Je dobré blokovat legitimní část názorového spektra?

Akční plán pro čelení dezinformacím je název vládního dokumentu, jehož podrobnosti na konci prosince unikly do Deníku N a vzbudily pozdvižení mezi lidmi strachujícími se o svobodu projevu. Plán obsahuje především tři známé kontroverzní body. První je zavedení nového trestného činu šíření dezinformací, což podle kritiků hrozí ohrožením svobody slova. Dále je tam nápad rozdělit 100 milionů korun médiím, kritici tvrdí, že to povede k servilnosti ze strany novinářů k vládě. Nakonec neziskové organizace mají dostat 50 milionů na boj proti dezinformacím, oponenti se strachují, že vláda bude využívat neziskovky k potírání nevhodných názorů.

Zastánci akčního plánu naopak tvrdí, že jde o nutný dokument, který představuje návrhy, jak by se Česká republika měla připravit na velkou dezinformační vlnu, proti které je nyní bezbranná. O Akčním plánu diskutovali vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma, jehož tým dokument připravil, mluvčí Českých elfů Bob Kartous, ředitel Společnosti pro obranu svobody projevu Vlastimil Veselý a ředitel Institutu H21 Adam Růžička.

Nakolik opravdu potřebujeme Akční plán pro čelení dezinformacím?

Klíma: Ministerstvo vnitra dostalo za úkol ještě od Babišovy vlády vypracovat zprávu o tom, jak je na tom ČR s odolností proti dezinformacím. Jmenuje se to Připravenost České republiky čelit závažné dezinformační vlně. Ten dokument má asi 150 stránek. Je to opravdu velmi podrobné. Výsledkem je, že Česká republika není připravená vůbec čelit dezinformacím. Takže součástí toho dokumentu byly také závěry, které obsahovaly asi patnáct úkolů, které by měla vláda řešit. Při projednávání toho dokumentu na Bezpečnostní radě státu se rozhodlo, že ty úkoly se vyčlení a zpracují se samostatně. A tak vzniklo zadání vytvořit Akční plán pro čelení dezinformacím. My jsme ho tedy vypracovali a dostali ho k dispozici představitelé koaličních stran, aby se k němu vyjádřili. Ten materiál unikl do médií. Nicméně to, co v médiích o něm vyšlo, je jenom fragment nebo komentování fragmentů toho plánu, protože ti novináři, kteří ho měli v ruce, psali jenom o části. Takže všichni komentátoři nekomentovali ten samotný Akční plán, ale článek, který se zabýval částí popisu částí Akčního plánu. A to ještě ten popis nebyl úplně správný, protože tam došlo ke zkreslením. Takže diskuse, která se o tom vede, je zcela nesmyslná, protože se vede o něčem, co není známé.

Růžička: Bylo by dobré se zabývat konkrétnostmi. Jak to chápu já, tak v rámci Akčního plánu jsou tři části. První jsou dvě legislativní změny, což je ten nový trestný čin, což já beru jako největší riziko a něco, co přišlo pro nás z čistého nebe. Plus je to návrh zákona vnitra na blokování webů, což se nyní zdá jít lepším směrem, než jak to vypadalo v září. Pak jsou tam měkké nástroje, což je tedy dotování médií, dotování nevládních organizací a ustanovení nového odboru strategické komunikace a čelení dezinformacím. A pak také další různé věci, jako třeba monitoring dezinformací napříč klíčovými úřady a snaha demonetizovat dezinformační weby. Tyto měkké nástroje mi připadají, že můžou být rozumné, ale nemusí. Všechno je to odvislé od toho, jak vláda v současnosti pojímá termín dezinformace. A já se obávám, že tam je jádro pudla, protože my nemáme za ten rok jasnou definici.

Klíma: Akční plán nemůže odpovědět na všechno, co říkáte. Já s tím v zásadě souhlasím. Ale nelze to očekávat od Akčního plánu, protože stát takhle nefunguje. Zejména co se týče rychlosti. Akční plán má udělat seznam úkolů, seznam okruhů, které se mají řešit. My neříkáme, jak má vypadat definice dezinformace ani definice trestného činu šíření dezinformací. Pouze říkáme, že dezinformace, která může být záměrně šířená a směřuje k ohrožení demokratického charakteru státu nebo bezpečnostních zájmů státu, může být trestná. A někdo, třeba ministerstvo spravedlnosti, by to měl posoudit a říct, jestli ano a jak by to mělo být formulované. My tedy jenom říkáme, že to je téma, které se má vyřešit. Samozřejmě zcela legitimní odpovědí může být, což zatím v zásadě z těch diskusí vyplývá, že to není zapotřebí, protože současný trestní zákoník na to stačí.

Pane Veselý, jaké je stanovisko Společnosti pro ochranu svobody projevu?

Veselý: Tři krátké poznámky. Tady padlo, že je tu komentováno prostě něco, co není nikde oficiálně vyvěšeno a jenom uniklo do médií, ale návrh zákona na blokaci webů visí na stránkách ministerstva vnitra. Druhá poznámka, bavíme se o tom s řadou lidí, právníků i politiků. Obrovský rozptyl názorů je i v pětikoalici. Jsou tam zástupci pěti koaličních stran, kteří jsou jasně proti tomu. Chápu, že pan Rakušan je zase pro. Takže to není vyjasněno ani na úrovni vlády. Natož opozice a celé společnosti. A třetí poznámka. Pane Klímo, vy jste říkal, že ten proces je teprve na začátku, že ještě nemáte úplně vlastně jasno, kam se to vyvine. Ale pořád se tady používá slovo dezinformace a to je slovo, které je naprosto nedefinované. Jsou naprosto diametrálně odlišné představy, co se pod tím myslí. Takže abychom mohli debatu smysluplně vést, tak by bylo dobré si říct, co si pod tím lidé představují.

Celý Salon si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME. Nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.