Pavel má navrch, Babiš musí zahrát vabank. Může Pavla ještě porazit?

V těchto dnech by prezidentské volby skutečně vyhrál Petr Pavel, píše v editorialu nového Týdeníku Echu Dalibor Balšínek. Není nejmenší důvod nevěřit datům, která dlouhodobě ukazují nepřijatelnost Andreje Babiše; ta je například mnohem vyšší, než byla před pěti lety u Miloše Zeman. Andrej Babiš teď musí hrát vabank s cílem odradit stávající a potenciální voliče Petra Pavla.

Strategie oba kandidáti zvolí na základě dat o voličích. Babiš i Pavel dostali v prvním kolem oba těsně pod dva miliony hlasů. Kolik jich potřebují získat navíc? A kde je každý jeden z nich musí shánět? V rozsáhlém rozhovoru pro Echo o tom s Danielem Kaiserem mluvil ředitel agentury STEM Martin Buchtík. Ten také odmítá rozdělení společnosti na Česko A a Česko B: „Tohle je zjednodušující natolik, že ta zkratka vyloženě škodí pochopení, jak česká společnost funguje.“

Bohatý venkov Babiše nevolí. Co opravdu rozděluje Česko. Venkov je považován za volební bašty jak Miloše Zemana, tak Andreje Babiše. Samotné volební výsledky ale ukazují, že je to velký mýtus a klišé. Česko nerozděluje to, jestli někdo žije na venkově, nebo ve městě. Rozděluje ho životní úroveň. Bohatství a chudoba. Spokojenost a nespokojenost se svou životní úrovní. Více v analýze Lenky Zlámalové.

Pavlova masarykovská image: je za ní ještě něco víc? Vzhled a vystupování hraje v kandidatuře Petra Pavla roli, jakou u nás už desítky let nepamatujeme. Jeho téměř masarykovská vizáž, uklidňující řeč, to vše na pozadí vědomí jeho vojenské kariéry, záliby v harleyích – máme tu ztělesnění mužného ideálu, jímž v éře zpochybnění genderových norem nejeden volič/ka vezme zavděk. Ti inteligentnější tak samozřejmě činí s jistou ironií, ale ten estetický bonus rádi konzumují, píše k tématu prezidentských voleb Martin Weiss.

Blokovat legitimní část názorového spektra? Akční plán pro čelení dezinformacím je název vládního dokumentu, jehož podrobnosti vzbudily pozdvižení mezi lidmi strachujícími se o svobodu projevu. V Salonu Echa o něm diskutovali vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma, jehož tým dokument připravil, mluvčí Českých elfů Bob Kartous, ředitel Společnosti pro obranu projevu Vlastimil Veselý a ředitel Institutu H21 Adam Růžička. Debatu vedl Ondřej Šmigol.

Vakcína proti covidu – horší, než jsme si mysleli. Máte studie, máte tvrdá fakta? To byl oblíbený způsob, jak utnout kritiky covidových opatření, lockdownů, tlaku na očkování, hlasy těch, kteří přitom třeba kritizovali jen na základě předběžné opatrnosti. Čerstvě vyšlo několik studií, které pro m-RNA vakcíny dopadají velmi špatně. Ale pozornost už se přestěhovala jinam, takže o těch studiích se nepíše ani nemluví, píše v komentáři Daniel Kaiser.

Šílenství kolem jídla. „Už nejsem zvyklý trávit některé potraviny, když sním sýr, cítím se divně,“ přiznává 33letý Lukáš z Prahy. Podle něho za většinu nemocí může přemíra masa, mléka a všeho smaženého. To je důvod, proč lpí na zdravé stravě. A není sám. Počet těch, kdo do svého žaludku nepustí jen tak něco, roste. Dnes je kolem potravy velký rozruch, píše v reportáži Alžběta Bublanová.

Výchova a převýchova dívek v Německu. Německý spisovatel, původně soudce a profesor práva, Bernhard Schlink (1944) je autorem bestselleru Předčítač (1995). Jeho poslední kniha se jmenuje Vnučka, německy vyšla v roce 2021. Vnučkou je mladá neonacistka Sigrun. Jak se dědečkovi daří její převýchova? Více o tom napsal Jiří Peňás.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.