EU tlačí konec ruského plynu, chce ukončovat i platné kontrakty

Evropská unie uvažuje, že v rámci snahy o ukončení dovozu ruského plynu do Evropy by mohla prosadit opatření, které by firmám umožnilo ukončit s ruskými firmami dosud platné kontrakty na plyn bez sankcí. Dalším opatřením by mohl být zákaz podepisování nových kontraktů. Jedná se o jedny z možných návrhů opatření, kterými chce EU ukončit evropskou závislost na ruském plynu do roku 2027. Plán však vzhledem k cenám plynu a geopolitickému vývoji několikrát odložila. Nyní ho chce představit na začátku května. Informuje Politico či Financial Times.

Plán, který má být zveřejněn 6. května, obsahuje mimo jiné návrh legislativy, která by firmám umožnila vypovědět stávající smlouvy s Ruskem bez finančních sankcí, a to prostřednictvím doložky o vyšší moci (force majeure). Jako vyšší moc by podle těchto návrhů byla označena válka na Ukrajině. "Pokud celá myšlenka spočívá v tom, že se Rusku neposílají další peníze, pak by placení kompenzací zpochybnilo celý účel," řekl jeden z úředníků EU. Někteří však uznání konfliktu na Ukrajině za vyšší moc zpochybňují.

Evropská komise zároveň zvažuje právně závazná opatření i obchodní nástroje, které by měly dovoz fosilních paliv z Ruska definitivně ukončit. Například zákaz uzavírání nových kontraktů s ruskými firmami.

Odkládání plánu, který byl již dvakrát odložen, souvisí mimo jiné s geopolitickými faktory. Mezi nimi je znovuoživení diskusí o budoucnosti plynovodu Nord Stream. Některé evropské státy totiž v minulých měsících začaly mluvit o obnovení dodávek plynu z Ruska a to v souvislosti s jeho nízkou cenou a lepší konkurenceschopností těchto států.

Jiná skupina evropských států, včetně České republiky, naopak vyzvaly k definitivnímu odstřižení se od ruského plynu.

Informace z Bruselu se objevují v čase amerických snah o diplomatické urovnání války na Ukrajině a také probíhající obchodní jednání s administrativou Donalda Trumpa, která zahrnují i dovoz plynu. Současně se Spojené státy netají snahou o obnovení plynovodu Nord Stream, ale pod americkou kontrolou. Podle stále vyjednávané dohodě mezi USA a Ukrajinou by se měla rovněž plynárenská infrastruktura včetně ukrajinských plynovodů do Evropy dostat pod kontrolu Spojených států.

V roce 2024 dovezla Evropská unie ze Spojených států více než 45 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu (LNG). To představuje 16,5 procenta celkového dovozu plynu do EU a téměř 45 procent dovozu LNG. Americký prezident Donald Trump již několikrát uvedl, že chce, aby Evropská unie nakupovala více amerického plynu, a unijní představitelé tuto možnost nevyloučili. Jde rovněž o součást nynějších vyjednávání se Spojenými státy ohledně vysokých cel, z nichž některá byla již zavedena, jiná zatím pozastavena.

Navzdory zákazu dovozu ruské ropy po moři a uhlí EU nadále ve velkém nakupuje zkapalněný zemní plyn (LNG) z Ruska. Podle analytiků z Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) Unie od začátku roku 2025 do dubna dovezla ruská fosilní paliva v hodnotě 5,3 miliardy eur. Za posledních dvanáct měsíců činily platby za ruskou ropu a plyn 21,9 miliardy eur.

Zatímco dovoz plynu plynovody se od roku 2022 snížil o dvě třetiny, dovoz LNG z Ruska naopak vzrostl o 60 %. Import ruského plynu však zůstává na nejnižší úrovni od začátku války. Součástí připravovaného plánu má být také řešení dovozu jaderného paliva, uvedl představitel Komise bez dalších podrobností.

Nyní Evropská unie odebírá z Ruska namísto 45 procent plynu jen 18 procent. Zatímco předtím byl jeden z pěti barelů ropy ruský, nyní je to jeden z padesáti. A uhlí již EU neodebírá z Ruska žádné, uvedla ve svém projevu von der Leyenová. "Když to shrnu, snížili jsme financování ruské válečné ekonomiky a posílili naši energetickou bezpečnost," dodala.

Proti přísnějším energetickým sankcím se však staví některé členské státy – zejména Slovensko a Maďarsko – což ztěžuje dosažení jednomyslnosti, která je k přijetí sankcí třeba. Alternativou, o níž se začíná mluvit stále častěji, je zavedení cel na ruský plyn. Podle bruselského think-tanku Bruegel by takový krok omezil příjmy Moskvy a zároveň poskytl EU dodatečné rozpočtové prostředky. Tarify navíc na rozdíl od sankcí vyžadují pouze většinovou podporu mezi členskými státy.

„Efektivní společný nástroj pro dovoz ruského plynu je naléhavě potřebný. Jinak může Rusko opět zneužít selektivních dodávek k vyvolání hlubokých sporů mezi členskými státy,“ uvedl think-tank Bruegel.