Největší z předvolebních témat, o kterých se nemluví

KOMENTÁŘ

Největší z předvolebních témat, o kterých se nemluví
Podle analytičky citované agenturou Reuters by cena jedné megawatthodiny vyrobené z plynu mohla letos v létě na starém kontinentu dosahovat k 50 eurům. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Před očima se nám skládá zajímavá energeticko-politická skládačka. Plyn v Evropě bude letos ještě dražší než loni, píše agentura Reuters. Už loni byl drahý, Draghiho zprávou máme posvěceno, že třiapůlkrát až čtyřikrát než v USA. Letos máme chladnější zimu a hlavně – Ukrajina zastavila plynovod vedoucí do Evropy z Ruska. Prý když budou na konci března zásobníky po Evropě plné jen z třetiny (loni koncem března byly plné z 58 procent), musejí zájemci z Evropy přes léto nakoupit o 12 milionů kubíků plynu víc než loni. Budou muset přeplácet prodavače zkapalněného plynu, LNG.

Podle analytičky citované agenturou Reuters by cena jedné megawatthodiny vyrobené z plynu mohla letos v létě na starém kontinentu dosahovat k 50 eurům. Loni se ceny v létě pohybovaly v koridoru mezi 30 a 35 eury.

 

Jiní citovaní analytici mají odhady nižší, meziročně by plyn v EU mohl být přes léto dražší jen o deset procent. Teď je cena na 50 eurech za MWh, loni touto dobou byla na polovině. Trhy se zřejmě na podzim chystaly na to, až ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj splní svou a průtok ruského plyn znemožní.

Téměř jediný z politiků v Evropě, kdo si dovolil tematizovat Zelenského roli v budoucím zdražování evropských cen plynu, je slovenský premiér Robert Fico. Naši politici zachovávají mlčení.

Nemlčí tak úplně – a to je další kámen do skládačky – jinde v Evropě, byť by třeba celý problém uchopili z „amerického“ konce. Německý ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) v úterý na ekonomickém fóru v Berlíně řekl, že přílišná závislost Evropy na americkém LNG může vést k tomu, že „forma vydírání, jak jsme ji znali od Ruska, se bude opakovat“. K tomuto realismu politikům Habeckova typu dopomáhá jejich ideová zášť vůči Donaldu Trumpovi. Ale realismus je sám o sobě cenný nález.

Kdo nás – třetí kámen do skládačky – tlačí do této závislosti na LNG z Ameriky, je vedle Trumpa i prezident Zelenskyj. Upřímnost, s níž doprovodil rozhodnutí neprodlužovat transport plynu z Ruska, přechází v neomalenost, když z jeho pohledu pochopitelný pokus omezit ruské zisky doprovodí větou, aby si Evropa kompenzovala výpadek ruského plynu americkým LNG. Ten je bohužel významně dražší.

Třetí kámen byl do skládačky vložen 11. ledna. Tehdy se Ukrajina pokusila zničit poslední funkční plynovod z Ruska do Evropy, který Rusové vedou přes Černé moře do Turecka a odtud do Bulharska, Maďarska a dál (TurkStream). Podle zpráv Rusů, které u nás nikdo nedementoval, zaútočilo devět ukrajinských dronů na plynovou stanici u města Kubáň. Útok nebyl úspěšný, nicméně naši přátelé v Kyjevě aktivně pracují na tom, aby se ceny energií, pro tzv. energeticky náročná odvětví neúnosné už dnes, ještě zvýšily.

Tady je největší ze všech tajených témat české volební sezony. Když už jsou v Praze ochrnuti faktem, že nám na trzích přitápí o život bojující Ukrajina, ještě pořád mohou zkoušet úlevu pro trh jinde, nějak jinak, jakkoliv. Dá se politicky nastolit okamžitý konec emisních povolenek pro energetické odvětví. Rádoby zasvěcené řeči, že takhle to v EU nechodí, právě vyvrátil polský premiér, když v Evropském parlamentu navrhl zásadní revizi Green Dealu včetně další fáze povolenek (ETS 2). Donald Tusk to učinil z pozice předsedajícího Evropské unii. Když před dvěma a půl roky předsedala česká vláda, dotáhla právě ETS 2 s argumentem tuzemských „expertů“, že předsedající země musí vystupovat jako neutrální moderátor. Tak určitě.

×

Podobné články