Guvernér ČNB Aleš Michl zatím nedostal od NBÚ prověrku na „přísně tajné“

Česká národní banka má guvernéra bez bezpečnostní prověrky nejvyššího stupně. Předseda bankovní rady Aleš Michl na ni čeká od loňského května. Tento týden uplynula standardní zákonem stanovená lhůta devíti měsíců pro vydání prověrky na stupeň přísně tajné Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ). Z hlediska interních bankovních předpisů je přitom taková prověrka pro výkon funkce guvernéra nezbytnou podmínkou a Michl bez ní nemůže zastávat svůj úřad plnohodnotně. Guvernéři se totiž seznamují s citlivými státními dokumenty vedenými v přísně tajném režimu nebo se účastní jednání vlády.

Nejpozději devět měsíců od podání žádosti měl být podle zákona Aleš Michl, který o prověrku podle svého vyjádření požádal 16. května minulého roku – pět dní po jmenování prezidentem Milošem Zemanem, informován písemně o výsledku takzvaného bezpečnostního řízení, nebo důvodu jeho prodloužení.

Ředitelka odboru komunikace ČNB Petra Krmelová deníku Echo24 potvrdila, že guvernér Michl nejvyšší stupeň prověrky v devítiměsíční lhůtě neobdržel. Bezpečnostní řízení o udělení prověrky ze strany NBÚ podle ní ale stále běží a nebylo ukončeno.

Může za to nouzový stav?

„Standardní řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení přísně tajné nadále probíhá. Je třeba vzít v potaz, že v době podání žádosti o osvědčení fyzické osoby pro stupeň přísně tajné byl v České republice vyhlášen nouzový stav. V době, kdy je vyhlášen nouzový stav, lhůty neběží,“ odpověděla redakci mluvčí ČNB s tím, že lhůta podle ní ještě neskončila.

Takový výklad potvrzuje v obecné rovině i kancelář ředitele NBÚ Jiřího Langa. V době vyhlášeného krizového stavu (čímž se rozumí nouzový nebo válečný stav) lhůta prý neběží. Michl by tedy měl mít ještě asi měsíc a půl k dobru – v Česku přestal nouzový stav 30. června 2022. Mluvčí úřadu Jaromír Kadlec nicméně uvedl, že „v naprosté většině případů je bezpečnostní řízení ukončeno před uplynutím základní lhůty.“

Současně ze starší statistiky NBÚ vyplývá, že polovina prověrek na stupeň tajné – tedy stupeň, který má Michl z předchozího působení jako řadový člen bankovní rady –, je vydávána nejpozději do čtyř měsíců od podání žádosti. Jen v 5 % případů pak mezi šestým a sedmým měsícem. Zkrátka: situace, kdy takto exponovaná osoba čeká na prověrku více než devět měsíců je nestandardní. A samotný nouzový stav, vyhlášený kvůli zvládání uprchlické vlny, na její vypracování fakticky neměl vliv.

Pro Michla je důležité, aby prověrku získal v co nejkratším termínu, pokud chce vykonávat plnohodnotně svou funkci. Podle zákona se totiž bez ní nesmí například seznamovat s obsahem citlivých dokumentů, jejichž vyzrazení by mohlo „způsobit mimořádné vážnou újmu zájmům ČR“. Guvernér má také právo účastnit se jednání vlády, kde jsou projednávány přísně tajné dokumenty, reprezentuje navenek ČNB a českou měnovou politiku. Pokud bude ale mít česká centrální banka dlouhodobě guvernéra bez prověrky, může to způsobit úbytek důvěryhodnosti instituce.

Michl bývá často kritizován kvůli politice nečinnosti v oblasti zvyšování úrokových sazeb a nezvládání rekordní inflace. V lednu český postup zkritizoval kvůli nízkým úrokovým sazbám, které pomáhají roztáčet inflaci, i třeba Mezinárodní měnový fond (více jsme psali zde).

Zemanův guvernér a Babišův poradce

Aleše Michla si vybral loni na jaře jako náhradu za odcházejícího Jiřího Rusnoka prezident Miloš Zeman. Do úřadu s funkčním obdobím na šest let pak Michl nastoupil 1. července 2022. Michl je členem bankovní rady od roku 2018. Od roku 2014 pracoval jako externí poradce na ministerstvu financí, kam si ho vytáhl tehdejší ministr Andrej Babiš. Poté s ním pokračoval i na úřad vlády jako ekonomický poradce premiéra. Po nástupu do ČNB tuto činnost podle svých slov oficiálně ukončil.

Nově zvolený prezident Petr Pavel, který bude po Zemanovi obměňovat členy další členy bankovní rady, se k politice nízkých úrokových sazeb, pro které Michl soustavně hlasuje, staví rezervovaně. Před svým zvolením se v podcastu Insider vyjádřil i k jeho prověrce.

„V pozicích, o kterých jsem věděl, jak fungují, tak bezpečnostní prověrka není ani tak požadavkem, jako jasným předpokladem. Pokud ji ten člověk nemá, tak funkci prostě nemůže vykonávat. Pokud to ale zákon jasně nestanovuje, a může ji vykonávat i bez prověrky, pak odvolání člena bankovní rady nebo guvernéra sice teoreticky možné je, ale ze závažných a specifických důvodů, a musí to být ještě navíc schváleno Evropskou centrální bankou,“ řekl Pavel.

Přesný postup při provádění prověrek ze strany NBÚ je tajný. Spolupracují na nich i zpravodajské služby, například Bezpečnostní informační služba. Z praxe ale vyplývá, že se pracovníci úřadu zaměřují třeba na možnou vydíratelnost dané osoby. Na začátku bezpečnostního řízení musí žadatel uvést například všechny rizikové styky a aktivity, kterých se v minulosti dopouštěl. Ty samotné ho ještě v zásadě z udělení prověrky nediskvalifikují, problém by ale byl, pokud by je zatajil. V režimu přísně tajné se v každém případě posuzují bezpečnostní rizika zpětně, a to až 20 let.