaře a to nemusí být vždycky snadné. Nic takového každopádně zákon nezná, lékař musí v případě volné kapacity pojištěnce přijmout, aniž by žádal jakékoliv „kreativní“ poplatky. Naopak jde o porušování zákona i smluv s pojišťovnami.

Systém ovšem takto funguje roky, registrační poplatky jsou klidně i součástí ceníků na webových stránkách ordinací. Případy, kdy lékaři vyžadují poplatky například za registraci, ale i pravidelný roční příspěvek, se často vyskytují u hůře dostupných specialistů jako jsou gynekologové, ale i u dalších.

Ačkoliv někteří experti upozorňovali, že už dávno existují zákonné nástroje jak situaci potírat, zodpovědné instituce spíše dávají od situace „ruce pryč“. Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě argumentuje tím, že jde o starost zdravotních pojišťoven či že nejde o příliš rozšířenou praxi. Pojišťovny naopak říkají, že je pro ně situace složitá, protože pokud pacient například určitý sponzorský dar uhradí, situace se jeví jako jeho souhlasný krok. Ten umožňuje například uhradit si nadstandardní péči, za poplatky však často pacient žádnou péči navíc nedostává.

VZP v případě pochybností radí obrátit se na příslušnou pobočku podle trvalého bydliště pacienta či podle místa, kde má dotyčný lékař pracoviště, případně pak na Českou lékařskou komoru či Českou stomatologickou komoru. Pacienti si mají v případě podezření vyžádat popis, co za peníze navíc získají a nechat si vystavit podrobný účet.

Tedy zjednodušeně řečeno, neděje se nic, pokud se do toho pacient značně aktivně nevloží. To jde však ruku v ruce s problémem dostupnosti péče, kdy se pacienti obávají, že je lékař jako „problémové“ odmítne dále přijímat. Končí to tak tím, že se například k VZP dostane ročně jen kolem třicítky žádostí.

Otázkou tak zůstává, zda změna plánovaná ministrem zdravotnictví Válkem může k něčemu vést. Platit bude totiž to samé, kde není kontrola, není ani pokuta. A bez toho, aniž by si to pacient zařídil sám, kontrola není. „(Novela) výslovně zakazuje požadovat po pojištěnci za přijetí do péče úhradu, například zmíněných registračních nebo vstupních poplatků. Porušením tohoto zákazu se poskytovatel dopustí přestupku, který bude moct prošetřit krajský úřad. Tím dojde na zákonné úrovni k jednoznačnému zákazu této sporné praxe poskytovatelů zdravotních služeb,“ komentovalo návrh, který schválila vláda, ministerstvo zdravotnictví.

Znamená to tedy, že kontrolní povinnost připadne kromě pojišťoven i krajským úřadům. Padnout by pak mohla pokuta až do výše jednoho milionu korun. Jak ale zaznívá v samotné tiskové zprávě ministerstva zdravotnictví, dojde tím k jednoznačnému zákazu této praxe pouze na „zákonné úrovni“. Tedy prakticky k něčemu, co už platí dnes.