ČNB chce pomoci podnikatelům, inflační podhoubí ale v Česku zakořenilo, říká Zamrazilová
ÚROKOVÉ SAZBY
V Česku máme ještě nedohašené ohnisko inflace v cenách služeb a další proinflační rizika. I proto není možné snižovat úrokové sazby rychlejším tempem. Uvedla to viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová s tím, že měnová politika byla už před covidem příliš uvolněná, což přispělo k vytvoření „inflačního podhoubí“.
ČNB v tomto týdnu snížila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Základní úroková sazba klesla na nejnižší úroveň od ledna 2022. Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval před týdnem k rychlejšímu snižování sazeb, aby se nastartovala ekonomika a pomohlo se například malým a středním podnikatelům. Zamrazilová však v Otázkách Václava Moravce uvedla, že k rychlejšímu snižování není prostor. „Tady jsme skutečně v situaci, kdy srdce by chtělo – protože nic nechci víc než pomoci malým a středním podnikatelům – ale bohužel hlava mi to nedovolí, protože proces dezinflace ještě není úplně ukotven,“ uvedla Zamrazilová.
„Máme ještě nedohašené ohnisko inflace v cenách služeb a další proinflační rizika, která v současnosti stále převažují. Jádrová inflace je pořád zvýšená, okolo 2,5 procenta, stejně jako v řadě jiných evropských zemích. My jsme rádi, že se inflaci daří držet v tolerančním pásmu, to budeme schopni udržet i letos. Musíme ale postupovat skutečně obezřetně,“ uvedla Zamrazilová.
ROZHOVOR: Dovoz surovin z Ruska? Buďme otevřené mysli, říká vládní poradce Pojar
„Inflační podhoubí tady bohužel zakořenilo. Měnová politika už před tím covidem byla bohužel uvolněná a pomáhala toto podhoubí vytvářet. A my nechceme, aby se to opakovalo. Raději budeme snižovat pomaleji, než abychom pak v nějaké chvíli museli znovu sáhnout ke zvýšení. Rozhodnutí o zvýšení je vždycky těžší,“ řekla Zamrazilová s tím, že Fialova slova nepovažuje za kritiku, ale spíše za přání, se kterým se ztotožňuje.
Rozhodnutí bankovní rady ČNB o snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu bylo jednomyslné. Guvernér ČNB Aleš Michl upozornil, že s uvolňováním měnové politiky přetrvávají některá rizika, která působí ve směru vyšší inflace. Bankovní rada proto podle něj bude k dalšímu snižování úrokových sazeb přistupovat opatrně. „Je možné, že měnová politika zůstane restriktivnější déle, než čeká základní scénář prognózy,“ řekl.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Diplomatické pasy proti podpisu šéfa speciálních sil? Prezident se ho zastal, prý „nemá být řešen“, říká Černochová
Rizikem pro vyšší inflaci nyní podle ČNB je větší setrvačnost růstu cen zmíněných služeb a také potravin. Za další rizika centrální banka označila zvýšené mzdové požadavky nebo případný dodatečný růst výdajů veřejného sektoru. Dlouhodobě by mohlo ve směru vyšší inflace působit výrazné oživení úvěrové aktivity, a to především na realitním trhu.
Ve směru nižší inflace naopak může působit slabší hospodářský výkon Německa. Nejistotou pro vývoj spotřebitelských cen zůstávají zvažované kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil zavedením cel na evropské zboží. Podle Michla si bankovní rada nechá zpracovat detailní analýzu dopadu těchto kroků až ve chvíli, kdy bude jasné, jaká konkrétní opatření USA přijmou. Na základě této analýzy pak ČNB zváží další postup.