Slovní ohodnocení možná nahradí známkování na ZŠ. „My tomu opravdu fandíme!“ říkají Piráti

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) nedávno představilo plán, který by mohl zrušit známkování z prvních tří let povinné školní docházky už od roku 2025. Zatímco rodiče chtějí zachovat systém známkování, tak MŠMT a učitelé jsou pro jeho zrušení a nahrazení slovním či písemným ohodnocením. Kromě prvních třech ročníků by se tzv. „ohodnocení průběžné formativní zpětné vazby a kriteriální hodnocení“ mohlo zavést také v dalších ročnících na ZŠ. Přitom právě výsledky ovlivňují děti v následném studiu a budoucí životní cestě, doplňuje studie Centra pro ekonomický význam a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI). „My tomu opravdu fandíme! Škola má probouzet inspiraci, ne zhášet oheň v očích!“ říkají k tomu Piráti.

Zastáncem psaného a slovního ohodnocení je také bývalý učitel a odborník na školství Miroslav Hřebecký ze společnosti EDUin. „U dítěte potřebujete, aby zažívalo úspěch z toho, že dělá pokroky. Ve školách, kde mají formativní hodnocení, to zažívá i ‚psychicky postižená Maruška‘. Pokud porovnáte pokrok, tak Mařenka jej udělá o 10 %, ale na ni je to ohromné množství a překonala sama sebe. Zato jedničkář, kterému bylo shůry dáno a nehnul ani prstem, udělá pokrok 20 %. Jenže na jeho možnosti je to málo, on by měl udělat pokrok 200 %, tak ho za to nebudeme chválit, jak je skvělý, že předhonil Mařenku,“ vysvětluje Hřebecký pro server iDNES.

Rodiče argumentují tím, že ve slovním hodnocení nejde pořádně rozpoznat, jestli jejich děti učební látce rozum, zatímco díky známkovacímu ohodnocení poznají snáze na čem jejich dítě je. „Jednou z brzd formativního hodnocení je, že rodičovská veřejnost je v tom konzervativní a vyžaduje hodnocení prostřednictvím známek,“ řekl k tomu šéf Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.

Systém známek a klasifikace také může podněcovat k „nálepkování dětí“ – jestli patříte spíše mezi jedničkáře/dvojkaře nebo mezi trojkaře, atd. Ministerstvo školství by kromě prvních třech ročníků chtělo tzv. „ohodnocení průběžné formativní zpětné vazby a kriteriální hodnocení“ zavést i v dalších ročnících.

Mezi základními školami panují v přísnosti známkování velké rozdíly a klasifikace žáků se stejnými akademickými výsledky se mezi školami liší v průměru o celý klasifikační stupeň. „Při stejných dovednostech mají žáci z přísně známkujících škol nižší studijní ambice oproti žákům z mírně známkujících škol. Známky na vysvědčení také často představují jedno z přijímacích kritérií na středních školách a víceletých gymnáziích. Dívky a žáci ze zvýhodněného socioekonomického prostředí dostávají lepší známky než chlapci a žáci ze znevýhodněného prostředí, kteří jinak mají stejnou úroveň testovaných dovedností,“ uvádí studie CERGE-EI s tím, že učitelé do známkování také promítají sociálně-emoční charakter žáka a jeho přístup ke studiu.

Cílem školního hodnocení by měla být především podpora procesu učení a formování vzdělanostních ambicí. „Známky by proto měly být založeny na objektivních a stanovených kritériích a je velmi vhodné je doplňovat detailnějším kvalitativním hodnocením. Aspekty chování a přístupu je vhodné sdělovat odděleně od klasifikace žákem dosažených výsledků,“ uvedlo k tomu Ministerstvo školství.

K novému plánu MŠMT se vyjádřila také Česká pirátská strana s tím, že „škola má probouzet inspiraci, ne zhášet oheň v očích!“ Podle Pirátů se české školství odvíjí z již překonaných postupů minulého století. „Třeba takové známkování. Všichni jsme s ním vyrostli, a tak si kolikrát ani neumíme představit, že to jde jinak. Známka sama neřekne, co člověk umí nebo neumí a žáci si tak často nosí do školy strach ze známkování a odnášejí z ní domů hlavně frustraci,“ napsali Piráti na facebooku s odkazem na školství ve Finsku, kde slovní hodnocení žáků úspěšně funguje.

Některé české školy se už vydaly podobnou cestou a věříme, že se to postupně odrazí v atmosféře škol i v podstatně lepším vztahu dětí k učení, podotýkají Piráti. Nový hodnotící plán od MŠMT by mohl platit už od roku 2025 a postupem času se možná rozvine i do vyšších tříd. „Školy opravdu nemusí jen vést k disciplíně a trestat chyby. Chceme, aby byly místem, kde se žáci cítí komfortně a naplno rozvíjejí svůj potenciál. My tomu opravdu fandíme!“ domnívají se Piráti.