Jak chce Trump ukončit válku na Ukrajině? Evropa se musí připravit na dramatické změny

Donald Trump je známý kritikou „černých pasažérů“ v NATO a tvrzením, že může ukončit válku na Ukrajině během jediného dne. Jakkoli je mnohé jeho výroky během kampaně nutné chápat s určitou nadsázkou, Trump je známý svou nepředvídatelností a s jeho návratem do Bílého domu můžeme v americké zahraniční politice pozorovat dramatické změny.

Druhé funkční období Donalda Trumpa mělo být podle největších alarmistů doprovázeno obětováním Ukrajiny, ponecháním Evropy napospas Rusku, nebo dokonce vystoupením Spojených států ze Severoatlantické aliance. Nic z toho se v tuto chvíli skutečně nejeví jako pravděpodobné.

S čím je však třeba počítat, je nutnost zvyšování výdajů na obranu v Evropě a rychlejší budování nezávislosti na Spojených státech. Řada analytiků se však shoduje, že na tuto cestu by Evropa musela najet i v případě, pokud by prezidentské volby vyhrála Kamala Harissová.

Je totiž známo, že se Spojené státy chtějí z dlouhodobého hlediska soustředit na své zájmy v Indo-Pacifiku a hrozbu z Číny, která pro ně představuje primární bezpečnostní riziko. „Nejčernější scénáře se snad nezrealizují. Doby outsourcování naší obrany na Američany jsou však pasé,“ komentoval Trumpovo vítězství politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Kofroň.

Trump dlouhodobě tvrdí, že není možné, aby výdaje na obranu táhly pouze USA, a tlačí menší státy NATO do zvyšování výdajů na obranu. Jeho vítězství lze tedy chápat i jako signál, že by se Evropa mělo probudit a začít se více starat o svou vlastní bezpečnost a strategickou nezávislost.

Zatím je těžké odhadovat, jaký vliv bude mít Trumpovo zvolení na průběh války na Ukrajině, jejíž obrana je závislá na dodávkách amerických zbraní a munice. Trump před volbami mluvil o ambiciózním plánu ukončit konflikt během jediného dne, ale neprozradil, jak toho chce dosáhnout.

Mohl by se například pokusit vyvinout tlak na prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se snažil s Rusy dohodnout, pod pohrůžkou odstřižení od vojenské pomoci. A to i za cenu územních ústupků, jako je vzdání se Krymu nebo části okupovaného Donbasu. Na druhé straně zase může vyvinout tlak na prezidenta Putina hrozbou navýšení pomoci Kyjevu. Vše je zatím v rovině spekulací.

Zahraničně-politický poradce prezidenta Petra Pavla Michael Žantovský v rozhovoru pro Deník N řekl, že Trump jako obchodník považuje vyjednávání za základní nástroj své politiky a neřídí se příliš morálními nebo hodnotovými ohledy. „Bude určitě vyjednávat s každým včetně Putina. Neznamená to ale, že mu bude ustupovat nebo že mu obětuje ukrajinské nebo americké zájmy. Znamená to nyní jen to, že je více otevřený komunikaci s tímto režimem, než tomu bylo v Evropě v posledních letech,“ tvrdí bývalý velvyslanec v USA nebo Velké Británii.

Ukrajinský prezident Zelenskyj ve středu večer Trumpovi blahopřál k vítězství. „Oceňuji závazek prezidenta Trumpa držet se přístupu ‚míru prostřednictvím síly‘ v globálních záležitostech. To je přesně princip, který může prakticky přiblížit spravedlivý mír na Ukrajině,“ napsal s tím, že se těší na spolupráci a na „éru silných Spojených států amerických pod rázným vedením prezidenta Trumpa“.

Oba muži se setkali na konci září ve Washingtonu. Trump tehdy uvedl, že pokud se dostane znovu k moci, bude chtít vyřešit válku na Ukrajině „spravedlivou dohodou pro všechny“. Ještě před schůzkou také prohlásil, že chce na ukončení konfliktu pracovat jak s Ukrajinou, tak s Ruskem. Dodal rovněž, že pokud bude zvolen prezidentem, hodlá jednání iniciovat ještě před svým lednovým nástupem do úřadu.

„Máme velmi dobré vztahy (se Zelenským) a já, jak víte, mám i velmi dobré vztahy s prezidentem Putinem,“ poznamenal Trump. Ještě o několik dní dříve přitom ukrajinského prezidenta označil za obchodníka, který si jezdí do Washingtonu pro peníze, a za politika, který odmítá uzavřít dohodu o ukončení války, což vede jen k dalším úmrtím a k ničení Ukrajiny.

Budoucí viceprezident J.D. Vance v polovině září nastínil, že by mezi Ukrajinou a Ruskem mohla vzniknout demarkační linie a na ukrajinském území obsazeném Ruskem by mohla být vyhlášena demilitarizovaná zóna. V takovém případě by podle něj bylo potřeba slíbil, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance ani s NATO neuzavře jiný druh vojenského paktu, což Kyjev odmítá.