Investovat v Evropě a naštvat Trumpa? Státy EU přemýšlí, jak řešit obranu. Francie preferuje evropské zbrojaře

Státy EU se v rámci jednání Evropské rady dnes chystají na klíčovou diskusi o budoucnosti obrany, která odhaluje hluboké rozpory. Hlavní spor se točí kolem toho, zda evropské finanční prostředky směřovat výhradně na zbrojní systémy vyráběné v Evropě, nebo ponechat prostor i pro americké dodavatele. Zatímco Francie trvá na tom, že evropské peníze by měly podporovat evropský průmysl, mnohé další země varují, že vyloučení amerických firem by mohlo vyvolat silnou negativní reakci prezidenta USA Donalda Trumpa.

Diplomaté podle serveru Politico upozorňují, že země jako Německo, Polsko, Nizozemsko a pobaltské státy mají strategický zájem udržet blízké vztahy s USA, zatímco Francie, jako jediná jaderná mocnost v EU, prosazuje větší nezávislost evropské obrany. Otázka je též součástí širší debaty o tom, jakým způsobem financovat společné evropské zbrojní projekty a zda by EU měla prioritně vyvíjet vlastní technologie.

Mnoho států, zejména těch sousedících s Ruskem, argumentuje nutností rychlého posílení armád prostřednictvím nákupu již dostupných zbraní, a to i od amerických dodavatelů. Polsko připomnělo, že už investovalo 60 miliard dolarů do americké výzbroje a další miliardy do zbraní z Jižní Koreje.

ROZHOVOR: Motorista Macinka: Rosteme, ale ODS a ANO nám berou agendu. Do Prahy zvu Tuckera Carlsona

Další dimenzí diskuse je snaha udržet strategickou podporu USA v Evropě. Podle italského ministra zahraničí Antonia Tajaniho by se Evropa měla snažit zajistit, že USA budou vidět ekonomickou i strategickou hodnotu spojenectví s evropskými zeměmi. I vysoce postavený francouzský vojenský důstojník, kterého Politico cituje, uznává, že Paříž je v tomto boji do jisté míry osamocená, zatímco ostatní země se přiklánějí k realističtějšímu přístupu.

Napětí výrazně zvyšuje fakt, že Spojené státy v současnosti dominují evropskému zbrojnímu trhu. Mezi polovinou roku 2022 a polovinou roku 2023 směřovalo 63 % evropských obranných zakázek do USA, dalších 15 % pak k jiným neevropským dodavatelům. Francie se snaží tuto rovnováhu změnit, podporovaná například Řeckem.

Polsko a pobaltské země v předvečer summitu rozeslaly dokument, v němž vyzývají EU k výraznému navýšení obranných výdajů na alespoň 100 miliard eur do roku 2027, včetně nákupu zbraní od neevropských spojenců NATO. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová loni navrhla, aby EU zvažovala výdaje až 500 miliard eur na obranu v následujícím desetiletí. Konkrétní kroky má představit eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius během následujících týdnů.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Ministr Vlček: Obchodní válka oslabí obě strany, dopady amerických cel nejde přesně odhadnout

Současný summit je předehrou pro dlouhodobou obrannou strategii EU, kterou Evropská komise připravuje. K jednáním se připojí generální tajemník NATO Mark Rutte, který se snaží udržet dobrou komunikaci s Trumpem, aby zajistil další podporu Spojených států pro NATO. Večeře se zúčastní i britský premiér Keir Starmer, který se od brexitu poprvé přidá k podobnému setkání evropských lídrů.

Předseda Evropské rady António Costa se podle Politica pokusí najít kompromis mezi rozdílnými postoji. Podle vysokého představitele EU jde o mimořádně komplikovaný úkol, který přirovnal k „otevřené srdeční operaci na vrcholovém sportovci“. Sám Costa v pozvánce na summit shrnul klíčové hrozby: ruskou agresi na Ukrajině, hybridní a kybernetické útoky. Zdůraznil, že Evropa musí být „odolnější, efektivnější, autonomnější a důvěryhodnější“ ve své obranné politice.

Očekává se, že summit nepřinese okamžité průlomové rozhodnutí. Bývalý italský velvyslanec v EU Piero Benassi upozorňuje, že EU se bude snažit představit alespoň pozitivní signály, ale opatření pravděpodobně nebudou odpovídat rozsahu aktuální geopolitické situace.