Jako jiní velcí kluci. Hřib hodlá Piráty zbavit stranické anarchie a „vycentrovat“ je

Zvolení Zdeňka Hřiba předsedou Pirátské strany znamená nejen nové vedení, ale také některé změny, které mají stranu podle jeho přání stabilizovat, přiblížit ji středovým voličům a zvýšit její politickou relevanci. Po relativně těsném výsledku voleb, kdy Hřib získal 454 z 866 hlasů a jeho protikandidát Lukáš Wagenknecht obdržel 401 hlasů, je totiž jasné, že Piráti jsou rozděleni. Receptem má být určité opuštění pirátské rebelie a příklon k tradičnějším stranickým mechanismům jiných stran.

Hřib usiluje o stabilizaci strany a posílení její komunikace s voliči, což má posílit důvěru a zvýšit podporu veřejnosti. Nový předseda vyjádřil svůj cíl směřovat Piráty ke středu politického spektra, což podle něj odráží přirozený posun strany směrem k řešení praktických problémů občanů. „Piráti ukázali, že chtějí jít cestou jasného středu. Otevřeme se našim voličům a dáme jim jasně najevo, že za nimi stojíme,“ prohlásil Hřib po volbě. Přitom ale v současnosti stojí v politickém středu většina stran působících v parlamentu.

Vzkaz od nového předsedy Pirátů @ZdenekHrib . 🏴‍☠️🖤🌊 P.S. Stojí za to dát si ho až do konce 😎 pic.twitter.com/v6dsf7IG8L

— Piráti (@PiratskaStrana) November 9, 2024

Současný náměstek pražského primátora slibuje zaměřit se na problémy každodenního života, jako jsou kvalita vzdělávání, byrokracie a ekonomické otázky. „Upřeme maximální pozornost na jejich každodenní problémy. Od kvality vzdělávání, po nesmyslnou byrokracii a zadřenou ekonomiku. Dodáme jim sebejistý ekonomický program. Aby oni, ani jejich děti, nemuseli žít na dluh. Ekonomika by měla být férová,“ dodal Hřib.

Reforma stranických stanov

Jedním z nejdůležitějších kroků Hřibova nástupu byla reforma stranických stanov, kterou podmínil své setrvání ve funkci. Reforma byla schválena těsnou většinou 391 hlasů ze 645, což překročilo potřebnou hranici o pouhé čtyři hlasy. Zahrnuje zrušení některých odborů, jako jsou zahraniční, personální a technický, a také zvýšení počtu hlasů potřebných pro přijetí určitých rozhodnutí z 50 na 60 procent. Dále reforma umožňuje stranickým lídrům navrhovat kandidáty do voleb, což podle Hřiba posílí akceschopnost strany.

„Demokratická diskuse je ve všech demokratických politických stranách. Reforma stranických mechanismů směřuje ke kultivaci strany, aby navenek mluvila jedním hlasem,“ vysvětlil Hřib. Někteří členové však varují, že tento krok může vést k centralizaci moci a potlačení názorové rozmanitosti. Mezi kritiky patří i vedoucí rušeného zahraničního odboru Michal Gill, který se obává, že reforma posílí centralizaci na úkor demokratické otevřenosti.

Pro „Hřibův způsob“ ale vůle u Pirátů zřejmě je. Důkazem je nejen schválení stanov, ale i zvolení místopředsedů, které nový šéf doporučil. Místopředsedkyní Pirátů zůstala z původního vedení strany pouze zastupitelka Telče Hana Hajnová. Nováčky se dnes stali bývalý radní Olomouckého kraje Martin Šmída, který se stal díky nejvyššímu počtu hlasů ve druhém kole prvním místopředsedou, a zakladatel neziskové organizace Hlídač státu Michal Bláha.

Vize Pirátů: Silný stát, kvalitní služby a svoboda

Pod Hřibovým vedením se Piráti zaměřují na posílení čtyř hlavních pilířů, které tvoří základ jejich nové vize: funkční stát, kvalitní veřejné služby, ochrana svobody a technologicky orientovaná budoucnost. Funkční stát zahrnuje transparentní a efektivní hospodaření s veřejnými prostředky, podporu férového podnikatelského prostředí a právní stát s nezávislými soudy.

„Na nové Pirátské vlně vycentrujeme stranu na střed,“ prohlásil Hřib a dodal, že důraz na stabilní a smysluplné hospodaření je klíčový pro budoucí prosperitu země.

V oblasti veřejných služeb se Piráti pod Hřibovým vedením zavazují prosazovat dostupné vzdělání a kvalitní zdravotní péči. Hřib si uvědomuje, že přístup k těmto základním službám je zásadní pro udržení důvěry voličů. „Chceme kvalitní a všeobecně dostupné vzdělání jako investici do budoucnosti Česka,“ řekl Hřib. Kromě toho Piráti chtějí rozvíjet solidaritu a efektivní systém sociálních služeb.

Dalším bodem Hřibovy vize je ochrana svobody jednotlivce. Piráti chtějí hájit právo na svobodu projevu a soukromí a podporovat aktivní občanství. „Chceme ochránit svobodu projevu a soukromí jednotlivců. Chceme posilovat aktivní občanství, občanskou společnost a zapojení veřejnosti do rozhodování,“ zdůraznil Hřib.

Pragmatická volba, říkají

Podle politologů se jedná o pragmatickou volbu, která má stranu stabilizovat. Politolog Jan Kubáček upozornil, že Hřib, přestože je zkušený politik, může být vnímán jako příliš solitérská a sebestředná postava, což by mohlo vést k problémům při prosazování kolektivního konsensu. Milan Školník zase vidí výhodu v tom, že Hřib je stále ve veřejné funkci, což může straně přinést větší mediální pokrytí a povědomí mezi voliči.

„Výsledek volby předsedy ukazuje, že strana je rozdělená,“ uvedl Lubomír Kopeček. Přesto vnímá, že Piráti mají potenciál překonat klesající trend podpory. Hlavním cílem pro sněmovní volby bude nejen udržet se ve sněmovně, ale získat dostatečnou podporu pro prosazení svých reforem.

„Je ale zjevné, že hlavní cíl Pirátů pro sněmovní volby bude udržet se ve sněmovně a přejít přes pětiprocentní volební klauzuli, což docela kontrastuje s těmi minulými sněmovními volbami, které chtěli vyhrát,“ dodal Kopeček.