Zemědělci si stěžují u Ústavního soudu: Dotace znevýhodňují velké. Stojí za nimi ANO i SPD

Část zemědělců za podpory poslanců a senátorů z klubů ANO a SPD podá v pátek 22. listopadu ústavní stížnost kvůli vládnímu nastavení dotací. Pokládají ho za diskriminační vůči středně velkým podnikům a družstvům. Na tiskové konferenci v Praze to v úterý řekl zástupce petentů a předseda Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku Jaroslav Lád. Petici proti nastavení dotací podepsalo 14 920 zemědělců. Druhou ústavní stížnost rozšířenou o evropské právo by zemědělci chtěli podat příští rok v lednu nebo v únoru.

Zemědělcům vadí, že na přímé platby redistributivní podpory v zemědělství je od loňského roku určeno 23 procent z objemu peněz a zároveň jsou přímé platby omezeny na prvních 150 hektarů půdy obhospodařované jedním podnikatelem s IČO. Podle nich to znevýhodňuje drobné zemědělce z družstev vůči samostatným drobným zemědělcům. V EU dosahuje výše podílu přímých plateb průměrně 12 až 13 procent.

„Vláda přidala z roku na rok malým zemědělcům obrovské množství peněz na náš úkor. Ti nás tak mohou přeplácet zejména v pachtech zemědělské půdy. My jsme na hraně ekonomického přežití,“ uvedl Lád. Členy vlády označil za neznalé neodborníky, kteří se zajímají jen o to, aby přerozdělovali majetky.

Iniciativu petičního výboru vedeného Ládem podpořil Zemědělský svaz ČR. „Problém, který petice popisuje, se skutečně jeví jako určitá forma diskriminace. Bude jedině dobře, pokud Ústavní soud posoudí, zda k diskriminaci dochází, nebo ne,“ uvedl na dotaz předseda svazu Martin Pýcha.

Diskuzi o nastavení redistributivní platby považuje za nutnou a nezbytnou také Agrární komora ČR. Prezident komory Jan Doležal připomněl, že proti nastavení redistributivní platby, které podle něj nemá v Evropě obdoby, protestovaly tisíce zemědělců.

„Výsledkem kombinace nízkých výkupních cen, které zdaleka neodpovídají výši nákladů, a nižších dotačních podpor, je nákup zemědělských podniků nezemědělským kapitálem, před čímž Agrární komora ČR opakovaně varovala. Je načase, aby vláda přestala být bruselštější než Brusel a mohla by začít právě u nastavení redistributivní platby,“ sdělil Doležal.

Zemědělci chtějí požádat o předností projednání ústavní stížnosti, podle rozhodnutí soudu vyhodnotí své další kroky. Pokud se stížností neuspějí, je podle Láda možné, že už někteří zemědělci nebudou v ČR hospodařit a zajišťovat potraviny, což podle něj způsobí další zdražování. Nevyloučil, že pak mohou projevit svůj nesouhlas občanskou neposlušností.

Podle Českého statistického úřadu tvořily zemědělské podniky s výměrou menší než 50 hektarů loni téměř tři čtvrtiny celkového počtu, ale obhospodařovaly zhruba 8,3 procenta zemědělské a pět procent orné půdy. Podniků s výměrou 1000 a více hektarů je 832, tedy 2,5 procenta celkového počtu, obhospodařují téměř polovinu zemědělské půdy. Největší část zemědělské půdy obhospodařují podniky o výměře od 100 do 500 hektarů. Průměrná výměra zemědělského podniku byla loni 106 hektarů.

Ústav zemědělské ekonomiky a informací letos v březnu představil analýzu redistributivní platby, ze které vyplynulo, že počet žadatelů o tuto platbu s výměrou 100 až 150 hektarů se loni meziročně zvýšil o 24 procent na 1800, tedy o několik set. V kategorii podniků do pěti hektarů naopak nastal pokles asi o šest procent. Doležal tvrdí, že se podniky začaly účelově dělit, aby na podporu dosáhly i vícekrát, ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) dříve řekl, že platba narovnala podmínky malých farmářů.