„Všichni guvernéři tento stupeň získali a měli prověrku platnou,“ řekl Rusnok k Michlovi
BEZPEČNOSTNÍ PROVĚRKA
Chybějící bezpečnostní prověrka na stupeň přísně tajné může guvernérovi České národní banky (ČNB) Aleši Michlovi bránit plnohodnotně vykonávat jeho funkci. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize (ČT) to dnes uvedli bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok a bývalá předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. Server Echo24 v sobotu napsal, že Michl na nejvyšší prověrku čeká od loňského května, standardní devítiměsíční lhůta pro vydání nejvyššího stupně prověrky přitom uplynula tento týden.
Podle zákona měl být nejpozději devět měsíců od podání žádosti Michl, který o prověrku podle svého vyjádření požádal 16. května minulého roku (pět dní po jmenování prezidentem Milošem Zemanem), informován písemně o výsledku takzvaného bezpečnostního řízení, nebo o důvodu jeho prodloužení. Tento týden uplynula standardní zákonem stanovená lhůta pro vydání prověrky na stupeň přísně tajné Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ). Ředitelka odboru komunikace ČNB Petra Krmelová deníku Echo24 potvrdila, že guvernér Michl nejvyšší stupeň prověrky v devítiměsíční lhůtě neobdržel. Bezpečnostní řízení o udělení prověrky ze strany NBÚ podle ní ale stále běží a nebylo ukončeno.
Z hlediska interních bankovních předpisů je přitom taková prověrka pro výkon funkce guvernéra nezbytnou podmínkou a Michl bez ní nemůže zastávat svůj úřad plnohodnotně. Guvernéři se totiž seznamují s citlivými státními dokumenty vedenými v přísně tajném režimu nebo se účastní jednání vlády.
Rusnok v ČT uvedl, že když sám musel žádat o vyšší stupeň prověrky, řízení trvalo zhruba čtyři měsíce. „Bylo by to něco, co jsme nikdy nezažili, všichni guvernéři tento stupeň získali a měli prověrku platnou,“ řekl k možnosti, že by Michl v řízení neuspěl. Rusnok potvrdil, že požadavek na nejvyšší stupeň prověrky podle něj stanovuje vnitřní předpis ČNB.
Chybějící prověrka může podle Nerudové ohrozit důvěryhodnost centrální banky a guvernérovi může bránit plnohodnotně vykonávat funkci. Nemohl by totiž získávat všechny utajené informace nutné k jednání vlády či Bezpečnostní rady státu.
Krmelová serveru Echo24 řekla, že u řízení NBÚ je nutné vzít v potaz, že v době podání žádosti byl v Česku nouzový stav, při kterém lhůty neběží. Mluvčí úřadu Jaromír Kadlec nicméně v reakci na dotaz serveru Echo24 uvedl, že „v naprosté většině případů je bezpečnostní řízení ukončeno před uplynutím základní lhůty“. Ze starší statistiky NBÚ pak plyne, že polovina prověrek na stupeň tajné – tedy stupeň prověření, který má Michl z předchozího působení jako řadový člen bankovní rady –, je vydávána nejpozději do čtyř měsíců od podání žádosti. Jen v 5 % případů pak mezi šestým a sedmým měsícem.
Zeman v lednu nepřímo potvrdil, že do funkce ředitele kanceláře ČNB zamíří ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš. Podle pozdějšího vyjádření Krmelové bankovní rada ČNB o obsazení funkce zatím nerozhodla. Rusnok dnes možný Krulišův nástup kritizoval. „Možná je to skvělý člověk na jinou pozici, ale rozhodně ne na tuto,“ konstatoval Rusnok.
Jde podle něj o významný post, člověka, který se stará o celou radu a je neustále přítomný na jejích jednáních. „Po 30 let to byl člověk, který vycházel z nitra ČNB, kterou musí perfektně znát,“ uvedl Rusnok. Pro organizaci chodu ČNB je nutné znát veškeré provozy, doplnil. „Z čistě personalistického hlediska mi připadá nešťastné tam brát někoho zvnějšku, ať je sebegeniálnější,“ dodal.