Záškrt po letech v Česku. Podle lékařů očkování neúčinkuje po celý život

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) celoživotně. Nemoc se v Česku dlouho nevyskytovala, loni ale lékaři nahlásili pět případů. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě k doporučenému postupu ministerstva zdravotnictví. Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučují od 25 let věku po deseti letech pravidelné přeočkování, zdravotní pojišťovny ho ale nehradí.

„Po třídávkovém základním očkování vakcínou proti záškrtu, tetanu a pertusi neboli černému kašli má 94 až 100 procent dětí potřebné hladiny protilátek proti záškrtu. Imunita po základním očkování ale postupně slábne, podobně jako u většiny očkovacích látek,“ popsala zástupkyně vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.

V Česku se proti záškrtu neboli difterii očkuje od roku 1946, při dosažení kolektivní imunity 80 až 85 procent v populaci nevznikají epidemie. Pro zajištění trvalé ochrany jednotlivce je podle Fabiánové potřeba přeočkování. „Riziko nákazy se obecně zvyšuje s věkem, s poklesem ochranných protilátek, a většinou má souvislost i s kontaktem s neočkovanými osobami nebo s cestováním do zahraničí,“ řekla.

Častější je v současné době záškrt hlavně kvůli cestování nebo migraci ze zemí, kde se nemoc ještě běžně vyskytuje. Častý je podle SZÚ v asijských zemích, zejména v turisticky oblíbené Indii, ze zemí Evropské unie v Lotyšsku.

„V průběhu roku 2022 byly hlášeny případy kožní a respirační formy záškrtu z několika evropských zemí, včetně České republiky, kde jsme zaznamenali postupně pět případů,“ uvedla. Výskyt záškrtu loni oznámilo například také Rakousko, Belgie, Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Velká Británie a Švýcarsko.

Podle mezinárodních doporučení by přeočkování mělo začínat v 25 letech, zavedla ho podle ředitelky SZÚ Barbory Mackové řada národních zdravotnických institucí. „Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí doporučuje posilovací dávku proti záškrtu cestovatelům, kteří se vydávají do zemí s endemickým výskytem nákazy a zvláštní pozornost by měla být věnována i zdravotníkům, kteří jsou vystaveni většímu riziku kontaktu s bakterií,“ řekla.

Děti jsou proti záškrtu naposledy očkované mezi desátým a jedenáctým rokem života, patří mezi povinná očkování. Odborníci doporučují jako přeočkování dospělých kombinovanou vakcínu proti černému kašli, záškrtu a tetanu, případně i přenosné dětské obrně. Podle informací na webech očkovacích center stojí oba dostupné typy kolem 1100 korun. Samostatná vakcína jen proti záškrtu není v tuzemsku dostupná.

Příznaky nemoci mají různou formu, objevuje se horečka, slabost a bolest v krku se zarudlými krčními mandlemi a zduřelými lymfatickými uzlinami. Nejčastěji se projevuje jako těžká angína s šedavými pablánami, které vedou ke zúžení hrtanu i hltanu a dušení. Toxiny z bakterií mohou bez léčby proniknout do krevního oběhu a poškodit srdce, ledviny nebo nervový systém.

Zdrojem onemocnění může být nemocný člověk včetně bezpříznakového nosiče nebo lidé až půl roku po vyléčení, nákazu mohou přenášet i zvířata. Šíří se kapénkami, při kašli, kýchání nebo kontaktem s kožními ranami nakaženého, případně z kontaminovaných předmětů nebo prádla. Inkubační doba je obvykle dva až pět dní. Nákaza se léčí antibiotiky, 48 hodin po jejich nasazení nejsou pacienti nakažliví.