Evropa před drahou volbou: Měla by sama platit za americké zbraně pro Ukrajinu?
VÁLKA NA UKRAJINĚ
Nedávné prohlášení prezidenta Donalda Trumpa, vyzývající evropské země k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, by mohlo mít významné finanční dopady na státy Evropské unie. Tento krok by umožnil Ukrajině pokračovat v používání americké vojenské techniky i v případě omezení přímé podpory ze strany USA. Pro evropské státy by to však znamenalo vynaložit miliardy dolarů na vojenskou techniku a munici, kterou doposud poskytovaly USA v rámci přímé pomoci.
Trump uvedl, že by podpořil, aby evropské země kupovaly americké zbraně a následně je dodávaly ukrajinské armádě. Trump se mimo jiné snaží prosadit rychlé a trvalé ukončení bojů, což by mohlo znamenat uznání ruských územních zisků jako součásti dohody, uvedla agentura Bloomberg. Americký prezident současně vyzval Evropu, aby se více podílela na vlastní obraně, včetně podpory Ukrajiny.
Logickou alternativou by bylo pořízení vojenské techniky od evropských výrobců. Evropský zbrojní průmysl však nemá dostatečné výrobní kapacity, aby v tak krátkém čase pokryl potřeby Ukrajiny, pokud by Spojené státy dlouhodobě zastavily dodávky obrněné techniky a munice.
Například evropská munice je vyráběna v objemech, které neodpovídají současné spotřebě ukrajinské armády. EU slíbila Ukrajině dodat 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice, avšak mnoho států upozorňuje na problémy s výrobními kapacitami. Francouzská firma Nexter nebo německá zbrojovka Rheinmetall pracují na zvýšení produkce, ale proces rozšíření výroby bude pravděpodobně trvat roky.
To je také hlavní důvod, proč by se Evropa v případě větších dodávek zbraní Ukrajině musela obrátit i na USA, přestože jde o finančně méně výhodnou variantu.
Pro představu o celkových nákladech lze uvést, že vybavení jedné obrněné brigády, která by zahrnovala například 90 tanků M1 Abrams, by mohlo podle některých odhadů stát mezi 540 až 720 miliony dolarů pouze za tanky. Tedy asi 13 až 17 miliard korun, podle specifikace. A to v předválečných cenách. Přidání podpůrných vozidel, dělostřelectva, raketometů a munice by tuto částku ještě výrazně navýšilo.
Rozhodnutí, zda Evropa převezme financování amerických zbraní pro Ukrajinu, bude nejen otázkou vojenských kapacit, ale i širší politické strategie v rámci geopolitického vývoje.
Raketomety HIMARS – jednotková cena systému M142 HIMARS je přibližně 5 milionů dolarů, přičemž jedna řízená raketa GMLRS stojí kolem 110 tisíc dolarů.
Řízené střely ATACMS – balistická střela s dlouhým dosahem vyjde přibližně na 1,1 milionu dolarů za kus.
Dělostřelecká munice – například chytré granáty M982 Excalibur navádění přes GPS stojí přibližně 70 tisíc dolarů za kus, standardní 155mm granáty pak kolem 4 tisíc dolarů za kus.
Současně s diskusí o financování zbraní probíhají i jednání o možném ukončení války. Zástupci USA a Ruska se nedávno setkali v Rijádu k neveřejným rozhovorům, což vzbudilo obavy mezi evropskými státy a Ukrajinou. Ukrajinská vláda zdůrazňuje, že bez jejího souhlasu nelze žádnou dohodu uzavřít, nicméně z jednání jsou jak Ukrajina, tak Evropa zatím vyloučeny. Američané se několikrát jasně vyjádřili, že Evropané jsou součástí problému a po celou dobu války o možnostech míru nejednali.
