Mrazivé zločiny na sítích. Jak jsme se podvolili za covidu. Esej o síle nemocných

Za první tři měsíce letošního roku vykázal český státní rozpočet rekordní schodek 166 miliard korun. Situace podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) není jednoduchá, ale neděsí ho. Rozhovor Týdeníku Echo s ministrem financí se točí kolem hospodářské situace a vůle vlády něco dělat jak s financemi, tak hlavně s inflací. Ministr také ubezpečuje, že zvýšení odvodů pro živnostníky vláda nechystá. Více v rozhovoru s Danielem Kaiserem.

Lajky barvy krve. Mrazivé zločiny na sociálních sítích. Před čtyřmi lety, 15. března 2019, se osmadvacetiletý Australan Brenton Tarrant přihlásil na Facebook z novozélandského města Christchurch a spustil živé vysílání. Vyzbrojený šesti palnými zbraněmi během čtvrthodiny povraždil padesát lidí v mešitě al-Núr a islámském středisku v nedalekém Linwoodu. Dalších čtyřicet osob si z jeho řádění odneslo střelná poranění. Celý tento čin mohl zbytek planety sledovat na živém facebookovém streamu, který skončil až krátce po dopadení pachatele. Více o zločinech na sociálních sítích a o tom, že technologie mají náskok před právem, píše Marian Kechlibar.

Miliardy skrytých ztrát. Bankám a fondům tiká časovaná bomba. Éra levných peněz, která trvala od roku 2009 do podzimu roku 2021, kdy ji vystřídaly časy rekordního zdražování, za sebou zanechala dědictví dluhopisů s velmi nízkými úrokovými sazbami. Když začnou prudce růst ceny a zvedat se úrokové sazby, stávají se staré dluhopisy z časů nízkých úroků ztrátovou investicí. O této tikající časované bombě pro banky a fondy píše Lenka Zlámalová.

Tragédie sebevrahů, síla nemocných. Esej Terezy Matějčkové. Zdravá žena, navíc matka dospívajícího syna, spáchá sebevraždu, zatímco těžce nemocné dítě se rve o právo na život. Jak to, že lidé, jimž – jak se zdá – nic podstatného nechybí, si svého života mnohdy neváží, zatímco ti s řádově horšími kartami se o něj perou? Tuto otázku si položila švýcarská filozofka Barbara Schmitzová v knize Jaký život je hoden žití? (2022) a nejde tu o teoretické cvičení; ta sebevražedkyně byla filozofčina sestra a dítě s těžkým postižením její dcera. Nenechte si ujít esej Terezy Matějčkové.

Očima lidí s postižením vidíme ze světa víc. S filozofkou Schmitzovou o životě a smrti. Rozhovor s švýcarskou filozofkou Barbarou Schmitzovou jsme vedly na dálku, přesto jsem se cítila, jako bych byla u švýcarské filozofky doma. Nejenže jsem se seznámila s jejím obrovským psem, který po amputaci chodí po třech, hlavně jsem se mohla zeptat její dcery Carlotty, jaké pro ni je, že se její příběh objevuje v matčině knize. „Jsem neskutečně hrdá,“ odpovídá drobná dívka. Rozhovor navazující na předchozí esej vedla Tereza Matějčková.

„Roušky nesmyslně i v lese. Lidé se za covidu podvolili. Kdo mluvil jinak, byl za vyvrhele“. Před třemi lety byla skoro celá Evropa ponořena do hlubokého lockdownu. Probíhala totiž právě doba covidová, o níž nikdo nevěděl, kdy skončí a jaké bude mít následky. Po třech letech se může někdy jevit, že to byl takový zvláštní sen. Jenže nebyl. Nebo byl a zaslouží si výklad. Jiří Peňás si k tomu pozval osobnosti, jež o věci psaly, reflektovaly ji a popisovaly. Publicistky Angeliky Bazalové, novináře Petra Holuba, biologa a spisovatele Stanislava Komárka, publicisty a filozofa Petra Šourka a novináře Petra Koubského. A zeptal se jich, zda se nyní cítí být na straně vítězů, nebo poražených.

Neznámá Kotěrova vila. Majitelé po koupi domu nalezli architektonický poklad. Když se před pár lety začala šířit zpráva o tom, že v Roztokách u Prahy byla objevena dosud neznámá stavba jednoho z nejvlivnějších českých architektů první poloviny dvacátého století, stáli v úžasu i sami znalci díla Jana Kotěry. Raná stavba tvůrce, od jehož úmrtí nás dělí sto let, se po dekádách dřímání pod slupkou pozdějších úprav dočkala pečlivé obnovy až nedávno díky obdivuhodnému úsilí jejího nového majitele. Více o tom píše Matěj Beránek.

Utrpení mladého Bedřicha Smetany. Co odhalily nově zveřejněné deníky. Smetanovy deníky (zatím jen ty studentské a juvenilní) bychom měli brát nikoli jako klíč k hudebnímu dílu, nad nímž stojíme v úžasu, nýbrž pouze jako pohled do láskou drásané duše jednoho hudebně nadaného mládence doby předbřeznové. Že oním mládencem byl Bedřich Smetana, je toliko roztomilá shoda okolností. Více v článku Jaromíra Slomka.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.