Neziskovky se po utnutí peněz z USA obrací na Brusel. „To se nestane,“ reaguje Orbán

Okolo šedesáti neziskových organizací se v otevřeném dopise pod hlavičkou neziskové organizace International Commission of Jurists (Mezinárodní výbor právníků) obrátilo na představitele EU s urgentní žádostí o financování poté, co stejný proces na 90 dní pozastavily Spojené státy. Podle výzvy těchto organizací hrozí vážné výpadky v jejich humanitárních projektech například na financování nemocnic, potratů či projektů na podporu lidských práv. Na výzvu upozornil maďarský premiér Viktor Orbán, který je označil za "Sorosovu síť" a uvedl, že nepřipustí, aby finance dostaly.

Americký prezident Donald Trump krátce po nástupu do úřadu podepsal exekutivní příkaz, který na 90 dní pozastavuje zahraniční pomoc ze strany USA a nařizuje přezkum této pomoci tak, aby byla v souladu se zahraniční politikou americké vlády.

SALON: Že bez peněz budou řvát, je normální

Podle výzvy nevládních organizací toto rozhodnutí již mělo ničivé důsledky, včetně uzavření zdravotnických klinik, přerušení programů pro léčbu život ohrožujících nemocí, omezení iniciativ na podporu lidských práv a právního státu a finanční krize pro nevládní organizace po celém světě.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, krátce po zavedení exekutivního příkazu uvedl, že se přerušení financování nebude týkat humanitárních projektů na potírání konkrétních nemocí či zásobování potravinami agentury USAID.

KOMENTÁŘ: Co všechno je „pomoc“

Výzva dále kritizuje znovuzavedení tzv. Global Gag Rule, politiky zakazující zahraničním organizacím, které čerpají zdravotnické finance z USA, poskytovat nebo propagovat služby související s interrupcemi. Global Gag Rule je dlouhodobá americká politika, jež pochází z dob Ronalda Reagana a nutí organizace čerpající americkou pomoc dosvědčit, že ji nevyužívají k potratům. Tato politika už byla několikrát přerušena a znovu zavedena, podle toho, kdo v Bílém domě vládl. Prezident Joe Biden ji v roce 2021 přerušil a Donald Trump 24. ledna memorandem znovu zavedl.

Podle výzvy humanitárních organizací omezení financování ze strany USA ohrožuje tisíce neziskových organizací. Vyzývá proto EU, aby se chopila historické možnosti a stala se opět lídrem v oblasti ochrany demokracie, lidských práv, rovnosti a humanitární pomoci. "Silná a rychlá reakce EU nejen pomůže milionům ohrožených lidí, ale také posílí důvěryhodnost EU a důvěru jejích spojenců po celém světě. Naopak nečinnost oslabí legitimitu a celosvětové postavení EU a umožní autoritářským režimům a konkurenčním mocnostem zaplnit prázdné místo, přičemž mnohé strategické iniciativy a kritické programy včetně těch podporovanými EU pravděpodobně nebudou schopny přežít bez obnovení financování," uvádí výzva.

Tu podpořily například organizace Human Rights Watch, či různé pobočky Helsinského výboru. Podle více jak šedesáti signatářů má Evropská unie ujmout této příležitosti. Samotný Mezinárodní výbor právníků vznikl v 50. letech v rozděleném Berlíně, aby upozorňoval na porušování lidských práv v tehdejším východním bloku.

To však podle maďarského premiéra Viktora Orbána nehrozí. Naše obavy se naplnily: síť globalisticko-liberálně-sorosovských nevládních organizací prchá do Bruselu poté, co prezident Trump zasadil jejich aktivitám v USA obrovskou ránu. Nyní 63 z nich žádá Brusel o peníze pod záminkou různých lidskoprávních projektů. To se nestane!" uvedl Orbán na sociální síti X.

WARNING! Our fears have come true: the globalist-liberal-Soros NGO network is fleeing to Brussels, after President Trump dealt a huge blow to their activities in the US. Now 63 of them are asking Brussels for money, under the guise of various human rights projects. Not going to…

— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) February 18, 2025

Evropská komise se k současné výzvě nevyjádřila. Avšak poté, co USA omezily humanitární pomoc vyjádření poskytla. "Z pohledu EU zůstává naše pozice hlavního humanitárního dárce nezměněna," uvedla Komise. Generální ředitelství ECHO, které má na starost humanitární pomoc EU, má pro letošek vyčleněno 1,9 miliardy eur.

Neziskové organizace však nečelí omezení financování jen ze strany USA. V posledních letech financování nevládních organizací omezily i některé evropské státy, a to především z rozpočtových důvodů. Například v letošním francouzském rozpočtu škrty v humanitární pomoci vychází na více jak 2 miliardy eur, jedná se o víc jak třetinové snížení pomoci. Podobně pomoc muselo omezit kvůli napjatému rozpočtu Německo. Pomoc po nástupu nové vlády omezilo i například Nizozemsko.