Pár dní do voleb. Mapa favoritů téměř kopíruje hranice rozděleného Německa

Německé volby budou ukazatelem toho, jak razantně třetí největší ekonomika světa otočí kormidlem doprava, píše server Politico. Nejlidnatější země EU půjde za týden, v neděli 23. února k předčasným volbám, aby zvolila nový parlament. Hlasování téměř jistě vyvolá změnu ve vedení země, největší šance se dávají dosud opoziční CDU Friedricha Merze. Nelze si však nevšimnout posilujících tendencí pravicové AfD, jež by, jak ukazuje mapa volebních prognóz, téměř jistě triumfovala ve spolkových zemích někdejší NDR .

Hlavní tématy německé volební kampaně jsou především problém migrace a ekonomická situace. Kandidát konzervativců Friedrich Merz se snaží využít rostoucího napětí, zejména po sérii vražedných útoků, jež měli v některých případech na svědomí neúspěšní žadatelé o azyl. Merzův přístup, který kombinuje tvrdší opatření proti nelegální migraci a důraz na tradiční silné stránky německého průmyslu, vzbuzuje silné emoce. Po nedávném útoku nožem v bavorském Aschaffenburgu, kdy byl mezi útočníky identifikován afghánský migrant, Merz slíbil rozsáhlý zásah proti nelegální migraci – krok, který v lednovém zasedání Bundestagu vyústil v parlamentní návrhy na omezení migrace, a to poprvé od druhé světové války s podporou AfD, čili strany, označované dosud jako "krajní pravice".

Merzova strategie, která měla za cíl odčerpat hlasy voličů směřujících k pravici, se nakonec ukázala jako kontraproduktivní. Některé průzkumy naznačují, že zatímco někdejší konzervativní síly ztratily 2,9 procentního bodu, Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla stejné hodnoty, ale se znaménkem plus. Merz však po parlamentním hlasování jasně deklaroval, že po volbách nehodlá s AfD spolupracovat. „Chceme udělat vše, co je v našich silách, aby tato strana byla opět co nejmenší,“ prohlásil na sjezdu CDU.

Koaliční možnosti a budoucnost německé politiky

Volby, v nichž bude rozděleno přibližně 630 křesel v Bundestagu, mohou znamenat začátek složitého koaličního procesu. Průzkumy zveřejněné serverem Bild ukazují, že konzervativní aliance tvořená Křesťanskodemokratickou unií (CDU) a bavorskou Křesťanskosociální unií (CSU) vede s 30 % hlasů, zatímco AfD by mohla skončit druhá s pro ní rekordním výsledkem 22 %. Dosud vládnoucí Sociální demokraté (SPD) a Zelení se pohybují na 17, resp. 13 % a menší strany, jako Svobodní demokraté (FDP), Levice či aliance Sahry Wagenknechtové (BSW), bojují o překonání pětiprocentní hranice.

Německá volební pravidla jsou nicméně taková, že každý volič má dva hlasy – jeden pro politický subjekt, druhý pro lokálního kandidáta. Tímto hlasem je přímo volen kandidát z volebního obvodu voliče. V Německu je 299 volebních obvodů, z nichž v každém žije zhruba 250 000 Němců.

Mapa prognózující úspěch kandidujících stran v těchto obvodech kuriózně téměř přesně kopíruje hranice někdejšího rozděleného Německa. Východní část až na výjimečné "ostrůvky" včetně Berlína favorizuje kandidáty AfD, zatímco o vítězství v obvodech "západního bloku" se ve velké míře poperou CDU/CSU s SPD.

Výsledek německých voleb může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro domácí politiku, ale i pro celou Evropu. Politico upozorňuje, že pokud by AfD výrazně uspěla, mohlo by to výrazně ovlivnit dynamiku pravicových sil v Evropě.

Navíc Merz slíbil aktivní zapojení Německa do evropské diplomacie. Jeho plán ještě více sjednotit tzv. „výmarské trio“ Berlína, Paříže a Varšavy hned po nástupu do úřadu má posílit vztahy se sousedními státy, i když jím avizovaná přísná migrační politika by mohla tuto snahu komplikovat, píše Politico.