Německé strany se dohodly na schválení obřího finančního balíku

Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře obřího finančního balíku s penězi na obranu a investice do infrastruktury. Na tiskové konferenci to dnes oznámil předseda CDU/CSU a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má mimo jiné z půlbilionového investičního fondu přesunout 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč) do fondu na boj s klimatickými změnami. CDU/CSU a SPD potřebují hlasy Zelených, aby mohly opatření schválit ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinou.

CDU/CSU únorové předčasné parlamentní volby vyhrála a k jednání o sestavení koaliční vlády přizvala sociální demokraty. V sondážních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země, a to s cílem umožnit půjčky na obranné výdaje. Shodly se také na vytvoření investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč), z nějž by se v příštích 12 letech financovaly opravy silnic, železnic, mostů a energetické soustavy a také škol.

Na schválení ústavní změny i zvláštního fondu potřebují CDU/CSU a SPD dvoutřetinovou většinu ve Spolkovém sněmu, kterou nemají v novém ani starém složení. Ucházeli se proto o podporu strany Zelených, s níž chtějí schválit opatření ještě ve starém složení parlamentu. Ve čtvrtek se o obou návrzích debatovalo na mimořádné schůzi, Zelení je ale tehdy ještě odmítli podpořit.

Podle Merze se nakonec po dalších jednáních podařilo dosáhnout kompromisu. Na jeho základě poputuje místo původně zamýšlených 50 miliard na investice do opatření pro boj s klimatickými změnami 100 miliard eur. Zelení také dosáhli toho, že peníze z investičního fondu budou označeny jako "dodatečné", tedy že nebude možné jimi financovat už existující investiční projekty, ale jen projekty nové.

Obranné výdaje budou podle dohody pod ustanovení dluhové brzdy spadat jen do procenta hrubého domácího produktu (HDP) - v současnosti tedy asi do 44 miliard eur (1,1 bilionu Kč). Vše nad tuto hranici bude možné financovat z půjček. Podle Merze budou kromě obranných výdajů na přání Zelených z dluhové brzdy výslovně vyňaty i výdaje na civilní ochranu, kybernetickou bezpečnost, tajné služby a také na "podporu států napadených v rozporu s mezinárodním právem".

Merz uvedl, že dohoda na financování obranných výdajů je "jasným poselstvím směrem k našim partnerům a přátelům, ale i k našim protivníkům". Předpokládá, že končící vláda kancléře Olafa Scholze nyní uvolní tři miliardy eur (75 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, o nichž se debatovalo už od počátku roku.

Po čtvrtečním prvním čtení bude dnes o návrzích jednat rozpočtový výbor Spolkového sněmu. Na úterý je naplánovaná mimořádná schůze sněmu, na které bude balík podle všeho schválen dvoutřetinovou většinou. Sněm se sejde stejně jako ve čtvrtek ještě ve složení, které vzešlo z voleb v roce 2021. Sněm vzešlý z únorových voleb se ustaví až 25. března. V něm už budou mít strany z pravého a levého okraje - Alternativa pro Německo (AfD) a Levice - takzvanou blokační menšinu. V únorových volbách totiž společně získaly přes třetinu křesel. Schvalování jakýchkoli změn ústavy či zvláštních fondů tedy bude ještě výrazně složitější.

AfD, Levice i strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) podaly proti konání mimořádných schůzí stížnosti k ústavnímu soudu. Podle nich je schvalování tak zásadních opatření ve starém složení parlamentu neústavní a prohlubuje nedůvěru obyvatel k politice. Soud se zatím nevyjádřil. Svolání mimořádné schůze ve starém složení Spolkového sněmu po volbách je sice neobvyklé, nikoli ale bezprecedentní. V roce 1998 takto poslanci schválili účast vojáků Bundeswehru na misi v Kosovu.