Použití kamer na rozpoznávání obličejů? Směřujeme k „čínskému modelu“, obávají se kritici

Ministerstvo vnitra se podle kritiků snaží obejít soudní kontrolu při plošném využívání kamerových systémů na rozpoznávání obličejů. Bez větší kontroly by přitom systém mohl dopadat i na ty, kteří se stali jen svědky trestného činu. I přes ostrou kritiku, při které Úřad pro kontrolu osobních údajů varoval před směřováním k „čínskému modelu“ špehování obyvatel, postupuje kontroverzní návrh dále sněmovnou. Ve čtvrtek se má projednávat na sněmovním bezpečnostním výboru.

Nová evropská pravidla pro fungování umělé inteligence obsahují poměrně striktní kontrolní mechanismy pro využití systémů na rozpoznávání obličejů přes kamerové systémy na veřejnosti. Spolek Iuridicum Remedium (IuRe) však dlouhodobě upozorňuje na to, že české ministerstvo vnitra předložilo v předstihu novelu, která se je snaží obejít. I přes jasné výtky v připomínkovém řízení však podle spolku nedošlo k žádné změně.

„Jedním z klíčových nástrojů kontroly (v rámci evropského nařízení) je nutnost soudního povolení pro každé využití tohoto systému. Každým využitím je pak nutno chápat použití systému ve vztahu ke každé konkrétní osobě. Soud (nebo jiný nezávislý orgán) tedy musí povolit zařazení každé konkrétní osoby do referenční databáze osob, které jsou systémem vyhledávány. Návrh českého ministerstva vnitra ovšem tento přístup popírá a zavádí fakticky dvojí režim,“ uvádí IuRe.

„U osob podle navrhovaného § 39b odst. 1 se nepočítá s předběžným individuálním rozhodováním soudu o konkrétní osobě, ale pouze s rozhodnutím soudu o kategoriích osob, které mohou být vyhledávány daným systémem. Půjde tedy o jakési blokové povolení pro provoz systému, kde nebude docházet k individuálnímu posouzení zařazení do referenční databáze. Soud nemá provádět ani následné posouzení, to je návrhem nesystémově svěřeno policejnímu pověřenci pro ochranu osobních údajů, kdy není ani zřejmé, z jakých podkladů bude tento vycházet. V žádném případě pak nejde o nezávislý orgán ve smyslu Nařízení,“ dodává IuRe.

Do plošně schválených „kategorií“ by přitom zdaleka nemusely spadat pouze závažné trestné činy. „Rozhodně nejde pouze o pachatele závažné kriminality nebo osoby bezprostředně ohrožené na životě, ale o podezřelé z širokého spektra i méně závažných trestných činů, ale například i o svědky, po nichž je vyhlášeno pátrání a je dán důvod k jejich zadržení kvůli podání svědectví nebo o osoby, kterým se nedaří doručovat například rozsudky v trestních věcech,“ uvádí spolek.

Předloha má umožnit kamerovým systémům zejména ve veřejném prostoru ruzyňského letiště na dálku snímat biometrické údaje cestujících, které s využitím umělé inteligence porovná s údaji jednotlivců z policejní referenční databáze. Biometrické údaje cestujících, kteří nebudou ztotožněni s lidmi v referenční databázi, mají v systémech zůstávat až 90 dnů.

Dohled nad zákonným využíváním bude mít Úřad pro ochranu osobních údajů, který bude muset být o použití systému informován do 72 hodin. Zákon umožňuje systém využít i na dalších čtyřech mezinárodních letištích v Česku, ovšem s tím, že systém bude izolován od ostatních databází. „Je nutné rovněž zdůraznit, že původní návrh ministerstva vnitra se neomezoval pouze na mezinárodní letiště a toto omezení se do právní úpravy dostalo až na základě připomínek. Z důvodové zprávy je přitom zřejmé, že ministerstvo do budoucna počítá s dalším rozšiřováním systémů i mimo letiště,“ dodává IuRe.