Senát růst platů politiků nezastavil, na stůl ho dostane prezident Pavel

Senát umožnil přijetí sporné novely o zvyšování platů veřejných činitelů. Přímo ji sice neschválil, ale ani nijak nepozměnil. Senátoři měli výhrady vůči omezení platů v justici nebo krácení odměn některých místních politiků kvůli platu veřejných činitelů. Na žádných změnách předlohy se ale neshodli, odmítli i návrh opozičního hnutí ANO na pětileté zmrazení platů politiků. Prezident Petr Pavel tak novelu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednání běžných zákonů má. V případě platové novely tato lhůta skončí 16. února, což zkomplikuje výpočet lednových mezd.

Novela má stanovit, že letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent, v dalších letech nejvýše o pět procent. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než jedno procento ve vazbě na verdikt Ústavního soudu, který zrušil loňské snížení platů soudců. Pětiprocentní omezení v příštích letech se na platy v justici vztahovat nemá.

Zmrazení platů vrcholných politiků navrhovala v souladu s postojem hnutí ANO předsedkyně jeho senátorů Jana Mračková Vildumetzová. Pro její návrh ale zdvihlo ruku jen 12 z 62 přítomných senátorů. „Jakékoli navyšování považujeme za nemorální,“ uvedla senátorka s ohledem na dopady inflace a zvyšování cen energií na výdaje běžných občanů. Její volání po novém mechanismu výpočtu platů je podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečka (KDU-ČSL) absurdní snahou znovu vynalézat něco, co je léta používáno. „Nedělejte ze sebe takové blbce, že říkáte: Musíme to kolo znovu vymyslet,“ uvedl ministr. Senátorka ANO Věra Procházková se proti označení ohradila a požádala ministra, aby slovník upravil, neboť Senát není sněmovna.

ECHO PORADA: Čeká Evropu revize Green Dealu? Zelené ideologie a politiky se ale nezbavíme snadno

Stejnou podporu měl senátor Michael Canov (SLK) pro návrh, aby novela neomezovala platy v justici. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) i předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by ale důsledkem této úpravy s ohledem na zvýšení platové základny bylo to, že by se mzdy nejen soudců, ale i ostatních ústavních činitelů letos zvýšily o 13 procent.

Podporu 18 senátorů získal Canov pro návrhy, aby nárůst platů politiků nebyl maximálně pětiprocentní, neboť by už příští rok zaostával za nárůstem platů soudců. Nejvyšší podporu 25 hlasů měl pro návrh zrušit pasáž, podle níž by se poslancům a senátorům krátily platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu. Podle senátora změna opomíjí členy vlády. Dvě desítky senátorů podpořily jak Canovův návrh zrušit rentu pro partnera či partnerku hlavy státu, tak omezení výše odměn pro krajské a komunální politiky, kteří by zastávali více funkcí.

Plat řadového zákonodárce by se měl podle výpočtu zaváděného novelou zvýšit letos o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně a plat prezidenta by činil 365 000 korun, o 23 800 korun víc než loni. Předsedové obou parlamentních komor a premiér by měli pobírat 294 000 korun, ministři 208 900 korun. Nárůst by činil 19 100 korun a 13 600 korun.

Novela pro letošní rok stanoví základny pro výpočet platů přímo. Pro vrcholné politiky a další funkcionáře jde o 101 364 korun a pro soudce o 121 685 korun. Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když loni se po zásahu Ústavního soudu počítaly ze základny 120 951 korun. Předloha přímo určuje pro letošek i platovou základnu pro státní zástupce, která zhruba odpovídá základnímu platu zákonodárce.

Takzvaná platová základna bude do budoucna trojnásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok. Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na předloňské úrovni.

PODCAST: Je lež podmínkou života? I toho politického? Vycházejí eseje Hanny Arendtové