Levnější elektřina pro vybrané. Komu a proč ji stát zadotuje

ZDRAŽENÍ ELEKTŘINY

Levnější elektřina pro vybrané. Komu a proč ji stát zadotuje
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela nyní reaguje na ERÚ. Foto: STAN
1
Domov
Markéta Malá
Sdílet:

Elektřina by nakonec mohla být levnější, ale jen pro někoho. S takovým návrhem přišel ministr průmyslu Jozef Síkela poté, co zástupci firem na vládu tlačí, aby nenechala regulovanou složku vzrůst tak výrazně, jak navrhuje Energetický regulační úřad. Ve hře tak znovu je dotování části ceny energeticky náročným podnikům a snaha využít alespoň část výnosů z prodeje emisních povolenek na platby za fotovoltaiku. To přitom Evropská komise zakazuje.

V příštím roce podíl regulované složky na ceně elektřiny výrazně naroste. Tím, co elektřinu bude zdražovat, už nebude samotná odebíraná silová elektřina, která v uplynulých dvou letech dosahovala na trzích rekordních výší. Vzhledem k požadavkům na dekarbonizaci a prosazování obnovitelných zdrojů budou nyní muset růst právě státem regulované platby.

Podle návrhu ERÚ má regulovaná složka elektřiny vzrůst pro domácnosti o 71 procent, pro velké podniky odebírající elektřinu na hladině vysokého napětí o 113 procent, na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. Od energeticky náročných firem proto přichází největší tlak na to, aby vláda nárůst zmírnila. A resort průmyslu po několika týdnech na výzvy zareagoval.

„Aby ministerstvo průmyslu a obchodu pomohlo snížit ceny energií, navrhlo v rámci konsolidačního balíčku dva návrhy. Prvním z nich je možnost, aby vláda mohla i v průběhu roku rozhodnout o poskytnutí finančních prostředků na úpravu regulované složky ceny elektřiny, a to následně promítne Energetický regulační úřad do nového cenového rozhodnutí. Nyní Energetický regulační úřad vydává cenové rozhodnutí pouze jednou ročně k 30. 11. Vláda tak bude mít možnost i v průběhu roku poskytnout prostředky na podporované zdroje energie. To umožní rychleji reagovat na situaci na trhu,“ řekl redakci mluvčí ministerstva Marek Vošahlík.

„Druhým je možnost odpustit poplatky za POZE určitým kategoriím odběratelů. Díky tomu by mohla vláda například odpustit platby poplatků podle jednotlivých napěťových hladin. Kombinací těchto opatření by stát snížil náklady na elektřinu, ochránil určité skupiny zákazníků před výkyvy na trhu a pomohl zvýšit konkurenceschopnost firem,“ uvedl Vošahlík. Stát by pak měl mít mechanismy na vyhodnocení toho, jaké podniky jsou dekarbonizačními opatřeními zasaženy natolik, že se jim nepřímé náklady na energie nepřiměřeně zvednou.

Ministr průmyslu Jozef Síkela také už dříve mluvil o možnosti využití peněz z emisních povolenek na dotování příspěvku na obnovitelné zdroje energie (OZE). A nyní ji zmínil znovu. Podporu OZE do loňska platily domácnosti firmy v rámci regulované složky elektřiny, poté platby plně hradil stát. Celkově vláda letos na pomoc s vysokými cenami energií vynaloží 125 miliard korun. Z toho 27 miliard tvoří náklady na kompenzaci poplatků za OZE, 28 miliard stát vynaložil na dotace společnosti ČEPS a distributorům na ztráty v elektroenergetických a plynárenských distribučních soustavách a na zajištění systémových služeb. Až 60 miliard korun stát vydá na zastropování cen energií.

Evropská komise přitom odkázala na  revidovanou směrnici evropského obchodování s emisními povolenkami, jejímž cílem je „snižování emisí skleníkových plynů způsobem efektivním z hlediska nákladů a ekonomicky účinným“, a odmítla, že by se výnosy z povolenek daly využít na podporu fotovoltaik vystavených v letech 2009 až 2010. Právě platba tzv. solárním baronům z této éry na fakturách odběratelů zůstala dodnes.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navíc uvedl, že zhruba polovina z 80 miliard korun, které emisní povolenky vynesou, už je zahrnuta v příjmech státního rozpočtu, a proto není možné peníze použít.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články