Může za pokles počtu narozených dětí neplodnost způsobená kombinací očkování a prodělané infekce?

V roce 2022 se u nás narodilo 99,8 tisíce dětí, o 12 tisíc méně než v roce 2021. Podle mainstreamových novinářů a demografů to souvisí s tím, že dochází ke generační obměně skupiny plodných žen. Ubývají početně silné ročníky žen v reprodukčním věku, máme tedy logicky méně maminek, tedy i dětí. Statistik Ondřej Vencálek však poukázal na dvě zásadní věci, které v tomto vysvětlení nesedí.

Stárnutí populace vysvětluje jen asi čtvrtinu skutečně pozorovaného poklesu počtu dětí narozených v roce 2022. Musí zde působit ještě nějaký další a významnější trend. Někteří demografové jej spatřují v tzv. „návratu k průměru“ a tvrdí, že po roce 2021, kdy byla plodnost českých žen rekordní, se čísla vracejí do normálu. Ovšem s tímto vysvětlením je problém. Demografové totiž v roce 2021 po celonárodním sčítání lidu upravili odhad počtu žen v plodném věku. Počet dětí narozených v roce 2021 tedy najednou dělili mnohem menším počtem žen (meziročně statistikům „zmizelo“ 80 tisíc žen v plodném věku), čímž vznikl schod zvýšené plodnosti v roce 2021. Ten rok byl opravdu výjimečný, protože nedošlo k poklesu, který by odpovídal změně struktury populace žen, ale k mírnému přírůstku. Zároveň se projevil efekt sčítání lidu. Proč ale nikomu nepřišlo divné, že se „rekordní plodnost“ nepromítla do výrazného zvýšení absolutního počtu narozených dětí oproti předchozím letům? V roce 2021 se narodilo 111,8 tisíce dětí, o rok dřív to bylo 110,2 tisíce, ale v roce 2019 se jich narodilo víc: 112,2 tisíce. V roce 2022 se tedy narodilo o 10,7 % méně dětí než v roce předešlém a tento efekt nelze uspokojivě vysvětlit pouze změnou demografické struktury či efektem „návratu k průměru“.

Pokles nastal navíc velmi rychle (mezi prosincem 2021 a lednem 2022) a stejný hlásí další státy – například Německo, Francie, Slovensko, Polsko, skandinávské země. Hledáme-li možnou společnou příčinu, zjistíme, že na jaře 2021 v nich začalo masivní očkování mladých osob proti covidu-19 a předcházela mu vlna infekce, během které se nakazila velká část později naočkované mladé populace.

Jak očkování, tak virus silně stimulují imunitní systém, což může mít negativní vliv na plodnost žen i mužů. Oficiální narativ ovšem zní, že očkování je bezpečné a efektivní a nemá negativní vliv na plodnost. Přesto se domnívám, že za poklesem počtu narozených dětí by mohla být (doufejme jen dočasná) neplodnost neznámého procenta mladých lidí způsobená kombinací očkování a prodělané infekce. Pro pochopení možných souvislostí je třeba vysvětlit, jak funguje imunita během početí a těhotenství.

Imunita při početí a v těhotenství

Úkolů má imunitní systém těhotné ženy mnoho – a často protichůdných. Vyvíjející se plod představuje pro imunitu matky imunitně cizí tkáň. Proto se imunitní systém musí utlumit tak, aby matka plod tolerovala. Kromě toho musí ale imunita zajistit ochranu před infekcí a napomoci správnému vývoji placenty. Většinu času je imunitní systém nastaven do modu „imunotolerance“, ke konci těhotenství se naopak nastavení imunity překlopí do „prozánětlivého modu“. Jeho cílem je ukončení těhotenství a zahájení příprav na porod. Vše musí být v rovnováze, dokonale synchronizováno.

Problematikou imunity v těhotenství a při početí se zabývá reprodukční imunologie. Lékaři s touto specializací léčí ženy, které potrácejí nebo kterým se nedaří otěhotnět. Pomocí imunomodulačních léků se snaží harmonizovat imunitu v děložní tkáni. Jedním ze znaků zánětu, který sledují, je interferon gama (IFN-gama) produkovaný T lymfocyty. Díky zklidnění imunity se podpoří uchycení embrya a dojde k těhotenství. Ale je možné léčebně zasáhnout i na jeho konci a snížit riziko předčasných porodů. Imunologickou konzultaci a léčbu potřebují i ženy, které mají autoimunitní onemocnění související s neplodností, nebo ženy s onkologickým onemocněním. Také u nich je možné pomocí laboratorního monitoringu imunity a nasazení vhodné medikace předejít problémům v těhotenství.

Ale zpět ke covidu. V metaanalýze SARS-CoV-2, fertilita a asistovaná reprodukce, která vznikla s podporou expertů Evropské společnosti pro lidskou reprodukci a embryologii (ESHRE), je popsán vliv infekce SARS-CoV-2 a očkování proti covidu na řadu parametrů plodnosti žen i mužů. Zahrnuto bylo 148 publikací vydaných od počátku pandemie do října 2022. Tato metaanalýza neodhalila žádný zásadní negativní efekt očkování ani prodělaného covidu na parametry spojené s fertilitou či asistovanou reprodukcí. Přesto autoři publikace důrazně upozorňují, že je nutné nadále studovat možný dlouhodobý efekt infekce nebo vakcinace na plodnost.

Očkování těhotných žen je Českou vakcinologickou společností doporučováno s tím, že „rozhodnutí o očkování proti covidu-19 v těhotenství je osobní a individuální volbou těhotné ženy. Očkování proti covidu-19 v těhotenství je vhodné zejména u žen s vyšším rizikem nákazy“. V souvislosti s těhotenstvím, očkováním a covidem moc informací nemáme. Plodných žen ve věku 18–40 let žije v ČR přibližně 1,4 milionu. Na konci roku 2022 tvořily dvakrát očkované ženy přibližně polovinu a třikrát očkované další čtvrtinu této skupiny. Neočkovaných zbyla přibližně jedna čtvrtina plodné populace žen. V roce 2021 porodilo dítě 5,2 tisíce očkovaných žen z celkem 107,8 tisíce rodiček, tedy necelých 5 % rodiček bylo očkovaných. Zatím nejsou k dispozici data za rok 2022, kdy podíl očkovaných byl vyšší.

Potřebujeme data, abychom ověřili, zda ženy v těhotenství očkování skutečně chránilo před následky infekce. Měli bychom vědět, kolik neočkovaných žen prodělalo covid v průběhu těhotenství a s jakým výsledkem (tedy kolik neočkovaných s infekcí porodilo zdravé dítě a kolik z nich potratilo či mělo jiné zdravotní komplikace) a na druhé straně kolik očkovaných žen prodělalo covid v průběhu těhotenství a s jakým výsledkem. Měli bychom také znát počty nahlášených podezření na nežádoucí účinky očkování v souvislosti s poruchami menstruačního cyklu nebo s komplikacemi v průběhu těhotenství.

Vakcína měla ochránit těhotné ženy před těžkým průběhem covidu, ale nebylo v jejích silách chránit před infekcí. Většina studií potvrzujících bezpečnost vakcinace nesledovala těhotenství u žen, které prodělaly jedno i druhé, infekci i očkování. Tento problém byl významný zejména v roce 2022, po příchodu omikronu. Místo jedné infekce mnoho žen během jednoho roku obdrželo tři dávky vakcíny a k tomu prodělaly infekci. Získaly sice takzvanou hybridní imunitu, ale byla jim opravdu k užitku? Nezpůsobila komplikace?

Významnou informaci přinesla práce Předchozí infekce SARS-CoV-2 posiluje a přetváří imunologickou paměť specifickou pro S protein vyvolanou očkováním, porovnávající imunitu po infekci, po očkování a po kombinaci prodělaného onemocnění a očkování (tzv. hybridní imunitu). Její autoři potvrdili, že lidé s hybridní imunitou mají nejvyšší tvorbu protilátek proti S proteinu a nejvíc paměťových T a B lymfocytů. Laicky řečeno: pokud lidé prodělají pouze infekci koronavirem a nejsou očkováni, mají nejnižší množství protilátek a nejnižší počty aktivovaných T lymfocytů produkujících onen prozánětlivý IFN-gama. To jim k dlouhodobé ochraně stačí, ale dosáhnou v porovnání s ostatními na pomyslnou první úroveň. Vyšší hladiny protilátek a vyšší počty T lymfocytů mají očkovaní dvěma dávkami mRNA vakcíny. Ti dosáhnou na druhou úroveň. A na pomyslném vrcholu budou lidé s hybridní imunitou, tedy naočkovaní po infekci. U nich byly zjištěny velmi vysoké hladiny protilátek a také velmi vysoké počty T lymfocytů s vysokou produkcí IFN-gama. Z pohledu autorů jde o ideální stav v boji proti infekci. Prostě čím vyšší je imunita, tím lepší je ochrana.

Nutno podotknout, že podceňují neočkované lidi po prodělané infekci, kteří mají nastartovanou slizniční imunitu, jež je velmi dobře chrání, a kteří při opakované infekci svou imunitu přirozeně znovu aktivují. Z mnoha studií vyplývá, že imunita, která vznikla po prodělání první infekce, chrání před hospitalizací a úmrtím při reinfekci lépe než očkování.

Co narušuje imunologickou rovnováhu

Ale vraťme se k těhotenství. U žen s hybridní imunitou může nastat problém, pokud mají imunitu „na nejvyšší úrovni“ a pokud se současně v prostředí dělohy či vaječníků vyskytnou antigeny S proteinu vakcinačního nebo virového původu. Jak jsem popsala výše, prozánětlivé prostředí představuje nepříznivý faktor pro zdárné uchycení a vývoj embrya a ohrožena může být i činnost placenty. Tato situace může přetrvávat několik týdnů až měsíců po aktivaci imunity (vlivem očkování či infekcí), dokud se imunitní systém neuklidní. Víme, že nežádoucím účinkem vakcinace je intenzivní menstruační krvácení. Takto se klinicky může projevit i velmi časný potrat. Bez návštěvy lékaře jej laik nepozná.

Pro fyziologické těhotenství je nezbytná imunologická rovnováha. Očkování a prodělaná infekce mohou tuto rovnováhu významně narušit. Na světě se narodily statisíce dětí očkovaným ženám, ale je zarážející, že problémy s poklesem počtu narozených dětí se objevily v mnoha zemích současně a až poté, co se začalo masivně očkovat. Tento pokles nenastal většinou přesně za devět měsíců po zahájení očkování plodné kohorty, ale o něco dříve. Je tedy možné, že nějakou roli hrála i vlna covidových infekcí na přelomu let 2020 a 2021 a očkováním navozená hybridní imunita. Problém se znovu zvýraznil po aplikaci boosteru na konci roku 2021.

Protože se stále rodí děti očkovaným ženám, je jasné, že nejde o kauzalitu ve smyslu „očkování vždy způsobí neplodnost“. Tedy uvedený mechanismus hraje roli pouze u části populace (nejen žen, ale i mužů) a je otázka, zda za to nemůže očkování již imunních osob. Pozorovaná data o poklesu počtu narozených dětí v mnoha zemích jsou s uvedenou hypotézou kompatibilní. Problematiku poklesu plodnosti je třeba zkoumat. Problém je příliš důležitý na to, abychom o něm nemluvili. Experti, na jejichž názorech byla oficiální koronavirová responze založena, jsou zásadně proti spojování neplodnosti s očkováním. Jenže tito experti se v minulosti mýlili téměř ve všem.

Autorka se věnuje klinické imunologii. V posledních sedmi letech se zabývá diagnostikou poruch imunity u neplodných párů, dřív pracovala ve firmě Sotio jako vedoucí výroby vakcín pro léčbu onkologických pacientů.