Je tu nové partnerství pro LGBT páry, dosud jich bylo na 5 tisíc. Plná rovnost zůstává v nedohlednu

Novela občanského zákoníku zavádí od ledna 2025 jednu poměrně výraznou změnu – partnerství stejnopohlavních párů bude mít nově většinu práv jako klasická manželství, nadále nedostupná bude víceméně jen adopce dětí, což je ale pro mnoho takových párů prioritou. Současně se objevily nové údaje. Registrované partnerství pro stejnopohlavní páry je v České republice možné uzavírat od července 2006 a za téměř čtvrt století tuto možnost podle ministerstva vnitra využilo údajně přibližně 5200 dvojic. Dá-li se mu věřit.

Statistika ukazuje, že zájem o partnerství se v průběhu let proměňuje, ale dlouhodobě roste. Nejvíce párů využilo tuto formu svazku v Praze, která si drží prvenství s velkým náskokem před ostatními regiony. Na opačném konci žebříčku stojí kraje Vysočina a Zlínský, kde se partnerství uzavírá nejméně.

Statistiky a trendy

První půlrok po zavedení registrovaného partnerství v roce 2006 uzavřelo svazek 235 párů. Zájem o partnerství však v dalších letech kolísal. Nejméně párů se registrovalo v roce 2011, kdy bylo uzavřeno jen 188 svazků. Naopak rekordním rokem byl zatím rok 2022, kdy do partnerství vstoupilo 405 párů. Letos v prvním pololetí to bylo 133 dvojic. Celkem se za 24 let existence partnerství rozpadlo 1340 svazků, což představuje více než čtvrtinu všech uzavřených partnerství. Nejvyšší počet rozchodů byl zaznamenán v posledních dvou letech – v roce 2022 i 2023 skončilo přes 120 partnerství.

Podle údajů resortu vnitra se nejvíce partnerství uzavírá v hlavním městě Praze, která stabilně dominuje statistikám. Letos za prvních šest měsíců se v metropoli rozhodlo vstoupit do partnerství 48 párů. Na druhém místě je Středočeský kraj, následovaný Jihomoravským. Nejnižší počty partnerství naopak zaznamenává Vysočina a Zlínský kraj. V roce 2022 bylo v Praze uzavřeno 114 partnerství, což je více než trojnásobek oproti Středočeskému kraji, kde bylo 37 svazků.

Proč ale jen asi 5000 párů za tolik let? Ministerstvo vnitra přiznává, že statistiky o registrovaném partnerství v Česku nejsou vedeny centrálně. „Ke změně by mělo dojít v souvislosti s plánovaným vytvořením matričního informačního systému od 1. ledna 2027,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Krátoška. Dosud se čísla zjišťují na základě šetření na matrikách po celé republice.

Dlouhá cesta k částečné rovnosti

O možnost uzavírat oficiální svazky usilovaly organizace homosexuálů v Česku již od 90. let. První poslanecký návrh na uzákonění registrovaného partnerství předložila skupina poslanců v roce 1998, ale sněmovna jej odmítla. Další pokusy následovaly v roce 2001 a 2004, avšak neprošly ani o jediný hlas. Průlom přišel až v roce 2006, kdy byl zákon schválen navzdory vetu tehdejšího prezidenta Václava Klause. Sněmovna jeho veto přehlasovala těsnou většinou 101 hlasů.

V následujících letech se ukázalo, že registrované partnerství sice poskytuje základní právní rámec, ale v řadě klíčových oblastí zůstává stejnopohlavním párům odepřeno mnoho práv, která mají manželské dvojice. Partneři nemohou adoptovat děti, nemají nárok na vdovský nebo vdovecký důchod, společné jmění nebo daňové výhody.

Pokusy o zavedení manželství pro všechny ztroskotaly na nedostatku politické podpory. V roce 2018 začala Sněmovna projednávat novelu, která by sňatky stejnopohlavních párů umožnila, avšak debata nebyla nikdy dokončena. Situace se pohnula až letos, kdy poslanci schválili jen částečnou úpravu občanského zákoníku. Od ledna 2025 budou moci stejnopohlavní páry vstupovat do partnerství s většinou práv manželů. Přesto zůstane nemožnost adopcí dětí zachována.

Neziskové organizace: Boj za manželství pokračuje

I přes přijetí novely panuje mezi aktivisty i částí veřejnosti nespokojenost. Iniciativa Jsme fér, která se dlouhodobě zasazuje o manželství pro všechny, považuje změnu za nedostatečnou. „Rovné manželství není útokem na tradice, ale naplněním jejich hodnot – lásky, péče, věrnosti a vzájemné podpory. Budeme stát při LGBT lidech a jejich rodinách, dokud manželství pro všechny páry nebude v Česku realitou,“ uvedli zástupci v prohlášení.

Podle zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové novela přináší dílčí zlepšení, avšak zdaleka nenaplňuje skutečnou rovnost. „Za nejlepší krok k úplnému zrovnoprávnění gayů a leseb v Česku považuji manželství pro všechny,“ uvedla s tím, že věří v budoucí změnu legislativy.

Iniciativa Jsme fér plánuje v příštích letech pokračovat v kampani za úplné zrovnoprávnění stejnopohlavních párů. „Statut partnerství je jen mezikrok. Plnohodnotné uznání ve společnosti získají gayové a lesby až s možností uzavřít manželství a vychovávat děti bez omezení,“ doplňují zástupci organizace.

Česko zaostává za většinou Evropy

V současné době umožňuje manželství osob stejného pohlaví 36 zemí světa, z toho 21 států v Evropě. Mezi zeměmi, které manželství umožňují, jsou například Nizozemsko, Německo, Španělsko nebo sousední Rakousko. Česká republika se však řadí mezi státy, kde je stále možné pouze partnerství. V rámci Evropské unie je Česko jednou z posledních zemí, která dosud nepřistoupila k úplnému zrovnoprávnění.

Mezitím například Lichtenštejnsko nebo Thajsko plánují zavést manželství pro všechny od roku 2025, čímž se počet zemí s touto legislativou zvýší na 38.