Počet Ukrajinců, kteří by vyměnili část území za mír, se od začátku války výrazně zvýšil

Už 38 procent Ukrajinců by se vzdalo části území ve prospěch Ruska výměnou za mír. V prvním roce války se jednalo o osm až deset procent. Od posledního průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) z října loňského roku došlo v prosinci o navýšení o šest procentních bodů. Nadpoloviční většina (51 %) stále jakékoliv územní ústupky odmítá, nicméně i počet lidí v této kategorii se snížil.

Zatímco v říjnu bylo územní ústupky připraveno učinit 32 procent účastníků průzkumu, v prosinci se tak vyjádřilo 38 procent dotázaných. Naopak za žádných okolností by se v říjnu území nevzdalo 58 procent tázaných Ukrajinců, zatímco ke konci roku jich bylo 51 procent. „Otázka týkající se obecné připravenosti na územní ústupky byla položena 985 respondentům,“ napsal KIIS.

Respondenti odpovídali na dotaz, se kterým ze dvou výroků ohledně možných kompromisů k dosažení míru s Ruskem ve větší míře souhlasí. Jeden připouštěl vzdání se některých ukrajinských území v zájmu co nejrychlejšího dosažení míru a zachování nezávislosti Ukrajiny; druhý územní ústupky zcela odmítal, i kdyby válka trvala déle a bylo v ohrožení zachování nezávislosti země. KIIS zdůraznil, že první prohlášení neznamená souhlas s uznáním určitého ukrajinského území za ruské. „A v žádném případě není první výrok totožný s ‚mírem za jakýchkoliv podmínek‘ nebo připravenosti ke kapitulaci,“ podotkl institut.

BEST OF ECHO: Nácviky v netečnosti. Zachraňovat lze leda z odstupu

Zatímco od května do začátku října 2024 se pohled Ukrajinců na územní ústupky fakticky nezměnil, od začátku října do prosince došlo k nárůstu podílu těch, kteří jsou obecně připraveni na určité územní ústupky, z 32 % na 38 %. Od května 2022 do května 2023 byla situace poměrně stálá: osm až deset procent tázaných Ukrajinců tehdy bylo ochotno učinit územní ústupky, 82 až 87 procent nikoliv, zbylá procenta v řádech jednotek nevěděla.

Na pozadí ostatních oblastí částečně vyčnívá jen východ (Doněcká a Charkovská oblast), kde je o něco méně lidí, kteří jsou kategoricky proti jakýmkoli ústupkům. Avšak i v tomto frontovém regionu je 43 % obyvatel kategoricky proti jakýmkoli ústupkům a 41 % je na určité ústupky připraveno.

PODCAST: Smutný konec Dubčeka. Nakonec podepsal pendrekový zákon a všichni se od něj odvrátili

Rusko zahájilo rozsáhlou invazi do země 24. února 2022. Ukrajinci nápor nepřátelských vojsk zčásti odrazili a některá svá území dobyli zpět. Moskva ovšem okupuje rozsáhlou část ukrajinského území a v poslední době invazní síly na Ukrajině podle médií postupují nejrychleji od prvních týdnů invaze. Panuje také nejistota ohledně další podpory Spojených států po blížícím se nástupu do úřadu zvoleného prezidenta Donalda Trumpa.

„Navzdory mimořádně obtížnému roku a téměř tříleté invazi Ukrajinci nadále prokazují vysokou odolnost,“ uvedl šéf Kyjevského mezinárodního sociologického institutu Anton Hrušeckyj. Ukrajinci si podle něj uvědomují, že válka s Ruskem je existenční a Rusko „usiluje o zničení Ukrajiny a Ukrajinců jako národa“.

„Ukrajinci zároveň vysílají důležitý signál vojenskému a politickému vedení i našim západním partnerům… Jsme připraveni projevit pragmatický postoj a diskutovat o možných, dokonce i složitých variantách vývoje událostí,“ uvedl Hrušeckyj a dodal, že Ukrajinci chtějí mír, ale nechtějí ho za jakýchkoliv podmínek. Prioritou jsou nyní pro ně bezpečnostní záruky, které znemožní další případnou ruskou agresi.

Ukrajina udělá v novém roce 2025 vše, aby zastavila Rusko a ukončila válku, uvedl ukrajinský prezident Volodymr Zelenskyj. V novoročním projevu mimo jiné poděkoval za podporu zahraničním partnerům, a to i za českou muniční iniciativu. „Ať se rok 2025 stane naším rokem, rokem Ukrajiny. Víme, že mír nám nikdo nedaruje. Ale uděláme vše, abychom zastavili Rusko a ukončili válku. To by si přál každý z nás,“ řekl Zelenskyj v projevu k národu, který se již 34 měsíců brání ruské agresi.

Zelenskyj připomněl, že letos v létě začaly rozhovory o vstupu Ukrajiny do Evropské unie, což označil za historický výsledek, znamenající, že cesta do Evropy je už nezvratná. Ukrajina se stane členem EU a jednou také bude v NATO. A také posílí jednotu Evropy, kterou by měli všichni respektovat – „i Budapešť s Bratislavou“. Sami Maďaři a Slováci ale podle Zelenského stojí na straně Ukrajiny, „na straně pravdy“, a tu by měli přiznat i vůdci obou zemí.