Problémy s migranty: Německo chce urychlit jejich letecké deportace

Německo je po sérii teroristických činů spáchaných cizinci pod silným tlakem. Již delší dobu se mu přitom nedaří vypořádat s přílivem nelegálních migrantů, pro které je Německo cílovou destinací číslo jedna. V souvislosti s tím se teď i ve vládní koalici rodí návrhy na zpřísnění migrační politiky. Mluví se například o deportaci nelegálních migrantů i do zemí jako Sýrie nebo Afghánistán, případně do zařízení vybudovaných britskou vládou ve Rwandě.

Debaty o zpřísnění migrační politiky přichází v době, kdy je německá vláda po sérii několika vražedných útoků nožem po celé zemi pod silným tlakem řešit problematiku nelegálních přistěhovalců. Ve čtvrtek navíc došlo k dalšímu pokusu o teroristický útok poblíž izraelského generálního konzulátu v Mnichově. Útočník s rakouským občanstvím měl bosenský původ a podle policistů byl údajně napojený na Islámský stát.

Vládní zmocněnec pro migrační dohody Joachim Stamp (FDP) ve stejný den přišel s návrhem, aby Evropská unie deportovala migranty a žadatele o azyl přicházející na území EU z Běloruska do zařízeních ve Rwandě. O stejný krok už se v minulosti pokusila britská vláda, která tam na základě britsko-rwandské dohody z roku 2022, podle níž by Rwanda za desítky milionů liber přijímala nelegální migranty, zařízení vybudovala. Nikdy je však nevyužila a nová vláda od tohoto kroku po převzetí moci odstoupila.

Tato zařízení by podle vládního zmocněnce mohla využít EU pro dočasné umístění nelegálních migrantů žádajících o azyl třeba i v Německu. Ještě v březnu přitom takový plán odmítal. Přesun azylových řízení do třetích zemí naopak dlouhodobě podporuje německá opozice.

Podle Stampa je Rwanda jedinou zemí, která je ochotna přijímat nelegální migranty čekající na azylové řízení. Dle jeho názoru by tyto deportace měly být zaměřeny na migranty, kteří nelegálně přechází východní hranice Evropské unie. „Jde o asi 10 tisíc lidí ročně,“ dodal v podcastu serveru Table Media.

Poslední útoky způsobily ve vládní koalici viditelný obrat. Je však otázka, jak dlouho to politikům vládního „semaforu“ vydrží. Na druhou stranu, volby do Spolkového sněmu Německo čekají už za rok a dá se očekávat, že pro opozici i velkou část voličů bude nezvládnutá nelegální migrace ústředním tématem.

Například kancléř Olaf Scholz (SPD) už v reakci na červnový útok na náměstí v Manheimu, kde Afghánec zavraždil policistu, veřejně slíbil, že Německo podnikne potřebné kroky, aby bylo možné deportovat zločince i do zemí jako Sýrie či Afghánistán. To dosud nejde, protože tyto státy nejsou považovány za takzvané „bezpečné země“.

„Ministerstvo průběžně zkoumá, jak by bylo možné vytvořit operativní a také právní podmínky pro deportace do Afghánistánu, aby se podpořily také země odpovědné za deportace. K vytvoření právních podmínek může sloužit i vyplácení finanční pomoci při vycestování,“ uvedla nedávno pro deník Bild mluvčí ministerstva vnitra.

V reakci na teroristický útok v Solingenu, při kterém odmítnutý žadatel o azyl ze Sýrie na konci srpna zabil nožem tři lidi a osm dalších zranil, spolková vláda předložila balíček bezpečnostních opatření. Chce mimo jiné zpřísnit postup při deportaci odmítnutých žadatelů o azyl, podniknout kroky v boji proti islamistickému terorismu a zpřísnit zákony o držení zbraní. Diskutovaný je zejména zákaz vystřelovacích nožů.

Vláda chce omezit také dávky některých žadatelů o azyl. Oproti tomu opoziční CDU/CSU požaduje hlubší reformy, mimo jiné odmítání migrantů přímo na německých hranicích. Sociální demokraté a zelení, dva ze tří členů německé vlády, to ale odmítají a považují takové opatření za protiprávní. Vláda ale podle německých médií prověřuje možnost, zda by mohla na hranicích odmítat vstup těm migrantům, kteří už byli zaregistrováni v jiné členské zemi EU, což se dosud neřešilo.

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann (CSU) ve středu v rozhovoru pro Novinky řekl, že některé spolkové země jsou už na hranici svých možností, pokud jde o migraci. „Jsme na hranici schopnosti migranty absorbovat a integrovat,“ uvedl.