Pacientů s alzheimerem má přibývat po desetitisících, měli bychom si toho všímat, varuje organizace

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence, kterou trpí celosvětově desítky milionů lidí. Pacientů s tímto nevyléčitelným onemocněním je v Česku už odhadem ke 170 tisícům a v příštích letech jich má vlivem demografických změn přibývat po desetitisících. Na hrozící těžkosti následků nemoci upozorňuje nová osvětová výstava Všechno je normální v pasáži pražského Paláce YMCA. Podle Nadačního fondu Seňorina se dopadům na postižené i jejich rodiny nevěnuje dostatečná pozornost a zaostává i rozvoj služeb, které mohou obrovskému tlaku na blízké ulevit.

„Vzhledem k tomu, jak populace stárne, naroste u nás dle odhadů do roku 2050 celkový počet pacientů až na 380 tisíc. Stejným tempem však bohužel neroste ani povědomí o této nemoci, ani služby, které by pomohly jak postiženým, tak lidem, kteří o ně pečují. Ti jsou totiž vystaveni obrovskému tlaku, protože se musí vyrovnat s fatální nemocí blízkého, ale i jejími širšími důsledky, nejen zdravotními. Potřebují například řešit legislativní otázky s nemocí spojené či vybavení domácnosti,“ upozorňuje nadační fond s tím, že osvětu a pomoc nejčastěji provozují neziskové organizace.

V pražském Paláci YMCA má tak na situaci upozornit nová výstava Všechno je normální. „Na velkoformátových fotografiích lze spatřit české osobnosti ve velmi neobvyklých situacích. Ale ony zase tak neobvyklé nejsou. Splést si zubní pastu s krémem na boty, vyrazit v županu do ulic nebo vařit svíčkovou ze svíček, může znít absurdně. Pro lidi s touto nemocí však ne. A právě povědomí o těžkostech a nesnázích nejen těch, kdo nemocí trpí, ale i jejich blízkých, chce projekt šířit prostřednictvím fotografií. Fotografie vznikaly v průběhu uplynulých pěti let a postupně vycházely v rámci kalendářů, které vydával Nadační fond Seňorina,“ uvádí výstavu organizace, která se věnuje osvětě i péči o seniory postižené demencí.

Zhruba 60 procent nemocných o své chorobě neví. Prvním varovným příznakem mohou být poruchy paměti. Rodina by proto měla věnovat pozornost zhoršování paměti nebo změnám chování. Pacienti postupně ztrácejí schopnost se o sebe sami postarat, mohou například zapomínat vypínat spotřebiče nebo užívat léky, ztrácet orientaci v čase i prostoru, ztrácet význam slov i předmětů. Onemocnění není problémem jenom pacienta samotného, ale změny chování, osobnosti a zhoršení soběstačnosti, které vyžaduje celodenní dohled a péči, má zásadní vliv i na jeho pečující rodinu.

Při Alzheimerově chorobě se v mozku postupně abnormálně hromadí dvě klíčové bílkoviny, beta-amyloid a tau-protein, což způsobuje odumírání mozkových buněk a zmenšování mozku. To vede ke ztrátě paměti a rostoucí neschopnosti vykonávat každodenní úkoly. Alzheimerovou chorobou ve světě trpí na 40 milionů lidí, což představuje zhruba dvě třetiny všech případů demence.

Vyléčit Alzheimerovu demenci v současné době lékaři neumějí, vědci pracují na lécích i vakcínách, jež cílí například na ukládání bílkovin a odumírání neuronů v mozku, které nemoc vyvolávají. Správná péče ale dokáže zpomalit postup nemoci. Podílejí se na ní lékaři odborností neurologie, geriatrie nebo gerontopsychiatrie.