Do důchodu jako kryptobaron. Stát podporuje i nákup bitcoinu

Budoucí senioři mohou do důchodu odcházet i s balíkem peněz vydělaným na kryptoměnách. Od ledna startuje nový mechanismus, který má doplnit důchodové spoření ve třetím pilíři. Takzvaný Dlouhodobý investiční produkt má motivovat Čechy k větší odvaze v investicích a spoření s vidinou lepších zisků. Vše ve světle demografických změn a očekávaných dopadů do důchodového systému. Stát tak lidem za určitých podmínek daňově zvýhodní investice, nad kterými budou mít vlastní kontrolu i odpovědnost. A nepřímo tak lze investovat i do kryptoměn.

Na rok 2024 zákonodárci připravili v penzijním připojištění řadu změn. Od ledna je to výhodnější sazba pro daňové odpočty, a to až 48 000 Kč. Dále možnost dvou smluv penzijního spoření, kdy nemusí kvůli přechodu ze starého penzijního připojištění do nového doplňkového spoření převádět své dosud naspořené peníze, a také nový typ fondu. Je to tzv. alternativní fond, který za cenu vyššího rizika nabídne i vyšší výnos. Nově je snazší přejít mezi penzijními společnostmi v případě, že je účastník ještě ve starém penzijním připojištění.

Od července účastníky čeká změna státních příspěvků, kdy se sjednotí jejich sazba. Stát začne k měsíčně uloženým částkám mezi 500 a 1700 korunami přidávat jednotných 20 procent. Zatím tedy ještě účastníci dostávají mezi 23 a 30 procent z uložené částky od 300 až do 1000 korun a nad tisícovku se státem zaslaný příspěvek již nemění. Od července stát dvacetiprocentní příspěvek pošle až do částky 1700 korun. Odkládat na svůj penzijní účet mohou lidé samozřejmě více, ale horní limit pro státní příspěvek je stanoven na 340 korun, tedy 20 procent ze 1700 Kč.

Jednou z novinek je pak vznik takzvaného Dlouhodobého investičního produktu. V rámci něj je možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu nebo zajišťovací deriváty, sloužící ke krytí úrokového nebo měnového rizika. Produkt už s novým rokem nabízí celá řada institucí, může jít pouze o regulované finanční instituce jako banky či investiční společnosti, a to pod kontrolou České národní banky.

Spořit na důchod si tak lze s podporou státu poprvé i skrze nepřímé investování do kryptoměn. A s rozhodnutím americké Komise pro cenné papíry a burzy, která v tomto týdnu udělila souhlas se spuštěním 11 investičních fondů na spotové bitcoiny obchodovaných na burze (ETF), by se do budoucna nabídka institucí mohla ještě rozšířit.

Finanční instituce tak nabízejí od připravených portfolií, nabídek vlastních strategií až například po možnost zahrnout do důchodového spoření kryptoměny skrze tzv. kryptoměnové ETP (Burzovně obchodované produkty), což se zdaleka netýká pouze nejznámější kryptoměny bitcoin.

V rámci tohoto spoření pak platí, že účastník získává zmíněné daňové zvýhodnění, přispět na tuto formu spoření pak může i zaměstnavatel. S čím však musí klient počítat je, že pokud nechce zpětně státu daně doplácet, musí si prostředky vybrat nejdříve po deseti letech spoření a zároveň dosažení věku alespoň 60 let.

Účastnické a transformované fondy má v ČR téměř polovina občanů. Aktuálně je v platnosti asi 4,3 milionu smluv a z toho je přes 40 procent v režimu účastnických fondů doplňkového penzijního spoření, které nahradilo od roku 2013 penzijní připojištění. Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručily za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, naopak nabídly možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.