Konec pochybným nominacím. Koalice se chystá změnit pravidla pro volbu prezidenta

Vládní koalice finišuje novely zákona o volbě prezidenta, která by měla výrazně modernizovat a zpřesnit současná pravidla. Novinka, která teď získala podporu senátního ústavně-právního výboru, zavádí několik změn, jež mají zamezit právním nejasnostem z minulých let a usnadnit proces sběru podpisů na podporu prezidentských kandidátů. Horní komora o návrhu rozhodne tento týden, změny by pak měly platit pro příští přímou volbu hlavy státu v roce 2028.

Jedním z klíčových bodů novely je zavedení nového pravidla, které omezuje poslance a senátory v podpoře prezidentských kandidátů. Podle návrhu bude každý člen parlamentu moci podpořit svým podpisem pouze jednoho kandidáta. Dosud mohli zákonodárci podporovat více kandidátů současně, což vedlo k právním nejasnostem a rozdílným výkladům zákona.

„Člen parlamentu bude moci být členem pouze jedné skupiny navrhujících, a tedy může svým podpisem podpořit pouze 1 prezidentského kandidáta. Sbírat podpisy půjde nově také elektronicky pomocí e-petice. Ministerstvo vnitra bude přezkoumávat pouze listinné podpisy, e-podpisy budou kontrolovány automaticky a systém bude kontrolovat i duplicity,“ shrnul novinky Tomáš Goláň, předseda ústavně-právního výboru Senátu, který novelu podpořil.

Ministerstvo vnitra, které dosud registruje kandidátní listiny, se k této otázce stavělo zdrženlivě a argumentovalo, že současná legislativa neobsahuje explicitní zákaz pro zákonodárce podporovat více kandidátů. Právní názory se na tuto otázku lišily, přičemž Nejvyšší správní soud v roce 2017 naznačil, že zákonodárce nemůže být členem více navrhujících skupin. Novela nyní tento výklad zákona jasně potvrzuje.

Elektronické petice – nový nástroj pro moderní stát

Další zásadní změnou, kterou novela přináší, je zavedení možnosti sběru podpisů na podporu prezidentských kandidátů prostřednictvím elektronických petic. Tento krok má podle tvůrců zákona modernizovat celý proces a umožnit občanům snadněji vyjádřit podporu svému kandidátovi. Elektronické petice budou spravovány prostřednictvím nového informačního systému, který bude součástí zákona o správě voleb.

Elektronický systém zaručí, že všichni podepsaní lidé skutečně existují, jejich údaje odpovídají skutečnosti a že petici nepodepsali vícekrát.

Listinné podpisy však nezmizí úplně. Ministerstvo vnitra bude nadále přezkoumávat pouze listinné podpisy, zatímco elektronické podpisy budou kontrolovány automaticky. Sběr podpisů pomocí elektronických petic má být snadnější a efektivnější, což může zvýšit počet občanských kandidátů v prezidentských volbách.

Kontroverze kolem osobních údajů

Navrhovaná novela však vyvolala také určité kontroverze, zejména v oblasti ochrany osobních údajů. Původní návrh obsahoval požadavek na rozsáhlý soubor osobních údajů, které měli občané uvádět při podpisu petice, včetně čísla občanského průkazu a adresy trvalého pobytu. Tento požadavek byl v připomínkovém řízení ostře kritizován ministerstvem pro místní rozvoj a Digitální informační agenturou (DIA).

„Na výpisu je jméno, příjmení, datum narození, adresa a číslo občanského průkazu. Uvedení takto rozsáhlého výčtu údajů není opodstatněné,“ uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj. DIA navíc poukázala na nesoulad mezi listinnými a elektronickými peticemi, kdy zahájení sběru podpisů pod elektronickou petici musí kandidát odsouhlasit již před zahájením sběru, zatímco u listinné verze tomu tak není.

Po těchto připomínkách byla novela upravena. Údaj o adrese trvalého pobytu byl ze sady požadovaných údajů vypuštěn jak pro listinné, tak pro elektronické petice. „I výpis z e-petice musí obsahovat nějaké údaje o petentovi, aby bylo možné vyhledat případné duplicity s listinnou peticí. K tomu však postačuje jméno, příjmení, datum narození a číslo dokladu (OP/CP). Údaj o adrese trvalého pobytu byl proto vypuštěn,“ informoval resort vnitra, který novelu připravoval.

Kauza Jeneček

Novela přichází po zkušenostech z loňských prezidentských voleb, kdy se několik kandidátů kvůli nedostatku platných podpisů nemohlo ucházet o post hlavy státu. Mezi nimi byl například podnikatel Karel Janeček, který neúspěšně usiloval o zaregistrování své kandidatury u soudů včetně Ústavního soudu. Janeček loni oznámil kandidaturu na prezidenta České republiky, ale ministerstvo vnitra jej kvůli nedostatku platných podpisů do volebního klání nepustilo. I přes to, že se Janeček po volbách obrátil na Nejvyšší správní soud a později i na Ústavní soud, neuspěl.

Ministerstvo vnitra tehdy při kontrole podpisů na Janečkově petici zjistilo vysokou míru chybovosti, což vedlo k jeho vyřazení z kandidátního listu. Podobný osud potkal i dalšího podnikatele Karla Diviše, kterému po kontrole chybovosti zůstalo pouze 49 884 platných podpisů z původních 63 210. Přestože Nejvyšší správní soud Diviše později vrátil mezi kandidáty, Janeček takové štěstí neměl.

Korespondenční volba

Pětikoalice sahá také na další volby, konkrétně hodlá i přes silný odpor opozičních sil prosadit volbu na dálku. Schvalování novely Sněmovnou provázely hlavně spory opozice s koalicí. Šlo v nich především o to, zda je korespondenční volba v souladu s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. Odpůrci hlasování poštou se obávali toho, že tato změna povede ke ztrátě důvěry obyvatel k regulérnosti voleb kvůli možným machinacím, jak se ukázalo mimo jiné nedávno v Rakousku. Zastánci hlasování poštou poukazovali na nutnost zpřístupnit volební právo i Čechům v rozlehlých státech, pro něž je časově i finančně náročné cestovat kvůli hlasování i stovky kilometrů na zastupitelský úřad.

Korespondenční formu hlasování, která se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb, budou moci podle novely využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Museli by včas o hlasování poštou požádat a nahlásit adresu, na kterou chtějí poslat doručovací a hlasovací obálky a identifikační lístek. Na nich volič stvrdí podpisem, že hlasoval sám za sebe.

Poprvé by Češi v cizině mohli podle předlohy hlasovat dopisem už v příštích řádných volbách do Sněmovny v roce 2025. Opoziční poslanci kvůli tomu obviňovali koalici z účelové snahy získat nové voliče. Zástupci vládního tábora zase opozičním hnutím vzkazovali, že se mají snažit zapůsobit na voliče v zahraničí tak, aby u nich byla úspěšnější.