Evropský zbrojní průmysl od počátku války na Ukrajině až ztrojnásobil výrobu munice. Daří se i českým společnostem

Evropský zbrojní průmysl rychle zareagoval na konflikt na Ukrajině. A masivně navýšil výrobu především munice, houfnic či tanků. Naopak v letectví či technologicky náročných zbraňových systémech jako jsou radary či systémy protiletecké obrany stále zaostává. S rozsáhlou analýzou výrobních kapacit deseti největších evropských zbrojařů přišel The Economist. Daří se i českému zbrojnímu průmyslu, především ve výrobě munice či houfnic.

Od roku 2021 vzrostly kapitálové investice v tomto sektoru o 64 % na 5,5 miliardy dolarů a analytici očekávají, že do roku 2027 dosáhnou 6,4 miliardy. Raketově rostou zakázky na výrobu munice zejména dělostřeleckých granátů ráže 155 mm.

Firmy zároveň navýšily počet zaměstnanců o téměř čtvrtinu, čímž reagují na rostoucí poptávku způsobenou válkou na Ukrajině i zvyšujícími se obavami z geopolitické nestability.

Výroba 155mm dělostřelecké munice, která je na bojištích klíčová, se v Evropě za dva roky více než ztrojnásobila – ze zhruba 300 000 kusů v roce 2023 na téměř milion ročně. Německý gigant Rheinmetall navýšil produkci ze 70 000 kusů v roce 2022 na současných 700 000 a plánuje do roku 2027 dosáhnout 1,1 milionu. Šéf firmy Armin Papperger se nedávno chlubil, že jeho firma vyrobí více kusů 155mm munice, než Spojené státy. Podle analýzy společnosti EY pro českou Hospodářskou komoru se předpokládá, že ve střednědobém horizontu Rheinmetall bude schopen současnou výrobu zdvojnásobit.

Spojené státy před válkou na Ukrajině vyprodukovaly jen 14 400 kusů dělostřelecké munice měsíčně. V současnosti se jejich produkce pohybuje okolo 50 -55 tisíc kusů měsíčně. Cílem Pentagonu je zvýšit výrobu až na 100 000 kusů měsíčně v následujících letech. Rozšíření umožnily modernizované a nové továrny v pěti státech (např. Pensylvánie, Texas). V roce 2024 armáda investuje 3,1 miliardy dolarů do zvýšení výrobní kapacity.

Právě Rheinmettal je jedním ze symbolů rychlého rozvoje zbrojního průmyslu v Evropě. V roce 2024 firma dosáhla obratu 9,8 miliardy eur (meziroční růst o 36 %) a očekává další 30% nárůst letos. Do roku 2027 chce dosáhnout tržeb ve výši 20 miliard eur, s ambicí až 40 miliard v dalších letech. V listopadu 2022 společnost Rheinmetall oznámila koupi španělského výrobce munice Expal, která byla dokončena v srpnu 2023 za 1,2 miliardy eur. Tím rozšířila svoje kapacity o sedm továren po celém světě. Rozšiřuje také své tovární kapacity po Evropě.

V roce 2024 podepsala společnost Rheinmetall dohodu s Litvou o výstavbě závodu na výrobu dělostřelecké munice ráže 155 mm. Závod se staví v Baisogale a bude uveden do provozu v polovině roku 2026. Nedávno také odkoupila továrnu společnosti Volkswagen, kterou plánuje rychle předělat pro výrobu svých produktů.

Objem výroby zvyšují i společnosti, které vyrábí jednu z nejdůležitějších součástek většiny zbraní a to jejich výplň. Dva největší výrobci střelného prachu v Evropě Chemring Nobel a Eurenco zdvojnásobili až ztrojnásobili (podle různých zdrojů), v posledních třech letech kapacitu výroby. Potýkají se však s nedostatkem plastů a kovů pro rozbušky.

Růst se netýká jen munice. Společnost KNDS (francouzsko-německé konsorcium vyrábějící houfnici CAESAR a tank Leopard 2) plánuje zvýšit produkci houfnic z 24 před invazí na Ukrajinu na 144 kusů ročně do roku 2025. Objednávky na desítky a celkově stovky tanků Leopard proudí od více evropských vlád. V posledních měsících kromě České republiky kupuje nejnovější verzi tanku Leopard 2 A8 Německo, Švédsko či Nizozemí. Takto velké objednávky by měly vést k množstevním slevám a být silnou motivací pro průmysl k expanzi výroby. V současnosti se však výroba pohybuje kolem 50 tanků ročně, za studené války byla až 6x vyšší.

V oblasti letectví podobný rozmach zažívá i francouzský výrobce stíhaček Rafale, firma Dassault Aviation. Ta v roce 2020 vyrobila jednu stíhačku měsíčně a to především kvůli nízkým počtům objednávek. V současnosti vyrábí více než dvě měsíčně. V roce 2026 chce dosáhnout tempa tři měsíčně a do roku 2029 čtyři. Nyní také studuje možnosti na výrobu pěti stíhaček měsíčně v blízké budoucnosti.

Podle analytika Jana Pie ze sdružení Evropského leteckého, bezpečnostního a zbrojního průmyslu (ASD) není evropský průmysl zdaleka na hranici svých kapacit. Za příklad uvedl nadnárodní projekt stíhačky Eurofighter Tycoon. Ještě před deseti lety konsorcium evropských firem vyrábělo 60 stíhaček ročně, nyní jich vyrobí tucet.

České firmy také výrazně navyšují výrobu. Společnosti Czechoslovak Group v roce 2023 (finanční výsledky za rok 2024 ještě nejsou dostupné) narostly tržby o 71 % na necelých 42 miliard korun. Společnost nedávno také dokončila akvizice firem na výrobu velkorážové munice Fiocchi a The Kinetic Group. Společnost konkrétní čísla u výroby techniky z bezpečnostních důvodů nezveřejňuje, ale auditorská společnost EY odhaduje, že by své výrobní kapacity společnost byla ve střednědobém horizontu schopna rozšířit až čtyřnásobně.

Letos společnost Excalibur Army, která spadá pod CSG otevře závod ve Šternberku pro 200 nových zaměstnanců. Plánuje také rozšíření výroby ve společnosti Tatra, tam chce společnost ve střednědobém horizontu vyrobit až 2 500 vozidel ročně. Mluvčí společnosti Andrej Čírtek také upozornil, že společnosti pod CSG od roku 2022 vyrobily nebo totálně zmodernizovaly několik set vozidel od tanků T-72 přes bojová vozidla pěchoty, raketomety až po samohybné houfnice.

Podle analýzy EY v českém obraném průmyslu pracuje 20 000 lidí přímo a 30 000 se podílí skrz zakázky pro firmy nepřímo.

Další velká česká zbrojní společnost STV Group v roce 2023 meziročně zvýšila zisk na téměř osminásobných 1,76 miliardy korun. O rok dřív po zdanění vydělala necelých 229 milionů Kč. Čistý obrat v loňském roce téměř zpětinásobila na 6,66 miliardy korun. Hospodaření firmy podpořila válka na Ukrajině, zemi bránící se ruskému útoku dodávala vojenskou munici a tankovou a dělostřeleckou techniku. Na začátku roku oznámila rozšíření svých opravárenských kapacit v Poličce na více jak 100 opravených vozidel ročně a plánuje v místě vybudovat i kapacity výrobní. Společnost nedávno získala například zakázku na výrobu chytrých protitankových min SENTRY pro českou armádu.

PSALI JSME: Je potřeba rozjet evropský zbrojní průmysl. Klíčové jsou změny taxonomie a přístup bank

O tom, co nejvíce trápí zbrojní průmysl v Evropě nedávno Echo psalo. Podle vládního zmocněnce pro obnovu Ukrajiny Tomáše Kopečného, je to především evropská taxonomie, tedy systém hodnotící průmysl podle jeho dopadu na životní prostředí a z toho vyplývající dražší úvěry. Podle analytika Zdeňka Kříže z FSS Masarykovy univerzity hraje roli také řada nařízení o životním prostředí jako směrnice o průmyslových emisích či dopad emisních povolenek.