Berlín dál stupňuje tlak. Baerbocková navrhuje „odvážné reformy“ EU, omezení komisařů i práva veta

Evropská unie se musí při přípravě na expanzi pustit do odvážných reforem, prohlásila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. V komentářích, které mohou vyvolat poplach v některých menších členských zemích EU, Baerbocková navrhla zrušení současného systému, který přiděluje každé z 27 zemí komisaře, napsal web Politico. Chce také omezit právo veta. To je dlouhodobý plán Berlína a Paříže, jak eliminovat vliv menších členů unie. "Odvážné reformy" chce prosadit před rozšířením EU.

„Evropskému parlamentu a Komisi nelze jednoduše dovolit růst a růst, být stále větší,“ řekla na setkání ministrů zahraničí a zástupců z EU a akademické obce v Berlíně. „Musíme činit odvážná a odvážná rozhodnutí. Země, jako je například Německo, jsme připraveni se po omezenou dobu obejít bez vlastního komisaře," vyhlásila.

Jednou z možností by bylo rozdělit velká portfolia Komise mezi několik členských zemí, řekla Baerbocková. Zelená politička dále znovu navrhla pozměnit pravidlo „jednomyslnosti“, které umožňuje jedné členské zemi v určitých případech vetovat iniciativy EU, včetně velmi citlivých oblastí, jako je zdanění a zahraniční politika.

Baerbockové komentáře přicházejí v době, kdy se před klíčovým summitem lídrů EU v Bruselu příští měsíc rozhořívá debata o rozšíření EU o země jako Ukrajina a země západního Balkánu. "Je to pro nás situace, která se stane jednou za život," řekla a poznamenala, že od chvíle, kdy ruský prezident Vladimir Putin zahájil svou totální invazi na Ukrajinu, se mezi členskými zeměmi znovu objevila chuť k rozšiřování.

Z Berlína i z Paříže jsou v posledních měsících slyšet hlasy vládních politiků vyzývajících k reformě rozhodovacích procesů unie. Dvě největší unijní země chtějí, aby blok 27 států omezil v některých otázkách požadavek jednomyslného rozhodování. To se v současnosti týká zahraniční a bezpečnostní politiky či daňových otázek. Zastánci změny argumentují například přístupem Maďarska, jehož vláda blokovala přijetí některých společných rozhodnutí od protiruských sankcí po globální firemní daň.

Vládní činitelé řady zemí včetně Česka se však k zásadnějším změnám, jako je omezení počtu eurokomisařů a omezení práva veta, vyjadřují skepticky s tím, že se obávají snížení vlivu svých států na fungování unie.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který se setkání účastnil, podotkl, že by se reforma EU a její rozšíření neměly dávat do souvislosti. "Reforma EU by neměla mít rozšíření jako rukojmí, musíme najít správnou rovnováhu," řekl Kuleba v Berlíně.

O vstup do EU usiluje vedle Ukrajiny i Moldavsko, Gruzie či šestice balkánských zemí. Unijní činitelé odhadují, že rozšíření do konce tohoto desetiletí není i vzhledem ke složitosti přijímacího procesu a nutné jednomyslnosti příliš reálné.